Vztahová koučka: 80% párů se nemusí rozcházet, když zjistí, jak na to

Jste koučka, která lidi provází spokojeným vztahem. Jaký je podle vás klíč k budování stabilního a hlubokého vztahu?

Je jich víc, ale jedním z těch důležitých, je způsob, jakým zacházíme s konfliktem. Důležité je, jestli po hádce nacházíme zpátky cestu k sobě nebo se obrazně i doslova otočíme jeden k druhému zády. Když jsme schopni po konfliktu udělat vstřícné gesto a partner na to zareaguje, je to právě to, co určuje, jestli je vztah schopný přetrvat v čase.

Co drží páry v krizi pohromadě? Je to chemie nebo zvyk?

Je to zjištění, kolik lásky a citu ještě mezi námi je. Hodně vztahů se dostane do fáze, kdy si lidé řeknou, že se odcizili, že to mezi nimi vyprchalo a dál už si nemají co říct. Ono to ale mnohdy nevyprchá, jen někde něco nefunguje. Nemusí fungovat intimita nebo komunikace, mohou se potlačovat emoce. Pro páry je důležité zjistit, kde to drhne, protože všechno je se vším provázané. Zhruba 80% párů, které se rozchází, by podle mého mohlo zůstat spolu, kdyby vědělo, jak.

Když se ze vztahu ztratí vášeň, dá se znovu vykřesat? A jak?

Většinou ano. Pokud vášeň mezi lidmi jednou byla, otázkou pouze je, kam zmizela. Když je ve vztahu hodně nedorozumění a konfliktů, může to znamenat, že se partneři jeden před druhým uzavřeli. Nebo se snaží udržovat sexualitu stále stejnou – horkou a vášnivou, ale přitom jsou ve fázi, kdy už by se měli posunout do klidnějšího a jemnějšího propojení - říkám tomu vědomé milování. Je to fáze, kdy se zpomalujeme a není zde už tak velká orientace na vzrušení a na cíl, ale kdy se spíše soustředíme na blízkost. Je to o tom, že skrze tělo dělám lásku, nikoli že skrze tělo dělám vzrušení.

Jaké praktiky doporučujete pro posílení intimního spojení?

Doporučuji nečekat, až budeme mít chuť. Spousta lidí má představu, že by to mělo přijít spontánně, ale pokud nám doma běhají dvě malé děti a jsme unavení, těch chvil spontánně moc nevzniká. Proto je důležité chvíle pro intimní dotek tvořit. Více než pro chvíle vzrušení ale pro okamžiky láskyplného spojení. Přitulit se, pohladit se, být spolu fyzicky, a to i navzdory únavě či hádce.

Jak by se partneři měli naučit spolu lépe komunikovat?

Naslouchat, když partner něco říká. V tu chvíli dát stranou své emoce a snažit se vžít do partnerovy kůže. Neznamená to, že musíme souhlasit s tím, co říká, ale že se zkusíme podívat na situaci jeho očima. Říct mu – jestli tomu dobře rozumím, tak ty tu situaci vnímáš takhle? Ten druhý si v tu chvíli uvědomí, že ho slyšíte a chápete. Už to samo o sobě přináší ve vztahu obrovskou úlevu.

Jak se vypořádat se stereotypem v dlouhodobých vztazích?

Nevnímat partnera automaticky. Často máme tendenci se k partnerovi chovat tak, jak bychom se k žádnému cizímu člověku nechovali. Když jdeme s kamarádkou na kafe, také se celou dobu nedíváme do telefonu, zatímco když jsme doma s partnerem, jsme na mobilu stále. Netrávíme společně čas s vědomím, že teď jsme jeden s druhým. Zkuste se k partnerovi chovat se stejnou pozorností, jako kdybyste si dali sraz s cizím člověkem. Také pomáhá se spolu rozvíjet. Dělat spolu nové věci, navštěvovat nová místa, naplňovat potřebu novosti, která rozbíjí stereotyp.

Jak s mužem komunikovat, aby nám rozuměl?

Pro muže je spousta situací nečitelná. Nemůžeme čekat, že něco naznačíme a on se dovtípí. Musíme být konkrétní. Například dotek. Muž se nás nějakým způsobem dotýká, ale my si přejeme, aby ten dotek byl jiný, pomalejší. V tu chvíli je dobré říct – je super, jak a kde se mě dotýkáš, moc se mi to líbí. A pak specifikovat přesně, co od muže ještě potřebujeme. Říct, že chceme, aby se pohyboval pětkrát pomaleji. Aby měl jasnou představu o tom, co po něm chceme. Nebo když si přejeme, aby s námi trávil více času. