Svět pop-music a jeho aktéři se v posledních letech mění rychleji, než by jeden do pěti napočítal. V pondělí se něco stane hitem, v úterý to dobude vrchol hitparády v Japonsku i v Kozomlatech, ale v pátek si na to už nevzpomenou ani dvanáctileté děti, které to poslouchaly každou přestávku celé tři dny. Toť zákon spotřeby současné hudby. Hudby s minimální dobou trvanlivosti. Po otevření okamžitě spotřebujte. Ale jako ostatně každé pravidlo, i toto má své výjimky. Pojmenujme je klidně nadneseně a budovatelsky: Hodnoty, které přetrvají. Klasiky, jež nezestárnou. Písně, které se nám nikdy neohrají. Namátkou autoři a interpreti některých z nich: Elvis Presley, Beatles, Michael Jackson, Madonna, Jiří Suchý a Jiří Šlitr. A taky samozřejmě Depeche Mode.
Skupina, která bez nějaké delší pauzy a jen se dvěma personálními otřesy funguje už třiatřicet let. A hitů má… Just Can’t Get Enough, Stripped, Personal Jesus, Enjoy The Silence, I Feel You, Home, Precious. A tak dále a tak dále. Kromě toho jsou Depešáci skupinou, která jako jedna z mála dokázala proniknout za železnou oponu, kterou tak neprodyšně spustili směrem na západ komunisté, a odehrát v Praze svůj první český koncert už v roce 1988. Jejich stabilní vliv na vyhraněný styl a černou módu fanoušků opomínat rovněž nemůžeme. Nás teď ale víc než celá legendární skupina zajímá její zpěvák a frontman (Martin Gore jistě promine) Dave Gahan.
ŽIVOT SAMÁ ZATÁČKA
Ne nadarmo se říká, že k tomu, aby byl před publikem uvěřitelný, by měl mít hudebník to, o čem skládá či zpívá, z větší části a aspoň přibližně odžito. Někteří v showbyznysu si sice rádi vymýšlejí a uměle dramatizují své životy, aby pak vypadali zajímavěji a uvěřitelněji před svými příznivci. To Dave zapotřebí rozhodně nemá! Jeho život byl totiž plný nečekaných překvapení, zvratů, zatáček i slepých ulic už od samého začátku. Dave se narodil do rodiny řidiče autobusu a průvodčí a jeho příjmení nejdřív znělo Callcott. Bylo mu však sotva šest měsíců, když je otec opustil.
Nějaký čas poté se objevil pan Gahan, o němž si malý Dave a jeho starší sestra Sue mysleli, že je to jejich skutečný otec. Otčím ale nenadále zemřel – Daveovi bylo jen deset. Když jednou přišel ze školy, stál v bytě neznámý pán, který mu byl matkou představen jako skutečný otec. Těžko říct, jak se malý Gahan cítil a co si myslel, když navíc došlo k tomu, že hned po tomto zmateném setkání zmizel biologický otec znovu a už navždy. Na aspoň menší psy chiatrickou diagnózu by to už asi vystačilo…
Dave se ale asi poměrně rychle otřepal a rozhodl se, že ve školním koutě sedět rozhodně nebude, a velmi systematicky zapracoval na své pověsti prvotřídního grázla. Graffiti na nepovolených místech, krádeže aut, zběsilá jízda v nich a další prohřešky tvořily ve své době jedinou náplň jeho času určeného nejen k odpočinku, ale i k vyučování. Tyto své aktivity Dave později ‚omluvil‘ nezkrotnou vášní pro zvuk ryčícího motoru a zálibou nechat se pronásledovat zuřícími policisty. Zajímavé. Vše došlo tak daleko, že mladistvý Dave skončil ve vězení a jediné, co ho mohlo zachránit, byla hudba. Ale jak zachránit.
VÍTEJ V KLUBU, DAVE!
Jim Morrison, Jimi Hendrix, Janis Joplin, Michael Hutchence, Amy Winehouse, Whitney Houston. Mohli bychom ve výčtu talentem štědře obdařených hudebníků, jejichž kariéru bohužel předčasně ukončil démon drog, pokračovat ještě dlouho. My chceme ale spíš upozornit na to, že stačilo velmi málo, a Dave na tomto neblahém seznamu mohl zaujmout ‚čestné‘ místo. Přezdívka Kočka, kterou mu kolegové přidělili, měla své jasné opodstatnění. Jen stěží uvěřitelnou shodou šťastných náhod se zpěvákovi podařilo přežít několik velmi blízkých setkání se smrtí, za nimiž stál ve všech případech hnus, jemuž se běžně říká heroin.
Poprvé se tak stalo v roce 1993 při vystoupení Depeche Mode v New Orleans, kdy nebyl schopen dozpívat přídavek, neboť si na ten večer umíchal tak silný drogový koktejl, že z toho byl infarkt. Uběhnou dva roky, a Gahan už bohužel není příliš při smyslech ani tělesných silách. Jednoho srpnového večera už to prostě nemůže snést, a protože nemá jinou možnost, volá zoufale o pomoc svých nejbližších. Bohužel v podobě pokusu o sebevraždu, ale, naštěstí pro všechny, jen demonstrativního. Následuje dlouhá odvykací kúra, ze které se vrací úplně jiný Dave.
Něco na tom, že umělci jsou nejautentičtější ve chvílích, kdy jim je nejhůř, přece jenom bude. Kdo byl na některém z koncertů Devotional Tour, které Depeche Mode jeli v roce 1993, na podporu jedné ze svých bezkonkurenčně nejlepších desek Songs of Faith and Devotion, může toto tvrzení směle potvrdit. Bílá opona, za ní na kost vyhublá a dlouhovlasá Gahanova silueta a před ní spousty omdlévajících nebo přinejmenším hystericky plačících. Bez rozdílu pohlaví. A pokud se managementu podařilo před začátkem koncertu Davea úspěšně probudit z rauše, většinou to byl koncert, na který se do smrti nezapomíná. I Praha toho byla očitou svědkyní.
PAN ZNOVUZROZENÝ
I navzdory výše popsanému ale Gahanovi přejme, aby svého nejhoršího démona už nikdy v životě nepotkal. Je snad jasné proč. Protože Dave, kterého známe teď, kterého všichni teď milujeme a kterého bychom v jeho vlastním zájmu za toho starého už nevyměnili, nás dokáže bavit a být sexy ještě víc než tenkrát. Možná poprvé v životě poznal skutečnou oporu. Jmenuje se Jennifer, je to jeho třetí manželka a mají spolu dceru Stellu Rose.
Kromě ní Dave vychovává i syna Jimmyho, kterého Jennifer porodila jinému muži, ale Dave ho adoptoval, a všichni společně žijí v New Yorku. Pokud tedy Dave zrovna nebrázdí koncertní svět s parťáky Martinem L. Gorem a Andym Fletcherem. I celkem drastické pohádky mohou mít šťastný konec. Nebo spíš pokračování.
Proč zrovna David G? To vám vysvětlí i Andrea Běhouková, Rola Brzobohatá, či Radek Brousil. Nalistujte únorovou ELLE na straně 85.
A dneska na koncertě čau!
