Fine dining neboli gurmetské stravování. Jedná se o nejvyšší formu zážitkové gastronomie, lidé totiž touží po prožitku. Chtějí si dopřát gastronomii, která potěší chutí, vůní, barvami nebo třeba strukturou. Ve fine diningu se skloubí všechny lidské smysly s atmosférou daného místa, které musí splňovat základní atributy: perfektní jídlo, skvělý servis a malé, přesto důležité a nápadité detaily. Fine dining je místo, kde se obyčejné jídlo mění v umění.
Miura hotel
Není žádným tajemstvím, že v malé obci Čeladná v Beskydech se sdružují jedny z nejhezčích ubytovacích zařízeních, které u nás máme. A ke skvělému hotelu samozřejmě patří špičková gastronomie. Objekt je vybudován z betonu a na první pohled může působit chladným, až nepřístupným dojmem. Hosté by se ale neměli nechat prvním pohledem odradit. V jeho srdci se nachází restaurace, v níž dominuje hřejivé dřevo, živoucí zeleň a kontrastní fuchsiové detaily. Navíc, když se k tomu přidá terasa s výhledem na malebné údolí Beskyd, prvotní obavy musí opadnout. Šéfkuchař Michal Göth je tak trochu kouzelník. Na gastro scéně je známou firmou i díky působení v předních brněnských podnicích. Nyní v Miura hotelu připravuje delikatesy především regionální beskydské kuchyně s důrazem na čerstvé suroviny od lokálních dodavatelů a hlavně farmářů. Právě na masa se specializuje, menu je plné hovězího, jehněčího a vepřového masa. Najdete v něm však i řadu vegetariánských jídel, tak nemusíte zoufat, pokud maso nejíte. Já jsem velký požitkář, proto má volba při výběru jídla většinou padne na degustační menu. Vybrat si můžete jak pětichodové, tak sedmichodové. Ač se vám to teď může zdát jako nezvladatelné množství jídla, na konci si můžete být jisti, že na talíři nezbude ani kostička.
Chateau Herálec
Špičkovou gastronomii si můžete dopřát i v nejstarších prostorách Chateau Herálec, a to i přesto, že se na zámku neubytujete. Restaurace je otevřena i široké veřejnosti, ale jestli vám mohu poradit, alespoň jednu noc si zde rezervujte. Prostory restaurace nabízí nevšední atmosféru,která je ještě podtržena nástěnnými freskami a klenutými stropy. Vkusné stolování mimo jiné podpoří i ručně foukané číše a poháry. Kuchaři se zaměřují na tradiční českou kuchyni v novém, vylepšeném provedení. Vaří ze sezonních surovin podle ročních období, takže nyní, v podzimním čase, je menu plné tepelně upravované zeleniny, červených mas a obecně spíše těžších jídel. Kromě výběru à la carte si můžete dopřát degustační menu o pěti chodech. Doporučuji si objednat rovnou celé menu s párováním vín. Skvěle se všemi pokrmy ladí a ještě podtrhnou samotnou chuť. Z jednotlivých jídel preferuji dančí hřbet s pastinákem nebo pečený filet ze pstruha a jako dezert domácí zmrzlinu s extra porcí šlehačky. Pokud by se naskytlo ještě hezké počasí, poobědvejte na zámeckém nádvoří nebo v anglickém parku, kde vám budou dělat společnost veverky. Nebojte se, jsou milé a do jídla vám skákat nebudou.
