Je mu dvacet devět, chodíme spolu půl roku, a když jsem se začala zajímat, jestli náš vztah neposuneme dál, řekl mi, že mě má rád, ale má v sobě námořníka a chce žít sám. Znamená to ,jdi do hajzlu‘?“ zeptala se mě do telefonu.
„Je to další Petr Pan. Jsi podle něho fajn, ale nemíní se vázat, protože co když potká něco lepšího. Pusť námořníka k vodě a najdi si někoho normálního,“ řekl jsem jí.
„Toho Petra Pana potřebuju vysvětlit. A taky strategii přežití uprostřed Země Nezemě plné bastardů, co jim nejsem dost dobrá,“ řekla moje sestra a do půl hodiny byla u mě i s chladnoucí pizzou v lepenkové škatuli.
Na úvod jsme se pohádali, jestli jsem nebo nejsem Petr Pan. Bránil jsem se odkazem na několik svých hodnotných vztahů a na svou snahu se vázat, i když přicházela vždy až v okamžiku, kdy moje polovičky už unavilo do něčeho mě tlačit. Skutečný Petr Pan se totiž nenechá zpochybnit, zamilovanost ani ultimáta ho neoslepí. Nechce na sebe vzít odpovědnost muže ,nastálo’, být otcem postávajícím na dětském hřišti, kupovat ženě vložky a přemáhat se na rodinných večeřích. Petr Pan potřebuje svobodu, nezávislost a pach staromládeneckého bytu. Chce zůstat chlapcem, který má všechny hračky, které si přeje, a ne mužem, který musí vydělávat, aby splatil hypotéku.
„Ale co já s tím, když mě přitahují týpci, co by si dali radši amputovat všecky prsty na levé ruce, než by si na ně navlékli zlatou obroučku?“ zeptala se mě sestra tragicky.
„Nevím,“ odpověděl jsem. „Mám kamarády, kteří byli Petry Pany a nakonec se oženili, ale netuším, co je zlomilo.“
Nebudu vás unavovat popisem toho, co se dělo mezi tím, než jsem vyřkl tuto neuváženou větu a než jsem zkoncipoval mail o tom, že píšu článek o Petrech Panech, takže potřebuji odpovědět na pár otázek, a rozeslal ho kamarádům. Do večera mi odpověděli všichni. Tady je resumé:
Petr Pan je lovec, který se nechce stát sběračem. Chce žít rychle, ne sledovat střídání ročních období. Má obyčejně skvělou matku, která v něm zanechala poselství o hledání neexistující dokonalosti. Petr Pan má hrůzu z definitivnosti, z toho, že až do konce života by měl legálně spát s jednou ženou. Je mistrem flirtu, na vztazích zbožňuje adrenalin nejistoty. Čím je starší, tím častěji na něj doléhá osamělost, ale i samotu dokáže obrátit ve svůj prospěch, díky čemuž příležitostně dostane do postele další oběť. Jemu ale nejde jen o sex, jde mu i o city, které však musí včas vyprchat.
„Tak fajn,“ zamumlala sestra. „Zkus přejít k odpovědím na otázku, co mají dělat ženy, aby setkání s Petrem Panem přežily bez újmy na zdraví a na citech.“
Polovina respondentů tvrdila, že ženy nemohou dělat nic. Snad jen čekat, jestli nemají celé roky nic lepšího na práci. Protože proces dospívání Petra Pana nelze urychlit. Ale někdy i Petr Pan dozraje: „Byl jsem unavený z nahánění další partnerky a došlo mi, že sexuální zázrak, o němž sním, neexistuje. Najednou šlo o to, jestli se ta, s níž aktuálně jsem, vejde do mé léty redukované šablony použitelné ženy.“ „Člověk se přestane po večerech flákat a opíjet, až když ho to začne unavovat. Teprve když je muž mentálně v levelu dospělého, k čemuž patří rodina a děti, zatouží po nich, protože až tehdy začne mít pocit, že když je nemá, je jen poloviční člověk.“ „Vzbuzovat iluzi svobody, to by na mě platilo. Když bych si myslel, že nepřijdu o sebe samého. No ale můj otec přestal být Petrem Panem až po prvním infarktu.“
„Jdu sbalit nějakého důchodce,“ prohlásila sestra. Byla už na odchodu, když dorazil kamarádův dovětek: „Když jsem se ženil, zapsal jsem si: Smyslem života je hledání něčeho, co nám odstraní nejistotu z budoucnosti. Teď mám syna a jsem si jistý, že jsem nikdy neudělal nic smysluplnějšího.“
Sestra se usmála: „Doufám, že ELLE čtou také muži. I když jim myšlenka, že mít děti je ta nejlepší věc v životě, asi nepronikne do mozku, ani kdyby to v televizi opakovali častěji než reklamy na mobilní operátory, je třeba to stále zkoušet.“
„Je to další Petr Pan. Jsi podle něho fajn, ale nemíní se vázat, protože co když potká něco lepšího. Pusť námořníka k vodě a najdi si někoho normálního,“ řekl jsem jí.
