Mohli bychom začít odpradávna, kdy role mužů a žen byly vymezené. Pánové se starali o obživu, dámy o teplo domova. I když moderní doba tyto stereotypy stírá, zejména mužské sebevědomí, možná popoháněné špetkou ješitnosti, stále trochu shazuje, když je partnerka kariérně výše.
Moc tomu tedy leckdy ani nepřidá okolí, to si přiznejme. Spousta lidí se stále dívá s podivem na tatínky, kteří si „mateřskou“ vymění se svojí ženou. Trošku nepatřičně na nás působí, když na státních návštěvách sdílí společný program prvních dam i nějaký ten první muž.
Ženy pykají za svůj kariéru?
Vše se v podstatě odvíjí od ženských rolí, o muže teoreticky ani tak nejde. Je to dané i stereotypní úvahou, že s úspěšnou ženou žádný muž nevydrží, nebo se jí rovnou bojí, jak zmiňujeme na začátku. Jen si vezměte některé dámy, které ve svém oboru mnohé dokázaly. Například u Condoleezzy Rice, ministryně zahraničí ve vládě George Bushe jr., bylo velmi často zdůrazňováno, že nikdy nebyla vdaná.
Precedens úspěšné ženy se rovná, že žádný muž jí nemůže stačit. U celebrit bychom mohli pokračovat i tím, že jakmile si najdou partnera z řad „obyčejných“ lidí, bude mít ve společenských médiích přízvisko jako ten od Madonny, Sharon apod. To obdobné platí i u ne slavných lidí, málokterý muž pak tyto společenské tlaky ustojí. Může se pak k partnerce začít chovat nepěkně, nebo rovnou vezme nohy na ramena.
Jak poznáte, že mu něco vadí?
Na začátku vztahu, kdy je vše zalité sluncem, jeho žárlivost neodhalíte. Naopak se zajímá o vaši práci a vlastně mu dělá i dobře, že má vedle sebe někoho takového. To ale může platit do doby, než někdo z jeho okolí pronese poznámku v duchu, kdo u vás doma nosí kalhoty. Pak už třeba místo pochvaly, že se vám něco povedlo, pronese spíš jedovatější poznámku. Najde si na vaší profesi něco negativního. Pokud pracujete v luxusním butiku a on nadnese, jestli se vám líbí ve světě snobů, pak žárlí. I kdyby měl hodnoty někde jinde a móda by pro něj byla malicherností a pozlátkem, přece by neměl urážet práci své partnerky, že?
Další fáze je ta, pokud se v podstatě raduje z vaší chyby. Když se vám něco nepovede a on místo útěchy prohodí: „Já jsem ti to říkal. Co jsi čekala?“ Vycítil příležitost, jak být na koni a ukázat, že je lepší. V takovém nespokojeném vztahu se musí něco totálně porouchat. Muž začne být odtažitý, možná si najde jinou ženu, která nebude tak úspěšná, ale jemu bude stačit. A nabízí se otázka, jestli vám to stojí za to ponižování.
Mějte svůj svět jen pro vás dva
Samozřejmě, že nestojí. Nejjednodušší by bylo radit, že pokud zpozorujete první náznaky toho, že vašemu partnerovi vadí úspěchy, které máte, měla byste odejít. Je nutné ale vždy nad ním zlomit hůl? Budeme ohleduplné k té jisté mužské ješitnosti. Možná s ním zpočátku zamává, že najednou jste profesně lepší. To ale mnohdy nějak vydrží, ovšem mínění okolí dělá hodně. Zkuste si o tom promluvit. Ujasněte si, že máte svůj vlastní svět, pro který žijete, své soukromí. A do toho vám okolí nemá co mluvit.
Pokud někdo ve vaší společnosti naznačí vašemu muži, že vy jste ta silnější v páru, neusmívejte se tomu, i když tomu nepřikládáte důležitost a je to pro vás malichernost. Právě to je ta příležitost ukázat, že jste silná žena ve smyslu opory svého muže. Vyzdvihněte jeho přednosti (ne tedy, samozřejmě, že skvěle pere prádlo). Ukažte všem, že jste silní a nic vás nerozhází. A v podobném duchu pokračujte i doma. Chvalte ho a dokazujte mu, jak je mužný. Když vyžehlí, neříkejte mu, že to prádlo krásně složil, aby neměl pocit, že je „ženuška“. Spíš mu poděkujte, že vám takhle pomáhá. Pokud udělá typicky „mužskou“ práci, tam už můžete chválit, jak mu to jde. Můžete mu i dávat najevo, že bez něho byste to vše nezvládla a právě vy jako dvojka jste silnější. Důležité je mu načechrávat ego, aby měl pocit užitečnosti a stejného významu vedle vás. Pak se nebude ohlížet na to, jestli vyděláváte víc a jiní z toho mají legraci.
Zdroje: psychologytoday.com, hernorm.com, eharmony.com