Cosmopolitan – Next Door
Možná jste ještě restauraci Next Door nezaznamenali, ale jejího staršího bratra Imperial určitě znáte. Kuchyni v moderním bistru, jež je umístěna v přízemí hotelu Cosmopolitan, má pod taktovkou výrazná česká osobnost na kulinářském poli, Zdeněk Pohlreich. Co mě osobně baví, jsou otevřené kuchyně a v této restauraci nechybí. Můžete po očku nakukovat kuchařům pod pokličky a těšit se na výsledný poklad, který vám přistane na talíři. Místo je vhodné jak pro intimní romantickou večeři, tak pro obchodní jednání u stolu pro deset osob. Já pro svou návštěvu zvolila rodinné setkání v předvánočním období. Hledali jsme útulný prostor s výbornou, převážně českou kuchyní, aby se najedla i naše sedmdesátiletá babička, která si na moderní kuchyň tvořenou z miniaturních degustačních porcí nepotrpí. Naopak, jednotlivé chody jsou poctivé, a to, že byste odcházeli z restaurace s kručením v břiše, rozhodně nehrozí. Co můžu doporučit, je račí polévka s ravioli a hovězí tatarský biftek jako předkrm. Avšak nedostanete k němu na sádle osmažené topinky, jak tomu bývá zvykem, kuchaři chtějí zdůraznit chuť hovězího masa. Co se týče hlavních chodů, naše početná rodina vyzkoušela takřka celé menu od grilované hovězí plece, dušených selečích líček, kuřátka s kukuřičnou kaší až po klasiku, jako je telecí řízek s bramborovým salátem nebo hovězí svíčkovou na smetaně s houskovým knedlíkem, který ocenila i naše babička.
Chateau Mcely
Nejenže Chateau Mcely jsou jedinečným boutique hotelem s perfektními službami, ale i hotelová restaurace Piano Nobile se každoročně řadí mezi nejlepší restaurace České republiky. Chateau Mcely patří mezi TOP místa, co u nás máme, nejen díky ubytování a gastronomii, ale i jejich přístupu. Letos mě tu můj dlouholetý přítel požádal o ruku. V hotelu se ta zpráva do rána roznesla a hned večer nám manažerka s celým týmem připravili překvapení v podobě soukromé večeře při 101 svíčkách a obsluhou, jež se věnovala pouze nám. Mimochodem číšník Zdeněk je bezkonkurenční a po celou návštěvu si vás bude opravdu hýčkat. Za normálních okolností můžete poobědvat/povečeřet v již zmíněné restauraci Piano Nobile při doprovodu klavíristy nebo v patiu neboli zimní zahradě s barem. Tam můžete rovnou ochutnat netradiční Signature koktejly s ingrediencemi ze zámeckého parku, esenciálními oleji a domácími sirupy. Kreativní tým pod taktovkou šéfkuchaře Honzy Štěrby vaří převážně ze sezonních surovin od tamních dodavatelů, nebo dokonce ze zámecké udírny. Mimo à la carte menu si můžete dopřát i degustační menu o několika chodech. Kuchaři myslí i na ty nejmenší, pro ty je k dispozici dětské menu princezny Nely a dokonce – což jsem doposud nikde neviděla – nechybí ani menu pro pejsky. Jednotlivé chody doplňte vínem z vinného sklípku přímo na zámku, kam si udělejte také cestu. Prostor je velmi útulný, ke sklence vína si můžete pustit oblíbenou písničku z retro jukeboxu a zatančit si.
Zámek Ratměřice
Jen hodinu jízdy za Prahou je ukryt roztomilý zámeček obklopený parkem a přilehlou Sequoia restaurací. Ta stojí opodál zámku v samostatné budově s terasou pro dlouhé letní večírky a roztomilým jezírkem. Šéfkuchař Pavol Pavlík v kuchyni kouzlí sezonní speciality z lokálních surovin, a když říkám, že kouzlí, tak nepřeháním. Jeho styl kuchyně je originální a velmi kreativní, již samotná prezentace jídel je jako umělecký obraz abstraktního malíře. Při pohledu na menu se často člověk nestačí divit, co za kombinace lze na talíři vytvořit. Třeba nad spojením klasických surovin, jako jsou brambory a cibule, v kombinaci s domácí lučinou a sladkými meruňkami jsem nejdříve kroutila hlavou, ale výsledná chuť za to stála. Podzim má ale přece jen něco do sebe. Člověk trochu opouští od lehkých salátů a studených pokrmů a přechází na jídla, která ho zahřejí. V tomto počasí si tak můžete pochutnat i na tradičnějších jídlech, jako je koprová omáčka s knedlíkem, nebo smažená kachna, avšak samozřejmě v netradičním pojetí. Největší chuťový zážitek jsem měla ze sladké tečky v podobě zmrzliny z jehličí servírované ve tvaru šišky. Chuť vám skrze slova předat bohužel nedokážu, musíte na všechna místa zajet, ochutnat a zkrátka se sami přesvědčit.
