Hledám muže. Zn.: pro svou kamarádku

A protože všichni volní, které znám, jsou pro ni nevhodní, nebo spíš obecně nevhodní, vrhla jsem se kvůli ní do vod seznamek internetových.

Předesílám, jsem velmi, velmi šťastná, že se mi podařilo najít muže svých snů nudně obvyklým způsobem: seznámili jsme se na bowlingu. Po pokusu najít Kateřině partnera pomocí e-seznamky jsem si jista, že bych raději zůstala nadosmrti sama se svým vibrátorem než se pokoušela mezi Stydlíny, Fešáky, Sportovci a Koloušky najít něco, čemu bych byla ochotná věnovat byť jen deset minut. Kvůli Kateřině jsem ale byla ochotná podstoupit hledání.

Mužů je v internetových seznamkách nepřeberně. Všichni jsou volní, svobodní a hledají přítelkyni – zajímalo by mě, kde se poflakují ve skutečnosti. Když jsem ale v rubrice ,On hledá ji‘ nacházela inzerátů okolo sta tisíc, bylo mi jasné, že budu muset najít nějaký velmi účinný filtr. Ale jaký, když volitelné možnosti jsou pouze věk, město, výška, barva vlasů a očí?

Začala jsem tím, že jsem vyřadila všechny muže, kteří poslali fotografii, kde stojí u svého auta. Nejprve ty, co pozóvali u BMW, hned poté ty, co se fotili u svých ,vytúněných‘ vozů s blesky namalovanými přes kapotu. Dále ty, co poslali portrét, na němž jsou do půl těla. Uh. Jo, a toho chlápka, co se něžně tiskne ke svému trpasličímu pudlovi apricot. Ze složky ,včetně fotografie‘ jsem vyhodila i zakroužkované chlapíky ze skupinových snímků rozesmátých pánů s melírem, chlapce stehny objímající motorku, ty s rybářským prutem nebo focené z podhledu s rozkročenýma nohama a rukama překříženýma na prsou.

Nechci pro ni muže, kteří píšou zásadně W místo V nebo G místo K (,pudem něgdy wen‘), a ani ty, co užívají ,pls‘, když chtějí o něco požádat. Ze zbytku bych ještě ráda vyloučila ty, co si myslí, že jejich názory na svit svíček stojí za zmínku. Po šesti stránkách po 20 ks mužů, co se rádi milují při světle svíček, bych chtěla potkat někoho, kdo to rád dělá při nazelenalém světle akvária. Nikoli proto, že by svit svíček neměl kouzlo, gentlemani. Jen je to tak příšerné klišé, že dát si jej do inzerátu k seznámení svědčí pouze o vaší nulové kreativitě.

Rozumějte, hledám někoho pro svoji kamarádku Kateřinu. Ne někoho, kdo by jí říkal ,puso‘ nebo ,kotě‘, stejně jako mě nezajímá ani ten, kdo v každé situaci říká ,žádnej problém‘. Mám totiž Kateřinu ráda, a kdyby to vyšlo, mohla by se svým partnerem třeba přijet ke mně na víkend. A já si umím představit situaci, kdy bych mohla říct něco na způsob: „Hej, fešáku nebo Ondřeji 36578, podal bys mi pivo?“ A on by na to mohl odpovědět: „Žádnej problém,“ a to by mě příšerně naštvalo, protože nemám ráda věty, co nic neznamenají.

Ty, co uvedli svůj plat, vyřazuju také, stejně jako chlapíka, který lže ohledně znamení, ve kterém se narodil – tedy aspoň neznám žádného Štíra narozeného v březnu. Kateřina je chytré děvče, a tak není pravděpodobné, že by vás přijala nebo odmítla jen proto, že jste Lev či Střelec.

Dost podezřelí jsou také muži, kteří tvrdí, že mají bohatý a plný život, a zrovna tak každý Harry, co chce potkat svou Sally, kapitán shánějící prvního důstojníka, plyšáček, který touží po pomazlení, obyčejný kluk, co hledá obyčejnou holku, a rocker, jenž chce jedině rockerku. I všichni ti, co tvrdí, že milují pikniky za svitu měsíce. Protože park vedle mého domu měsíčním světlem doslova přetéká, ale široko daleko není vidět ani igelitku, natož chlapa s piknikovým košíkem a šampaňským. Když je tak zajímá svit luny v parku a jsou natolik upřímní ve svém nadšení, určitě by na nic nečekali – prostě by si udělali piknik sami a vytrvali by. Pyšně by si rozložili svoji kostkovanou deku a hýčkali by naději, že se jednoho dne objeví milá dívka s termoskou, koláčem a létajícím talířem, který ve tmě svítí.

Ach jo. Seznamování po síti je snad ještě o něco těžší než to v reálném světě. Možná, že jednou se tohle budou učit děti už ve škole. Při zkouškách každý dostane jednu postavu a jeho úkolem bude ji ,zadat‘. Pokud přiznají, že je jim přes čtyřicet a nejraději se dívají na televizi, letí. Literatura o seznámení po síti bude mít vlastní systém: místo knih ,Jak sbalit toho pravého‘ budou vycházet knihy ,Zorientujte se ve slovníku seznamek‘. Na univerzitách budou přednášky na téma ,Sebrané spisy Stydlína 5692‘ a diskuse budou plné náruživých obhajob spojení tří teček a otazníku ve frázi ,Najdu tě…?‘. Ale zatím jsme v tomto oboru bez literárních podkladů schopni vyjádřit míň než jeskynní lidé, kteří drápali své životy do zdi. A tak mám ten pocit, milá Kateřino, že jsem to, promiň, nezvládla.

Když jsem jí zavolala a přiznala se, řekla: „Žádnej problém, včera jsem si pořídila trpasličího pudla apricot. Nevěřila bys, jaký chlápky teď potkávám v parku.“