Vyšší teploty, nižší aktivita
Za klesající četnost sexuálních styků může podle posledních výzkumů vědců z několika amerických univerzit globální oteplování. Jejich teorie tvrdí, že neustále se zvyšující teploty ovlivňují nejen přírodní změny, ale také sexuální chování lidí. Kvůli extrémně vysokým teplotám, které jsou stále běžnější i v chladnějších klimatických pásmech, lidé ztrácejí chuť na sex. Nejsou tak aktivní, jsou z horka více unavení a frekvence jejich sexuálního života klesá. Kromě toho vysoké teploty negativně ovlivňují produkci spermií u mužů a ovulaci u žen.
Důsledkem stoupajících teplot je tedy nejen upadající sexuální četnost, ale také porodnost. Zatímco jedni vědci to kvůli možným negativním sociálním dopadům považují za alarmující, druzí to vítají. Je totiž prokázáno, že mít dítě ve vyspělé zemi znamená produkci 58,6 tun CO2 ročně navíc. Už nyní naše populace využívá více obnovitelných zdrojů planety, než je schopna regenerovat. A přibývání dalších lidí na Zemi tuto spotřebu dále urychluje.
Nový fenomén eko-úzkosti
Obavy z budoucnosti naší planety jsou dalším důvodem, proč lidská sexualita upadá. Klimatická krize v lidech vzbuzuje úzkostné pocity z každodenních činností, které přispívají k nevratným změnám a blížícímu se zániku naší planety tak, jak ji známe. Tyto úzkosti se promítají do všech aspektů jejich životů – ovlivňují způsob, jakým lidé nakupují potraviny i módu, jak přistupují k hospodaření s energiemi a vodou ve svých domácnostech, i to, jakými dopravními prostředky a s jakou frekvencí cestují.
Podle některých odborníků ale také zásadně ovlivňují naše vztahy a sexuální chování. Čím dál více mladých párů je přesvědčených o tom, že při rozhodování o tom, zdali založí rodinu, musí zvážit také změny klimatu a jeho dopady na životy jejich budoucích dětí. A přibývá i těch, kteří se sice mít děti rozhodnou, ale oproti původním plánům jich chtějí mít méně.
Sex ničí planetu
Rozhodnutí nemít děti buď kvůli environmentálnímu dopadu na svět, nebo proto, že budoucí děti mohou čelit dopadům klimatické krize, vyvolává v mnohých párech strach z otěhotnění. A obavy z možného zplození nového života zase způsobují, že na to lidé při sexu myslí. Tento strach logicky vede k nižší potřebě se sexu věnovat i ke snížení rozkoše, kterou při něm lidé zažívají.
Paradoxně je neuklidní ani použití antikoncepce. Miliony latexových kondomů, které v západním světě lidé používají jako nejčastější antikoncepční pomůcku, nejdou recyklovat a nevyhnutelně končí na skládkách. Lepší alternativou nejsou ani tablety hormonální antikoncepce. Hormony vylučované z ženského těla močí nejsou schopny vyfiltrovat žádné čističky vod. Ty se pak dostávají dále do přírody, do těla zvířat a způsobují jim nenávratné změny v organizmu. Mimo jiné i snížení schopnosti vlastní reprodukce.
Zodpovědnost, ale ne posedlost
Sex je od pradávna přirozeným způsobem, jak zaručit pokračování svého živočišného druhu. Se svým vývojem ho lidstvo povýšilo také na zdroj zábavy a rozkoše. Pokud se v jiných aspektech svého života chováte ekologicky odpovědně, není důvod, proč z této nádherné součásti lidského soužití dělat strašáka. Nekvalitní a neuspokojivý sexuální život zase vede k jiným druhům frustrace a psychické deprivace. Poohlédněte se proto po ekologických variantách antikoncepce a sex si s nimi jaksepatří užijte.
Zdroje: CNN Health, Vice.com, Aktualne.cz
