Lásky na jedno použití
Až se vzbudíš a oblečeš, hoď klíče do schránky…
Byla to klasická pánská jízda. Bývalé geniální dítě, dnes úspěšný mladý podnikatel, obracel na grilu škvařící se kuře a mobil nechal vyzvánět. Volala mu láska z předcházející noci. Nechtěl s ní mluvit, „aby si nedělala zbytečné naděje“.
„Smrdí, nebo je frigidní?“ optal se bez obalu kamarád učitel.
„Prostě to bylo na jednu noc,“ odpověděl šéfkuchař. „Oběma nám to bylo od začátku jasné, ale ona teď začala spekulovat nad nějakým vztahem nebo co.“
Opět se ozval mobil. Podíval se na displej a nechal ho být. Skoro jsem ho v té chvíli obdivoval, jak dokáže odolávat. Já bych to vzal. Ale já jsem alibista, co si myslí, že se ze všeho vykecá. Začali jsme to rozebírat. Kamarád právník, který sjíždí cokoli, co před ním neuteče na strom, překvapivě prohlásil, že vztah na jednu noc ještě nezažil. Prý se při výběru sexuální partnerky nikdy nespletl natolik, aby si to nechtěli zopakovat. Má raději delší vztahy, protože sehraná dvojice si sex víc užije. Jeho kolega naproti tomu tvrdil, že to sice párkrát zažil, ale že by v životě nemohl chodit s holkou, která se s ním hned vyspí. „Když dala mně, dá každýmu.“ Učitel zase rozvíjel teorii o tom, že každý sex je vlastně tak trochu na jednu noc:
„Nejkratší jsou vztahy na jedno vydechnutí. Pět minut ve tmě na dvorku nebo hodinku v zadním pokoji na mejdanu. Je to rychlé a egoistické. Každý z těch dvou je sám. Smyslem je ventilovat napětí a okamžitě zmizet do normálního nezávazného světa planých řečí a alkoholických nápadů. Pak jsou plánované vztahy na jednu noc. Začínají večeří a rozhovorem. Patří k tomu smích, víno, svíčky a svádění. Kdyby se do toho nemíchala touha, mohlo by z toho být i přátelství. Bavíte se o dětství nebo o knížkách a ty už se v duchu svíjíš v orgastických křečích. Je to vzrušující předehra, a když se s ní do té postele dostaneš, má to grády, protože jsi připravený. Je to pomalé a rafinované a oběma jde i o toho druhého. A tím to také končí, sex stráví všechny potřeby. Odcházíš od ní s dobrým pocitem a už ji nepotřebuješ vidět.“
Už ji nepotřebuješ vidět?
„Jak to? Když jsi se s ní tak dřel, proč nezhodnotíš vložené investice?“ zeptal se právník.
„Protože to stačilo. Alespoň u vztahů, které nemají pokračování,“ odpověděl učitel. „Jsou ale případy, kdy to pokračuje, kdy se sex na dvorku, při svíčkách a několikaleté chození do kina promění v lásku na opakované použití. Nevím proč a jak, vztah vzniká ze směsi napětí, rozkoše, úzkosti a něčeho, co možná umí pojmenovat Sigmund Freud, já ne.“
Všichni se zadívali na mě. Měl jsem se vyjádřit. Lidé mi píšou své milostné příběhy, a teď všichni očekávají, že jsem na vztahy expert. „Podle mě je vztah na jednu noc pro muže sen, pro ženy volání na vesmírnou tísňovou linku,“ řekl jsem. „Muž touží přijet do města, sbalit krasavici, zažít neuvěřitelný sex a táhnout dál. Chce zážitek, nechce poslouchat řeči, rozvíjet a do alejuja se zatěžovat vztahovým balastem. Když do toho jde žena, většinou něco řeší. Samotu, zlost, pomstu, zoufalství, nedostatek sebevědomí, sebelásky. Trestá se. A každá stejně čeká, že jí potom ten chlap zavolá, protože zjistí, že je ženou jeho života.“
Všichni se zasmáli. Vzpomněl jsem si na definici své všeznalé sestry, podle níž jsou vztahy na jednu noc kompromisem žen vůči mužům, a jen pitomé ženy nedělají aspoň chvíli drahoty a neurvou si pár pozvání, večeří, kytic a tuny lichotek. Ženy do jednorázovek víc investují, už jen tím, že žádná antikoncepce není stoprocentní, takže by měly také víc inkasovat. To už jsem ale nahlas neřekl.
Hrdina příběhu, grilovač s jednonočkou na lince, totiž nakonec podlehl atmosféře všeobecného pochopení pro ženy a mobil zdvihl. Chtěl dívce zdvořile naznačit, že se namáhá zbytečně. Ještě než stihl otevřít ústa, oznámila mu dotyčná slečna, že volá, jen aby mu řekla, že už ho nikdy nechce vidět, protože má sice prachy a velkýho ptáka, jenže v posteli je nemotorný, tupý a tlustý prase, s jakým se žena milující sex ze zásady nezahazuje. A že mu na nočním stolku nechala pětistovku, aby si mohl koupit příručku Jak souložit.
Když domluvili, shodli jsme se, že se nedá spolehnout na nic, a už vůbec ne na ženy. Ještě že jsme měli pingpongový stůl, jídlo i chlast. Na ty se totiž spolehnout dá.
