Zkouška mrazem

Cítíte se unavená, máte problémy s klouby nebo celulitidu? Vyzkoušejte polárium, místnost s teplotou až –160 ˚C.

Už jako malá holka jsem chodila s mámou pravidelně do sauny. Milovala jsem to (protože jsem se pak doma nemusela koupat) a miluju to dodnes (i z jiných důvodů). Ovšem zatímco fakt, že v sauně je okolo sta stupňů, nikoho nepřekvapí, když jsem svým kamarádům sdělila, že půjdu vyzkoušet polárium, kde je teplota až minus sto šedesát, většina z nich se jen divila. Proč by člověk dobrovolně mrzl? Léčba chladem neboli kryoterapie je však ceněná profesionálními sportovci i lidmi, kteří potřebují rehabilitaci. Díky tomu, že při ní dochází ke dvou- až čtyřminutovému ochlazení povrchu těla, a tím i k nadměrnému prokrvení, je totiž vhodná pro ty, kdo mají problémy s klouby, chtějí zregenerovat unavené svaly nebo mají oslabený imunitní systém. Stejně tak ji ocení lidé bojující s nadváhou či celulitidou.

Já se do polária vydala spíš ze zvědavosti. Protože jsem se ale přece jen trochu bála neznáma a nechtěla mrznout sama, vydala jsem se do Kryocentra v Praze 4 (www.kryocentrum.cz) s přítelem. Alespoň jsme se mohli dělit o pocity z tohoto nevšedního zážitku.

Před samotným vstupem do polária, což je malá místnost o velikosti asi metr a půl krát metr a půl, nám změřili tlak. Měli jsme ho v pořádku, tak jsme mohli pokračovat do šaten, kde jsme si oblékli jen trenýrky, tričko a ponožky. K tomu jsme dostali ještě dřeváky, rukavice, čelenku a roušku. Pak jsme byli poučeni, jak se v poláriu chovat, a mohli jsme vstoupit…

Nejprve jsme po schodech sešli do předsíňky, kde je minus šedesát stupňů, aby náhlá změna teploty nebyla pro organismus takový šok. Asi po třiceti sekundách jsme mohli jít přímo do polária, kde jsme jako začátečníci strávili pouhé dvě minuty v minus sto třiceti stupních.

Pocit z obrovské zimy je opravdu těžké popsat. Po chvíli jsme se lehce třásli zimou, pokožka nám postupně jemně červenala, soustředili jsme se na správné dýchání (nadechnout nosem, vydechnout ústy). A chodili dokola – po dvou kolečkách jsme měli změnit směr, aby nás chlad, který tu proudil, zasáhl stejnoměrně.

Po minutě a půl nám měli dát znamení, že nás čeká posledních třicet sekund. Těch devadesát sekund nám oběma připadalo neskutečně dlouhých (už jsem si pomalu začínala myslet, že se jim zvonek pokazil). Po dalším zazvonění jsme vyšli ven. I když jsem dopředu věděla, že je polárium méně nebezpečné než sauna a že nás nepřetržitě hlídají, měla jsem zvláštní pocit, radost, že jsem neumrzla, že se nic nestalo. Zatímco po sauně se klidně odpočívá, po opuštění polária je naopak nutný pohyb a cvičení. Stačí jít na deset minut na kolo nebo na simulátor běžek. Pak ještě strečink a je to.

Poprvé určitě neucítíte žádné zlepšení, doporučuje se alespoň deset vstupů v co nejkratší době, klidně každý den. Při dalších návštěvách se snižuje teplota a lehce prodlužuje doba pobytu. Po každém vstupu se budete cítit svěže, nabití energií. Tak jsem si připadala i já. Nevím, jestli to je tím, ale po dlouhé době mi také nebyla v noci zima. Polárium proto určitě doporučuju (vstup stojí 360 Kč, adresy dalších polárií najdete na www.otuzilci.cz).

TEXT: ZUZANA PELKOVÁ