1) Lžeme o svých touhách
Je to, co se mi líbí „normální“? - Otázka, kterou si každý z nás určitě položil alespoň jednou za život. Byť je sex velmi soukromou aktivitou, je obklopen řadou společenských norem, které kodifikují, jak se mají lidé k této záležitosti stavět a co cítit. Zamilované ženy a zamilovaní muži se instinktivně zdržují sdílení více než zlomku svých tužeb ze strachu z vyvolání znechucení. Podle studie z roku 2019 zaměřené na schopnost žen komunikovat své sexuální touhy bylo zjištěno, že mezi nejčastější příčiny jejich zdrženlivosti je strach ze zranění jejich citů (42,4 %), neochota zacházet do detailů (40,2 %), rozpaky a stud (37,7 %), neschopnost říct si o to, po čem touží (35 %), ale také strach z odmítnutí (11,7 %) a dojem, že partnerovi nezáleží na jejich fyzickém potěšení (7 %). Studie také zjistila, že existuje vztah mezi nedostatkem sexuální komunikace a předstíraným orgasmem. Participantky, které byly schopny otevřeněji mluvit o sexu, předstíraly orgasmus s menší pravděpodobností. Naopak u těch, které nebyly schopny komunikovat se svými partnery, byla větší pravděpodobnost toho, že v minulosti orgasmus předstíraly. Našla se také korelace mezi komunikací a intimní spokojeností ve vztahu.
2) Proč je „dneska ne, drahoušku“ tak destruktivní
Z logiky věci se dá předpokládat, že manželství a/nebo dlouhodobý vztah musí zaručit konec úzkosti, kterou pociťujeme při snaze přesvědčit svou drahou polovinu k sexu. Byť oba druhy svazku mohou sex přetvořit na stálou teoretickou možnost, nemusí to cestu vždy ulehčit. Na pozadí neomezeného přístupu jeden k druhému může být navíc neochota k sexu považována za mnohem závažnější porušení základních pravidel než podobná slepá ulička v jiném kontextu. Odmítnutí někým, koho jsme momentálně potkali v baru, není tak překvapivé ani zraňující. Pokud to však udělá osoba, se kterou jsme se zavázali sdílet svůj život, může se to zdát být mnohem podivnější nebo ponižující, zvlášť, děje-li se to opakovaně.
3) Sex neřeší všechny problémy
Filmy nám často předhazují spontánní sex jako řešení jakoukoliv hádky. Když se vašemu partnerovi něco nelíbí, svádění se zdá být efektivní recept na odvedení pozornosti od problémů či konfliktů. Vnucování intimity však může vztah ve skutečnosti zhoršit. Použití sexu coby náplasti na problémy, které zůstávají skryté a neřešené, je vždy kontraproduktivní. "Jako náhražku za vyjadřování obav a diskuzi o nich se může kterýkoli z partnerů uchýlit k sexuálnímu projevu jako k odvrácené taktice.", říká Dr. Desine J. Charles – vztahový poradce. Problémy, jako je strach, špatné komunikační schopnosti, závislost, a dokonce i mentalita oběti, nás mohou držet v sexuální vyjeté koleji. V důsledku toho jednotlivec a následně i pár zůstávají zakrnělí, a jejich sexuální život se nikdy nestane posilující silou, kterou by měl být.
4) Proč jsou hotelové pokoje bytostně důležité
Čerstvě ustlaná postel, hotelová mýdla, pokojové služby, spa a pocit luxusu - to vše mohou být malé drobky k řešení naší dlouhodobé sexuální stagnace. Atmosféra hotelu nám může pomoci vidět erotickou stránku našeho partnera, která často úzce souvisí s neměnným prostředím, ve kterém žijeme svůj každodenní život. Za neschopnost mít více sexu můžeme vinit stabilní přítomnost koberce a křesel v obývacím pokoji doma, neb neměnné fyzické pozadí nám brání ve vývoji. V novém prostředí se můžeme plně oddat vášni, protože tam opouštíme role, které jsme nuceni hrát doma. Můžeme tak znovu objevit sexuální identity, které nás poprvé spojily – akt estetického vnímání, který bude podporován párem froté županů, komplementárním košíčkem s ovocem a výhled na neznámý přístav. Můžeme vidět našeho partnera tak, jak jsme ho nikdy předtím neviděli.
5) Nevěra se často přeceňuje
Pokud je naivní a zavádějící vidět manželství jako dokonalou odpověď na všechny naše naděje na lásku, sex a rodinu, je naivní a zavádějící i víra, že jednorázová nevěra či aféra může být účinným lékem na zklamání v manželství. Představa nevěry může být svůdná a vzrušující, přináší pocit něčeho nového, radostného, a tak se mnozí nechávají navnadit na krátkodobá potěšení. Právě to, společně s faktory jako zvednutí sebevědomí či hněv vůči partnerovi patřilo mezi nejčastější odpovědi na otázku „Proč?“. Mezi mladými manželskými páry (pod 30 let) byla častější nevěra ze strany žen (11 % oproti 10 % mužů), u starších manželských párů však byla nevěra o mnoho vyšší ze strany mužů (20 % oproti 13 % žen). Na vrcholu sexuální revoluce filozofie Playboye a Cosmopolitanu naléhaly na nevěru jako na způsob, jak udržet muže mužné, ženy feminní a manželství vitální. Můžeme naivně věřit tomu, že je nevěra pouze fyzickou potřebou, oddělenou od pocitů a emocí, avšak opak bývá často pravdou. Je zkrátka nemožné mít poměr s někým mimo manželství a nezkazit si situaci v něm. Na napětí v manželství neexistuje žádná odpověď, a i když ne každá odhalená aféra končí rozvodem, znovu získat pocit bezpečí a důvěry trvá mnohdy dlouhé roky.
