Kyselina kojová je organická sloučenina produkovaná několika druhy hub, zvláště druhem Aspergillus oryzae, který v Japonsku můžeme najít pod běžným názvem – koji. Odtud se tedy vzal i název této kyseliny a díky tomu se nemusíme trápit s dlouhou výslovností její chemické struktury. Kojic acid také vzniká jako vedlejší produkt při fermentaci při výrobě sake, japonského rýžového vína, a sójové omáčky. Dále je tato kyselina využívána v potravinářském průmyslu, kdy napomáhá zabraňovat změně barev různých látek a funguje jako konzervant.
Proč zrovna kojic acid?
V kosmetickém průmyslu se tato kyselina používá (nejen) ke zesvětlení pokožky a může napomoct například při snaze o zneviditelnění pigmentových skvrn, poškození pokožky sluncem či zesvětlení jizev. Toto všechno zvládá pomocí regulace produkce melaninu. Melanin je pigment vyskytující se všude kolem nás a i v nás. V lidském těle se vyskytuje například v kůži, ve vlasech, v duhovce či v sítnici – tam všude brání proti poškození světlem. Ke správné funkci melaninu je zapotřebí enzymu tyrozinu a v případě přítomnosti kyseliny kojové nastane situace, kdy kyselina blokuje formování tyrozinu, což poté brání produkci melaninu.
Jak tedy tato sloučenina benefituje naší pokožce?
Jako antioxidant má kyselina kojová schopnost účinně bojovat proti známkám stárnutí. Dále je velmi účinná při léčbě onemocnění kůže zvané „melasma“, kdy onemocnění způsobuje barevné, obvykle hnědé či modrošedé fleky a tečky na kůži a nejtypičtěji zasahuje obličej. Kojová kyselina je výborným pomocníkem při léčbě a zesvětlování jizev, kde napomáhá jejich odbarvení. Bohužel ale nepomáhá zredukovat tloušťku jizvy, každopádně, pokud je jizva světlejší, je méně viditelná. Mnozí kojic acid využívají pro její antibakteriální účinky a účinky proti houbám. S její pomocí se snižují bakteriální či houbové kožní infekce či akné.
Jaké jsou její vedlejší účinky a rizika?
I když je obecně dané, že kojic acid lze používat v koncentraci kolem 1 %, tak u některých jedinců se objevuje riziko vedlejších účinků. Kůže, na kterou je pravidelně aplikována tato kyselina, je náchylnější ke spálení od sluníčka, podobně jako v případě kyseliny glykolové. Jelikož melanin pomáhá chránit pokožku před UV paprsky a kojic acid blokuje produkci melaninu, tak je pokožka citlivější. Každopádně tomuto následku se lze jednoduše vyhnout, a to pravidelným používáním a nanášením spf krému. Dalším rizikem používání produktů obsahujících kyselinu kojovou je vznik tzv kontaktní alergické dermatitidy, která může postihnout hlavně lidi s citlivou pokožkou. Jedná se o zarudlou kůži, která svědí v místě, kde se dostala do přímého kontaktu se spouštěčem neboli alergenem (proto kontaktní). V krajních případech se na kůži mohou objevit puchýřky, každopádně se to nejspíše týká hlavně případů, kdy na kůži bylo použito příliš velké percentuální množství kyseliny. Proto je dobré se ujistit, že produkt, který používáte, má kyselinu kojovou v koncentraci kolem 1 %. Pro úplné zamezení podráždění obličeje rozhodně proveďte zkoušku produktu na malé části předloktí či krku, kdy produkt nanesete na kůži a vyčkáte 24 hodin. Pokud do té doby zpozorujete jakékoliv známky podráždění, tak přípravek nepoužívejte!
Na pigmentové skvrny i tmavé tečky
Kojic acid najdeme v podobě téměř jakéhokoliv kosmetického produktu, včetně sér, krémů, cleanserů, masek a mýdel. Většinou je tato látka používána v koncentraci kolem 1 % a není doporučováno používat produkty s vyšší koncentrací této kyseliny. Kojic acid nemusí být pro každého, ale pokud jste jedním z těch, které trápí pigmentové skvrny a tmavé tečky, tak rozhodně tato kyselina stojí za vyzkoušení. A pokud si dáte pozor na výběr správného produktu, jsou vedlejší účinky minimální, takže se toho nemusíte bát a můžete se do toho směle vrhnout!
Zdroj: Healthline, InStyle, Byrdie, Allure
