Přiznejte si svou chybu
Nejdříve si musíte přiznat, že žárlíte, teprve poté můžete s žárlivostí bojovat. A nemusíte se za to stydět. “Je zbytečné obviňovat sami sebe ze všech možných prohřešků nebo tvrdit o svém partnerovi, že není tolerantní. Otevřeně si přiznejte, že ve svém partnerském vztahu na toho druhého žárlíte,” zmiňuje se Pascale de Lomas, francouzská odbornice v oblasti komunikace. Dělat mrtvého brouka, mávnout nad problémem rukou nebo přesvědčovat partnera, aby se změnil, by bylo osudovou chybou. Do té doby, než vy sami pojmenujete daný problém, situace se bude jen zhoršovat. Každá žárlivost má totiž svůj účel: upozorňuje na existenci nějakého problému. A ten je třeba vyřešit.
Mluvte spolu
Jakmile začnete o své žárlivosti mluvit, uděláte první krok k tomu, abyste vztah zachránila. Je to také jeden ze způsobů, jak naznačit tomu druhému, aby se i on zapojil do diskuze. Pamatujte ale, že odhalit žárlivost neznamená, že toho druhého obviníte z veškerého zla, kterým je váš vztah zaplaven. Výčitky, boje a prudké výměny názorů k dialogu rozhodně nevedou. Snažte se partnerovi vysvětlit své pocity, aniž byste ho napadali a dejte mu tak možnost porozumět tomu, co prožíváte, ale také příležitost, aby chování, které vás zraňuje, změnil. Ukážete mu tak, jak je pro vás důležitý a že si hodláte vyslechnout i jeho názory a argumenty. Je pochopitelné, že takto to bude fungovat jen za předpokladu, že váš partnerský vztah je silný a upřímný a že se nezměnil v zápasnickou arénu. Pokud je však váš partner až příliš egoistický a snaží se ve vás žárlivost záměrně vyvolávat, je nejvyšší čas mu jasně říci: “Dost. Nemohu přece milovat někoho, kdo mé pocity nerespektuje.”
Vžijte se do role toho druhého
Vzájemně si promluvit a podělit se o svá podezření ale zdaleka nestačí. Je těžké popsat svou žárlivost i to, co ji vyvolává. Ale snad ještě těžší je porozumět tomu, jak se na tento problém dívá váš partner. Abyste si oba dva uvědomili, jakou roli v tomto dramatu hrajete, proč a za jakých okolností žárlíte, měli byste si alespoň občas prohodit role. Ne doopravdy, ale pomocí speciální terapeutické techniky.“ Ta spočívá v tom, že se partneři vzájemně obhajují: je třeba vžít se do toho druhého a hájit jeho názory. Jde o to co možná nejpřesvědčivěji bránit uráženého,” vysvětluje psycholožka Ayala Malach Pines. Pokud tuto hru sehrajete se vší vážností a upřímností, vnese to vašeho vztahu nový pohled a často i perspektivu.
Smiřte se s riziky
Zbavit se patologické žárlivosti je běh na dlouhou trať. Dilema, které vzájemně řešíte, totiž není vůbec snadné. Sami sebe se ptáte: co mám raději – svoji žárlivost, nebo svého partnera? Láska je hra, a to dost komplikovaná. Abyste vyhráli, musíte přijmout prohru a nechat toho druhého, aby si o svém životě rozhodl sám. Není v lidských silách mít pod kontrolou vše, co by mohlo vést ke zradě toho druhého a toho, čeho se bojíte nejvíce: opuštění. “Ten druhý je prostě někdo jiný. Jeho život vám nepatří. Jedině tehdy lze doopravdy milovat, když se smíříte s rizikem, že vás ten druhý může opustit,” říká Pascale de Lomas. Když se vám to nepodaří, city zmizí stejně rychle jako zapadající slunce...
