Protože v sobě máme biologicky a evolučně zakořeněnou potřebu patřit do nějaké komunity a získat si její uznání, je jasné, že někdy přemýšlíme, co si o nás myslí druzí. Koneckonců kdybychom všichni byli solitéři, lidstvo by dávno vyhynulo.
Přestáváte být sami sebou
Přesto je tu nový, celkem nebezpečný fenomén dnešní doby – FOPO (fear of other people’s opinions). Rozvoj sociálních sítí totiž způsobil, že se z obyčejných myšlenek na to, jak vás ostatní vidí, stal regulérní strach, který vás ovládá v mnoha zásadních, ale často i v drobných nenápadných věcech.
Možná právě kvůli strachu z názoru druhých jste někdy nerozhodní, nebo cítíte úzkost i ze zdánlivých maličkostí, jako například z toho, co si vezmete na sebe, či co budete jíst. Najednou přestáváte být sami sebou. Jednáte tak, jak si myslíte, že by si to vaše bublina představovala, případně tak, jak to dělají ti, které sledujete na Instagramu, ale už méně se řídíte tím, co byste doopravdy chtěli, kdyby žádné sociální sítě neexistovaly.
Zejména Instagram a TikTok znamenají zcela nový svět, kde image a osobní prezentace jsou naprosto zásadní. Programy na úpravu fotek nás nutí zkoumat každý milimetr našich snímků, filtry a zkrášlující aplikace nás zase motivují k tomu, abychom podrobně analyzovali každý záhyb našeho těla i obličeje. A nejen našeho – stejně tak zkoumáme i všechny ostatní a dumáme, proč oni vypadají dokonale, zatímco my se musíme tak složitě upravovat.
Posedlost dokonalostí
A v důsledku toho se upravujeme a měníme i ve skutečném životě. Vžil se dokonce termín „snapchatová dysmorfie“ označující požadavky klientů estetické medicíny, kteří touží vypadat i v reálu tak, jakoby byli upravení filtrem. Nejde ale jen o vzhled – stejné nároky mají sociální sítě na oblečení, na to, jak vypadá váš domov, kde trávíte dovolenou, jak často na ni jezdíte a jaký život vlastně žijete.
„Problém proto nastává, jakmile si uvědomíte, že v reálném životě nejste tak dobří, jak se vám na sociálních sítích daří předstírat, ale začnete se o to zoufale snažit. Jste hnáni potřebou být oblíbený a uznávaný, a v tu chvíli se stáváte obětí posedlosti dokonalostí,“ vysvětluje australská psycholožka Thania Siauw. „Vytváříte tak nekonečný kruh srovnávání se s nerealistickými standardy, ženete se za nesplnitelnými cíli. Výsledkem je paradoxně jen to, že se cítíte čím dál hůř a jste se sebou čím dál méně spokojení,“ doplňuje odbornice.
Všechno samozřejmě ještě zhoršuje fakt, že sociální sítě mají možnost lajkovat a komentovat. Pokud dostanete méně srdíček, nebo vám někdo zanechá nepěkný komentář, je to pro vás jasný důkaz o vlastní nedokonalosti.
Jak z toho ven?
Odložte telefon a zhluboka se nadechněte pokaždé, když někde na Instagramu zahlédnete něco, o čem víte, že vás jen naštve či rozesmutní. Hluboký dech vás zklidní a pomůže uvědomit si, že jste v bezpečí a že ve skutečnosti o nic nejde.
Dávejte si od sociálních sítí co největší přestávky. Klidně si naordinujte třeba jen půl hodiny denně. Pokaždé, když vezmete do ruky telefon, abyste se podívali, co je na sítích nového, ptejte se, proč jste to udělali. Ze zvyku? Z nudy? Je to váš způsob prokrastinace? Zkuste s tím bojovat a příště ve stejné situaci udělat něco jiného.
Pokuste se víc věnovat sami sobě. Vzpomeňte si, co máte sami doopravdy rádi, jaké hodnoty jsou pro vás důležité, co vám dělá radost a co se vám líbí. Naučte se uvěřit, že to není nic špatného – čím víc si budete věřit, tím méně budete ovlivněni názorem někoho jiného.
Projděte si všechny účty, které na sítích sledujete, a ty, které vám nedělají dobře, odstraňte. Naopak si najděte více takových, které opravdu souzní s vaší skutečnou osobností, a tak vás budou víc podporovat než trápit.
Buďte jako generace Z
Zdá se, že nejmladší generace našla tu nejlepší odpověď na posedlost dokonalostí. Dělá totiž pravý opak a na TikTok záměrně umisťuje fotky a videa, která jsou nefiltrovaná, velmi realistická a co víc, často na nějakou nedokonalost dokonce upozorňují. „Anti-estetický“ obsah se tedy zřejmě stává novou módou. Osvěžující, že?