„Toho Petra Pana potřebuju vysvětlit. A taky strategii přežití uprostřed Země Nezemě plné bastardů, co jim nejsem dost dobrá,“ řekla moje sestra a do půl hodiny byla u mě i s chladnoucí pizzou v lepenkové škatuli.
Na úvod jsme se pohádali, jestli jsem nebo nejsem Petr Pan. Bránil jsem se odkazem na několik svých hodnotných vztahů a na svou snahu se vázat, i když přicházela vždy až v okamžiku, kdy moje polovičky už unavilo do něčeho mě tlačit. Skutečný Petr Pan se totiž nenechá zpochybnit, zamilovanost ani ultimáta ho neoslepí. Nechce na sebe vzít odpovědnost muže ,nastálo’, být otcem postávajícím na dětském hřišti, kupovat ženě vložky a přemáhat se na rodinných večeřích. Petr Pan potřebuje svobodu, nezávislost a pach staromládeneckého bytu. Chce zůstat chlapcem, který má všechny hračky, které si přeje, a ne mužem, který musí vydělávat, aby splatil hypotéku.
„Ale co já s tím, když mě přitahují týpci, co by si dali radši amputovat všecky prsty na levé ruce, než by si na ně navlékli zlatou obroučku?“ zeptala se mě sestra tragicky.
„Nevím,“ odpověděl jsem. „Mám kamarády, kteří byli Petry Pany a nakonec se oženili, ale netuším, co je zlomilo.“
Nebudu vás unavovat popisem toho, co se dělo mezi tím, než jsem vyřkl tuto neuváženou větu a než jsem zkoncipoval mail o tom, že píšu článek o Petrech Panech, takže potřebuji odpovědět na pár otázek, a rozeslal ho kamarádům. Do večera mi odpověděli všichni. Tady je resumé:
Petr Pan je lovec, který se nechce stát sběračem. Chce žít rychle, ne sledovat střídání ročních období. Má obyčejně skvělou matku, která v něm zanechala poselství o hledání neexistující dokonalosti. Petr Pan má hrůzu z definitivnosti, z toho, že až do konce života by měl legálně spát s jednou ženou. Je mistrem flirtu, na vztazích zbožňuje adrenalin nejistoty. Čím je starší, tím častěji na něj doléhá osamělost, ale i samotu dokáže obrátit ve svůj prospěch, díky čemuž příležitostně dostane do postele další oběť. Jemu ale nejde jen o sex, jde mu i o city, které však musí včas vyprchat.
„Tak fajn,“ zamumlala sestra. „Zkus přejít k odpovědím na otázku, co mají dělat ženy, aby setkání s Petrem Panem přežily bez újmy na zdraví a na citech.“
Polovina respondentů tvrdila, že ženy nemohou dělat nic. Snad jen čekat, jestli nemají celé roky nic lepšího na práci. Protože proces dospívání Petra Pana nelze urychlit. Ale někdy i Petr Pan dozraje: „Byl jsem unavený z nahánění další partnerky a došlo mi, že sexuální zázrak, o němž sním, neexistuje. Najednou šlo o to, jestli se ta, s níž aktuálně jsem, vejde do mé léty redukované šablony použitelné ženy.“ „Člověk se přestane po večerech flákat a opíjet, až když ho to začne unavovat. Teprve když je muž mentálně v levelu dospělého, k čemuž patří rodina a děti, zatouží po nich, protože až tehdy začne mít pocit, že když je nemá, je jen poloviční člověk.“ „Vzbuzovat iluzi svobody, to by na mě platilo. Když bych si myslel, že nepřijdu o sebe samého. No ale můj otec přestal být Petrem Panem až po prvním infarktu.“
„Jdu sbalit nějakého důchodce,“ prohlásila sestra. Byla už na odchodu, když dorazil kamarádův dovětek: „Když jsem se ženil, zapsal jsem si: Smyslem života je hledání něčeho, co nám odstraní nejistotu z budoucnosti. Teď mám syna a jsem si jistý, že jsem nikdy neudělal nic smysluplnějšího.“
Sestra se usmála: „Doufám, že ELLE čtou také muži. I když jim myšlenka, že mít děti je ta nejlepší věc v životě, asi nepronikne do mozku, ani kdyby to v televizi opakovali častěji než reklamy na mobilní operátory, je třeba to stále zkoušet.“
