Kdo je pickuper?
Znáte film Hitch: lék pro moderního muže? Jen pro osvěžení: profesionální svůdník v podání Willa Smitha učí muže, jak zaujmout a svést ženu, u které by jinak neměli příliš šancí. Jeho lekce svádění mají nebývalý úspěch. Nevedou ale pouze k tomu, aby muži s jejich pomocí okouzlili ženu svých snů a zůstali s ní šťastní až do smrti, ale také k tomu, aby sváděli ženy ve velkém a pouze se s nimi pobavili, než zase půjdou o dům dál. Těmto sběratelům ženských skalpů se říká pickupeři a nejsou pouhým výmyslem hollywoodských scénáristů. Opravdu existují a pohybují se mezi námi. Možná jste se s pickuperem už setkala. A nebo teprve setkáte. V tom případě už ale budete vědět, s kým máte tu čest a jak na něj.
Pickuperská komunita
Pickuperská komunita skutečně existuje. Najdete v ní muže, kteří ovládají různé techniky svádění a předávají si je mezi sebou. Někdy si je mezi sebou muži jednoduše vymění, ale pořádají se i zpoplatněné semináře, které tyto metody a triky sofistikovaně vyučují. Schopnosti mužů navázat přirozeně a úspěšně kontakt se ženou se po takovém semináři překvapivě zvyšují. Dokud jde o to pomoct nesebevědomým introvertům k tomu, aby při oslovení ženy nepropotili i kabát, je to v pořádku. Ve chvíli, kdy se ze znalosti balicích metod stává zbraň určená k lovu co nejvíce nic netušících ženských obětí, se začíná jednat o nechutnou zábavu.
Podivné hobby
Pro pickupery je to neškodný koníček, způsob, jakým se baví a tráví volný čas. Jejich působišti jsou bary, diskotéky a jiná místa s vysokou koncentrací lidí (a žen především), kde je zaručeno, že budou mít z čeho vybírat. Ženy vnímají jako objekty, které ohodnotí, obodují je a pak, za povzbuzování ostatních pickuperů, je sbalí. Někdy to zahrnuje pouze získat telefonní číslo, někdy rande, někdy dokonce jednorázový sex. Scénář je ale vždy stejný: dosáhnout svého, uspokojit své ego (nebo i sexuální apetit), zvýšit si své skóre a pochlubit se „kolegům“ pickuperům. Své oběti už se pak pochopitelně neozvou.
Mezi pickupery
Na téma pickuperství byla dokonce napsána kniha Hra od novináře Neila Strausse. Dostal od svých nadřízených úkol sepsat knižní brožurku sváděcích strategií, které se šíří na internetu. Strauss si podle rad svých nových „učitelů“ oholil hlavu, nechal si vybělit zuby, zahodil brýle a kompletně změnil šatník. Absolvoval několik seminářů a začaly se dít věci. Do své knihy Hra pak sepsal skutečné události a své nenadálé úspěchy u žen, které ačkoli působí vtipně, jsou ve výsledku vlastně smutné. Tématu pickuperství se věnoval i režisér Tadeáš Daněk. Sledoval skupinku brněnských pickuperů (říkají si také streetaři). Jejich loveckým revírem je „street“ neboli ulice. Vyhlédnou si dívku, obodují ji od jedné do deseti, navzájem si poradí, jak na ně a jeden z nich vyrazí do akce. Po ne/úspěšné akci se přesunou na jiný lovecký spot a cestou si povídají, kdo si s kým užil. Při sledování se ve vás střídají pocity trapnosti, údivu, znechucení. Série je ke zhlédnutí na iVysílání České televize pod názvem Pickupeři.
Zvyšování ega na úkor žen
V době, kdy se lidé seznamují téměř výhradně přes seznamovací aplikace a sociální sítě, by se návrat ke klasickému způsobu osobního oslovování těch, kteří se nám líbí, mohl zdát sympatický. Kdyby za tím nestálo mluvení o ženách ve středním rodě (vidíš NĚCO? Co na TO říkáš?), manipulace nějakou vymyšlenou historkou nebo vykonstruovanou loveckou strategií (mimochodem ve většině případů tak neoriginální a trapnou, že se snad každá soudná žena musí okamžitě otočit na podpatku a odejít) a následné vyghostovaní nic netušící oběti. Jak z dokumentu Tadeáše Daňka Pickupeři, tak ze zkušeností těch, kteří s pickupery přišli do styku, vyplývá, že se jedná o muže, kteří ve skutečnosti nejsou ani příliš sebevědomí, ani příliš šťastní, ani příliš úspěšní. Nemají opačnému pohlaví moc co nabídnout a každý úspěšný pickup je jen instantní zvedák jejich pošramoceného sebevědomí. Budují si image namistrovaného lovce, ale pod touto maskou se skrývají jen nejistí a nesebevědomí muži s nějakým nevyřešeným problémem. Každý úspěšný kontakt, obdržené telefonní číslo, rande, polibek či sex jsou pro ně důkazem, že za něco stojí, že umí dosáhnout úspěchu, že je někdo umí ocenit... že nejsou takoví looseři. Jenže oni jsou. Nejen, že si honí ego obelháváním a ponižováním žen, ale nechávají se sami obelhávat rádoby kouči, kterým platí tisíce za to, aby je naučili, jak vyzrát na ženy. Jejich kvalifikace? Znalost „pár hloupejch fíglů, jak se valej holkám šrouby do hlavy“, abychom parafrázovali text kapely Lucie. Dále „odbornost“ získaná tím, že sami sbalili hodně žen. Kolik jich nesbalili, se ovšem svým ovečkám nechlubí. Pokud jste notorická záchranářka a máte pocit, že je vaším životním posláním zachraňovat muže s problémy a pokřivenými charaktery, sbalte pickupera a spaste ho. Jestli máte ráda seznamování na úrovni a toužíte po vztahu, rychle ruce pryč.
Zdroj: Pickupeři (režie Tadeáš Daněk), twogentlemen.cz, databazeknih.cz
