Před měsícem se roznesla zpráva, že se topmodelka Emily Ratajkowski rozvádí se svým mužem, producentem Sebastianem Bear-McClardem, se kterým žila čtyři roky. Společně mají téměř ročního syna Sylvestra. Důvodem pro rozvod je nevěra ze strany Sebastiana. Mnohým z nás nejspíš hned proběhlo hlavou, jak je možné, že někoho tak půvabného a úspěšného, jako je Emily, může někdo podvést. Proč je ale tento pohled problematický? Je správné se ptát, proč muži podváději krásné ženy?
Emily splňuje společensky uznávaný standard krásy. Je módní ikonou, úspěšnou byznysmenkou a také spisovatelkou. Mimochodem četli jste její prvotinu s názvem „Mé tělo”? Tento soubor feministických esejů si nesmíte nechat ujít. Emily má dle společenských norem také krásné tělo, které jí však ne vždy přineslo štěstí, jak rozebírá ve zmíněné knize. Z nějakého důvodu máme v sobě všichni zakořeněné přesvědčení, že pokud někdo vypadá jako Emily, tak je automaticky imunní vůči nevěře. Tento narativ ale povyšuje krásné lidi, zejména ženy, nad ostatní, a pokud nevypadáme jako topmodelky, podporuje v nás další pocity méněcennosti.
Případ Emily a Sebastiana není ojedinělý. Pokaždé, když se objeví rozchod slavného páru, jenž byl zapříčiněn nevěrou, veřejnost je v šoku. Jak je možné, že nějakou krásnou a úspěšnou ženu někdo podvedl? Podobné skandály v nás možná vyvolávají pocity zmatenosti. Pokud tyto „dokonalé” ženy muži podvádí, jak se potom budou chovat k nám? Celebrity stavíme na pomyslný piedestal a předpokládáme, že když vypadají dokonale, tak budou perfektní i jejich vztahy. Často zapomínáme, že celebrity jsou jenom lidé. Jejich dokonalé looky je neochrání od složitých a komplexních mezilidských vztahů.
Jaké si z toho můžeme vzít ponaučení? Přesto, že jsme jako ženy vyrostly v přesvědčení, že musíme splňovat určité požadavky na náš vizuál, krása nám nezaručí, že nás nikdo nepodvede. Jsme naučeny na to, že pokud budeme vypadat dobře, pro což jsme ochotné zacházet daleko, budeme úspěšné ve všech aspektech života. Není nutné vždy a za všech okolností trpět pro krásu, která nám nezaručí věčnou lásku, protože nás před nevěrou neochrání. Soustřeďme se proto raději na budování pevných vztahů, a to nejen těch romantických.
Feministická autorka a sociální aktivistka Bell Hooks ve své knize s názvem „All About Love" (Vše o lásce, český překlad zatím není, pzn. red.) zdůrazňuje důležitost budování vztahů napříč vlastní komunitou. Upozorňuje, že často dáváme na první místo naši nukleární rodinu a partnerský vztah, čímž se vzdalujeme naší širší rodině a přátelům. Neměli bychom zapomínat, že jsou to právě přátelé, kteří při nás stojí za všech okolností, proto bychom i jim měli také věnovat svou lásku a pozornost.
Interakce s přáteli pro nás taktéž může být dobrým ukazatelem a kompasem v navigování našich milostných partnerství. Vraťme se zpátky k propírané nevěře. Tolerovali byste v přátelství, kdyby vás vaše kamarádka zradila nebo vám lhala? S největší pravděpodobností ne. Pokud by se jednalo o něco velkého, nejspíš by ztratila vaši důvěru, možná by vaše přátelství dokonce skončilo.
Berme si častěji příklad z toho, co tolerujeme svým kamarádů. Vybírejme si takové partnery, jejichž chování není toxické, jsou si vědomi svých traumat a problémů, která také aktivně řeší. Především mějme na paměti, že pokud nás muž podvede, není to proto, že nejsme dostatečně krásné. Muži totiž občas podvádějí i krásné ženy.
Zdroje: Glamourmagazine.co.uk, Marieclaire.com.au, kniha All About Love od Bell Hooks
