Krásné modelky poslední dobou na molech i v reklamních kampaních často působí dojmem, jako by se minimálně týden úspěšně vyhýbaly koupelně. Ono je to vlastně na jednu stranu celkem fajn. Která z nás nezná ten pocit, kdy toho máme až nad hlavu ze školy nebo z práce, a doma ještě čeká venčení psa, mytí nádobí, příprava večeře nebo prostě jen zasloužené lenošení na gauči? To pak člověk na nějaké velké procedury v podobě šampon-kondicionér-maska-foukání-žehlení/natáčení nemá úplně náladu. Je jednoduše rád, že je rád. Ale tak co. Můžeme si aspoň připadat trendy, že ano. Nebo ne?
Nevím, jak vy, ale já se přikláním k velkému NE. Mám totiž takové neblahé podezření, že rozdíl mezi mým mastným odrazem v zrcadle a mastnou Gisele Bündchen na titulce módního časopisu je dost patrný. A to rozhodně nejsem nějak extrémně sebekritická. Já bych se v takovém stavu nenechala vyfotit ani na Instagram po použití všech možných filtrů a rozostření, natož pak Mariem Testinem před týmem dvaceti lidí a kolemjdoucích čumilů. Jistě, jsem si vědoma toho, že božská topmodelka má jinak skvostnou hřívu umytou a že na ni ‚špinavý‘ efekt vytvořil přední hair stylista úmyslně. Stejně se ale nemůžu zbavit pocitu, že se ji snažila žárlivá kolegyně utopit ve friťáku.
Chápu, že se musí každou sezonu přijít s něčím novým, neokoukaným, protože to by přece jinak nebyl ten správný fashion svět. Ale vlasy, z kterých pomalu kape olej, se v prostředí módy už drží jako klíště nějaký ten pátek. Brigádníci z fastfoodů mají neuvěřitelnou výhodu! Nemusejí investovat do zázračných přípravků, které mi na hlavě vytvoří to, co by se tam vytvořilo samo, kdybych se prostě jen chvíli nesnažila. Když ale objevíte zázračný suchý šampon, díky němuž účes nevypadá nikdy jako klubko slizkých háďat, tak se modlíte, aby byla hygiena zase rychle in. Jako já.
Co na mastný vzhled říkáte vy?
