Miluji sex,“ svěřila se mi nejlepší kamarádka Linda. „Hlavně orální, a taky když jsem nahoře,“ dodává. Svůj sexuální život považuje za velmi důležitý. Už rok žije v partnerském vztahu, svého přítele bezmezně miluje a je mu stoprocentně věrná: sexuálním radovánkám se oddává pouze se s ním. Ale i když byla single, sexuální abstinencí rozhodně netrpěla. „Občas mě navštívil jeden kamarád,“ říká. „Nevydržela bych žít v celibátu.“
Pro pětadvacetiletou Lindu je přitom sex nejen jednou z nejoblíbenějších činností, ale také častým tématem hovoru. „Vzájemně se s kamarádkami svěřujeme, co která z nás zažila, co nového zkusila nebo jaký máme v sexu problém,“ vypráví. (Mimochodem, podle statistik to bývá obvykle předčasná ejakulace partnera anebo nepříliš dobře prováděný orální sex, na který si stěžují muži.)
Před dvaceti lety si naše matky o sexu stěží špitaly. Dnes o něm mluví možná o trochu hlasitěji, ale tak nahlas jako my (vy, já nebo Linda) pravděpodobně ne. V minulosti se totiž s ženskou sexualitou příliš nepočítalo. Sexuální akt byl určen především k plození dětí.
„Dnešní generace žen už ví, že sex je o prožívání krásných chvil,“ vysvětluje sexuolog Jaroslav Zvěřina, který je rád, že Česká republika v rámci sexuální ‚vyspělosti‘ konečně dohání západní Evropu. Ženy už vědí, co jejich tělo potřebuje. Vědí, co je dohání k šílenství i jak toho dosáhnout. Ani milimetr jejich těla jim není neznámý.
Já sama
Není proto divu, že i svoji sexualitu prožívají jinak. Například masturbace přestala být tabu a stala se aktivitou stejně běžnou, jako je čištění zubů. Betty Dodson, popularizátorka masturbace, píše ve své knize Sex for One (Sex pro jednoho): „Masturbace je základní formou sexuálního vyjádření. Je to stálý milostný poměr, který máme celý život sami se sebou.“ Podle ní masturbace představuje přirozený ventil lidské sexuality a jedinou cestu, jak lze postupně a detailně poznat své tělo. Díky tomuto samovzdělávání pak každá žena může přesně vědět, co potřebuje k dosažení orgasmu, kam sáhnout, jak dlouho stimulovat…Podle knihy Jaroslava Zvěřiny a Petra Weisse Sexuální chování v ČR z roku 2003 počet masturbujících stále roste. Sexuologové uvádějí, že pravidelně masturbuje třicet procent žen.
Na druhou stranu díky novodobé sexuální revoluci také zvolna klesá počet sexuálních partnerů. „Ženy si sice chtějí užívat a vědí, co chtějí, ale ke svému sexuálnímu životu se staví maximálně zodpovědně,“ uvádí sexuolog Zvěřina. „Pokud nemusí, zbytečně sexuální partnery nestřídají. Spíš se snaží zkvalitnit styk se současným partnerem.“
Vše pro ženu
Fakt, že se nedílnou součástí světa ženy stal sex, odráží třeba i to, že se ze seriálu Sex ve městě přes noc stala kultovní záležitost. Ženská část společnosti dychtivě toužila po sexuálních a partnerských eskapádách Carrie, Samanthy, Mirandy a Charlotty. Byla totiž vyhladovělá po příbězích třicátnic, pro něž je důležitá kariéra, které nosí krásné oblečení, navštěvují večírky, ale hlavně ZBOŽŇUJÍ sex. Samantino libido sledovaly každou sobotní noc miliony diváků (respektive divaček). A jelikož se historie opakuje, teď Samanthu vystřídala Gabrielle ze Zoufalých manželek, jejíž spokojený život s bohatým manželem vzal za své, když u ní začal pracovat mladý zahradník – a exploze vášně zaplnila naše pondělní večery.Na rostoucí zájem žen o sex reagovala také pornobranže. Dánská firma Puzzy Power tak například začala koncem devadesátých let točit porno s ohledem na ženské požadavky (kromě toho, že jsou ve filmu velmi explicitní erotické scény, děj, dialogy i velkolepá výprava by měly zůstat jako v ‚normálním‘ filmu). Další důležitou figurou v ženském pornu je Andrew Blake, producent, který točí soft porno s tajemnou atmosférou, plné dlouhých něžných scén (DVD seženete na www.sexyhracky.cz).
