Trampoty něžných úchyláků
Je to skoro pravidlo. Ženy, které mají rády tvrdší sex, si jako partnery vybírají hrubce. Zpočátku si s nimi báječně užívají, než ovšem dojde na první facku mimo postel. Pak, ač nerady, si musí přiznat, že sice v posteli je násilí vzrušuje, ale v obyčejném životě je děsí. Jak tohle dilema vyřešit? Nezbývá než se vzdát skvělého sexu.
A pak ji ztřískal. Doopravdy – a v situaci, která neměla se sexem vůbec co dělat. Corou ta příhoda tak otřásla, že si už vůbec nepamatovala, jak to vlastně začalo. Jeli společně v autě a ona snad měla jiný názor na to, kde odbočit. Pohádali se, pak chasník zastavil u krajnice a dal jí pár pořádných ran pěstí. Po způsobu klasických násilníků se jí vzápětí začal omlouvat a vysvětlovat jí, že to vlastně udělal jen z lásky.
Cora ovšem byla moderní žena, která se o sebe dovedla postarat. Ještě ten samý den překonala svou zaslepenost sexem a odjela taxíkem na letiště, aby z Nebrasky (nebo možná Oklahomy) navždy odlétla.
„Ten vidlák měl pravdu,“ pofňukávala pak nad pravým newyorským cappuccinem a pod okem jí stále ještě prosvítal monokl, nezakrytelný make-upem. „Byla jsem husa, kráva a… a všechno možný. Já byla přesvědčená, že mi porozuměl, pochopil, co potřebuju v pelechu, a schválně se mi přizpůsobil! A on je to zatím úplně obyčejnej tupec, kterej nic jinýho ani neumí. Je to primitiv! Vsadím se, že jsem se o jeho lásku dělila s teletem nebo se stádem ovcí! Prostě jsem zas jednou šlápla do hovna.“
Fenomén, který Cora na vlastní kůži zažila, prý vůbec není ojedinělý. Ženy, které mají rády takříkajíc tvrdší sex, si často vyberou za partnery muže, kteří jsou prostě – trochu hrubí. Takové ženy to nemají lehké. Zatímco v posteli je násilí vzrušuje, v obyčejném životě je děsí, a často jim nezbude nic jiného než se vzdát skvělého sexu, aby si nemusely každou chvíli zaplácávat make-upem ještě skvělejší modřiny.
