Coco Chanel dokázala v roce 1921 uvést pod svou značkou dodnes nepřekonanou ikonu. A stejně jako ve všem, co kdy podnikla, šla zcela proti proudu. Stvořila esenci, která jí měla pomoci vyrovnat se s vlastním neštěstím, ale zároveň učarovat všem ženám.
Vznik legendy
Na život plný paradoxů poukazuje sbírka v oblíbeném výstavním objektu hlavního města Francie. Ještě do 5. června si návštěvníci Palais de Tokyo mohou prohlédnout fotografie, předměty, dopisy a ukázky z archivů, z nichž Gabrielle Chanel čerpala inspiraci pro svůj „ženský parfém s ženskou vůní“, jak ho sama ráda nazývala. Ten tvoří omamný mix 80 ingrediencí, za nímž stojí parfémář ruských carů Ernest Beaux. Mademoiselle Coco se líbil nejvíce pátý vzorek, který jí Ernest představil, z čehož plyne i následné pojmenování parfému. Nejlépe totiž vystihoval to, co postrádala ze všeho nejvíce. Po tragické smrti její životní lásky Arthura „Boye“ Capela jí prázdnota naplno posloužila jako inspirace. Dala tak svému smutku abstraktní formu něčeho tak nepopsatelného, jako je vůně.
Kultura Chanel
Na vkus návrhářky mělo vliv i její okolí tvořené umělci z různých sfér. Mezi své blízké přátele řadila například Picassa, Stravinského, Apollinaira nebo Cocteaua. Ale i ona sama jasně spoluvytvářela tehdejší dobu. V čase avantgardy oznamující příchod kubismu, dadaismu a surrealismu vytvořila zcela nadčasový a moderní flakon inspirovaný náměstím Place Vendôme, připomínající napůl broušený diamant a napůl obyčejnou lékárenskou dózu. Právě na tento přesah se snaží upoutat pozornost kurátor výstavy N°5Culture Chanel Jean-Louis Froment: „Chci ukázat, že N°5není pouze vůně, ale kulturní artefakt vzniklý z hluboce osobního dobrodružství, které je výsadou velkých tvůrců.“ A mezi ty Coco Chanel bez pochyby patří. Za jejím celkovým úspěchem stojí silné příběhy, ale zrovna tento je mimořádně poutavý. Důkladně si ho můžete ‚pročíst‘ naživo v Paříži nebo se s ním alespoň seznámit na http://5-culture.chanel.com