Také v České republice roste mezi ženami zájem o pornografii. Fenoménem porna pro ženy se zabývá také výtvarnice Lenka Klodová, která ho využila ve své diplomové práci na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Vytvořila ryze ženský pornografický časopis Ženin, jenž vzbudil velkou vlnu ohlasů. Sama umělkyně má na porno velmi moderní názor: „Když vidím někoho lízat zmrzlinu, taky na ni dostanu chuť,“ řekla před časem časopisu Yellow. „Porno je dobré pro páry, které jsou spolu třeba už od mládí, může je přinést k lepšímu fyzickému poznání. Někomu může přechodně a částečně vyplnit mezeru ve vztahu.“
Tak trochu jiný clubbing
Novinkou jsou ale i první kluby pro ženy – v New Yorku jde například o klub Cake, v němž se Newyorčanky pravidelně scházejí a řádí (patří k němu i komunita na internetu nebo vydání knihy o ženské sexualitě A Piece of Cake). V Paříži je pro změnu nejnovějším trendem mezi mladými dívkami strávit čtvrteční večer v Régine’s (www.regine-paris.com), kde odhalují svá naolejovaná těla jen samy pro sebe. Sexuální zábava pro ženy jedenadvacátého století budiž pochválena.V oblibě jsou také striptýzové kluby, byť u nás ženy preferují spíš než klasické show striptýzy na diskotékách nebo na dámských večírcích (nejvíc v současné době frčí striptérská skupina Angelos).
Od striptýzu je už jen krůček k placené pánské společnosti. Na internetu dnes můžete objevit spoustu nabídek na vášeň bez rizika. Pokud by vám ovšem soukromý gigolo z neznámého serveru připadal jako příliš velké riziko, v republice najdete i pár dámských erotických klubů – server www.sexonline.cz by měl být dobrým pomocníkem, nebo aspoň odrazovým můstkem při hledání.
Sexy nakupování
Sexuální revoluce přišla i do takového odvětví, jako je nakupování. Petra Fausová, manažerka sexshopu Erotic Pleasure, potvrzuje, že každou čtvrtou návštěvnicí sexshopu je právě žena. „Ženy se sem pomalu učí chodit. Počáteční nedůvěru a stud brzy odhodí a s velkou zvědavostí se věnují výběru pomůcky, která by uměla uspokojit jejich přání,“ dodává.Sexshopy jsou tak čím dál tím navštěvovanější. „Pomůcky tvoří nadstavbu klasického sexu, mohou ho zpestřit, dodat kapku vášně,“ vysvětluje sexuolog Jaroslav Zvěřina. Pro ty, kteří se do sexshopu pořád bojí zajít, je tu pár jiných možností. Třeba obchodníci s erotickým zbožím na internetu (www.sexyhracky.cz, www.eroticcity.cz) nebo firma Durex, která loni přišla se škálou erotických pomůcek, jež se prodávají v lepších drogeriích anebo prodejnách s elektrospotřebiči. K mixéru, vysavači či ultramoderní plazmové televizi tak rovnou můžete přihodit také jeden parádní masážní strojek pro ženy. Tak co, ještě pořád nesnášíte nakupování?!
Co na to Karel?
Fakt, že se ženy v sexu vyznají a znají sílu své sexuality, je skvělou zprávou pro všechny osoby ženského pohlaví. Ale kupodivu ne zas takovým ternem pro pohlaví druhé. „Někteří muži jsou možná trochu zaskočeni,“ přiznává sexuolog Zvěřina.To koneckonců potvrzuje i Linda. „Když jsem se svým současným přítelem začala vést sexuální život, byl trochu nesvůj,“ říká. To, co zažil s ní, prý v životě neviděl… „Byl překvapený z toho, jak moc si dovedu milování užívat, co všechno o sexu vím, jaké praktiky umím.“ Ve svém příteli možná ohrozila sílu lovce a své roli ženy dala nový rozměr. Ale takový už je život i dnešní doba: spějí dopředu a nutí muže i ženy znovu a znovu definovat své role ve společnosti (a samozřejmě i v posteli).
Zatím ale muži sebevědomé sexuální chování žen přijímají nejednoznačně. Po dlouhá léta nebyli zvyklí na to, že je žena i v sexu rovnoprávná, má své potřeby a umí si o ně říct. Jedna skupina mužů tuto sexuální revoluci kvituje s povděkem: „Je fajn mít holku, která ví, co chce,“ tvrdí jedenatřicetiletý redaktor časopisu Maxim Petr Bílek. „Taková žena u mě rázem stoupá v ceně. Nechci si hrát na dobyvatele severního pólu. Mám rád, když mají oba partneři určité zkušenosti, a ty dál rozvíjejí,“ prozrazuje.
Druhou skupinu mužů však děsí sexuálně zkušené ženy, které si bez okolků jdou za svým mnohočetným orgasmem. Patří k nim například třicetiletý Martin. „Nesnesl bych, kdyby mi partnerka říkala: sáhni tam a tam, teď přitlač a pak…“ říká. „Rád si všechno sám objevím. Tedy alespoň co se týče dlouhodobých vztahů. Pokud bychom spolu měli být celý život, rád na věc půjdu pomalu a hezky si ji vychutnám. Nevím, kde bych s příliš sexuznalou slečnou za pár měsíců byl. Sex se rychle vyčerpá a inspirace není nekonečná,“ dodává. Sexuolog Jaroslav Zvěřina Martinův postoj vysvětluje: „Pokud je v sexu žena příliš odvážná, ve finále to může dokonce působit kontraproduktivně. Muži jsou od přírody dobyvatelé, kteří potřebují přes počáteční odmítání získat ženinu přízeň a úctu (a samozřejmě také její krásné tělo).“
Pokud tedy podle teorie doktora Zvěřiny budeme příliš uvědomělé a sexuálně protřelé, možná porušíme zákony přírody a upadneme do mužského zatracení. Nejsem biolog, ale možná i v sexu platí zásada, že čeho je moc, toho je příliš. Přemýšlejte o tom. Řešením by mohla být žena s mnoha tvářemi. Jednou sexuální dračice, která si diktuje a dohlíží na celý akt, podruhé zase něžná lolitka, která právě objevila penis. Jedině tak, aspoň podle mě, můžeme vyhrát naši sexuální revoluci bez ztráty na životech. Samozřejmě těch sexuálních.
POLEMIKA: ŽENA OSLOVITELKA
Redaktoři pánského časopisu Maxim spolu polemizovali na téma: Může žena oslovit muže jako první? Poznejte jejich názory.Miluju ženy dobyvatelky
Nikdy mi nedělalo problém jít a oslovit krásnou ženu. Postupem času jsem ale zjistil, že špatné není ani to, když ona jako první přijde za mnou. Emancipace na všech frontách je skvělá věc.Nevidím důvod, proč by žena muže nemohla oslovit (sbalit, okouzlit) jako první. Je to stejné jako se přít, co bylo na světě dřív. Slepice, anebo vejce? Podle mě je to fuk. Ať už to bylo vejce, z nějž se vylíhla slepice, nebo slepice, která snesla vejce. Prvenství ani jednomu z nich nepřineslo žádná privilegia, návod na správný život nebo nekonečnou slávu. Stejně tak je to s balením. Nezáleží na tom, kdo přijde první: jestli muž, žena anebo hermafrodit. Cílem je výsledek, nikoli správný postup podle Gutha-Jarkovského.
Vzpomínám si na dvojici bledých blondýn v černých kabátech, které vrazily do lokálu v norském středisku Hemsedal tak prudce, že málem smetly chlápky pohodlně opřené o bar. Tak tohle už na mě bylo moc – skandinávská verze emancipace spočívající v nárocích žen na močení do pisoárů asi osloví málokterého příslušníka silnějšího pohlaví. Ale nikde není psáno, že muži nemůžou být plaší, stydliví a ostýchaví. Mají zůstat na ocet? Nebo snad chcete, aby se stali kořistí vašich drzejších kamarádek? Vždyť jste to samy tolikrát zažily! Váš pohled se setkal s jeho a něco zajiskřilo. Máte zájem, ale ten kluk ne a ne přijít. Sedí na baru, a místo aby udělal krok k vám, zvedne ruku a objedná si dalšího panáka. Nemá zájem? Je zadaný? Z čeho tak soudíte? Třeba jenom sbírá odvahu, ale než se odhodlá, vy mezitím utečete domů s pocitem, že o vás nikdo na světě nestojí. Přijďte! Představte se! Ptejte se a lovte! Lichotí to mužskému egu, a pokud se nedáte úplně zadarmo, může z toho být něco víc než jen láska na jednu noc. (Jestli vám jde o tohle, tím spíš neseďte v rohu, ale rychle běžte štěstí naproti.) Lekce chování z první republiky klidně nechte pamětníkům.
Adam Maršál
Nechte nás dobývat
Ne že bych úplně odmítal nechat se sbalit. Je to vzrušující a žena tím mnohé napovídá o svém pozitivním vztahu k sexu. Pokud balí s dávkou taktu, žádný muž ji nebude považovat za lacinou.Jako přírodovědec ale musím konstatovat, že iniciativní samička se sice ničím neproviňuje proti sociálním normám vytvořeným euroamerickou subpopulací druhu homo sapiens v několika posledních dekádách, ale porušuje biologické zákonitosti. Anglický biolog Richard Dawkins v knize Sobecký gen popisuje lidské bytosti jako jakési ,králíkárny‘ genů. Na světě jsme podle něj jen proto, aby se naše geny mohly co nejvíc rozšířit. V evoluci přežijí jen ty, které se dokážou agresivněji šířit a aktivněji prosazovat na úkor jiných. Evolučně nejosvědčenější strategií šíření mužských genů je balení žen. Muž má tím větší šanci, že se jeho geny rozšíří, čím víc žen se mu během života podaří ,ukecat‘. Jenže v okamžiku, kdy iniciativu převezmou ženy, se snižuje celkový genetický potenciál druhu. Vtipné řečičky, módní oblečení, parfémy, vyniknutí ve sportu, dobrý výdělek, značkové auto, galantní přidržení dveří, vzdělání, ale třeba i okázalé hospodské rvačky – to všechno jsou strategie, jimiž muž ženě prokazuje, že si zaslouží možnost rozšířit své geny. Jako kdyby to nebyl Brad Pitt, Marek Vašut či Sagvan Tofi, jako by z jejich svůdných osobností ,mluvily‘ jen složité kombinace nukleových kyselin. „Přijmi nás do svého těla a předej nás svým potomkům, protože jedině my jsme ti nejlepší a nejkvalitnější!“ volají na ženy. Možná to vypadá zrůdně, ale příroda je podle Dawkinse prostě taková. Pokud ale iniciativu v seznamování převezmou ženy, dostanou šanci i muži, kteří by se jinak v konkurenci neprosadili. Princip přírodního výběru těch nejlepších genů je porušen, což časem neodvratně povede k degeneraci celého druhu.
Tuhle přednášku občas používám k ukecávání nerozhodných slečen. S její pomocí jim dokazuji, že jsem vtipný a vzdělaný, takže si zasloužím, aby…
Ivan Brezina
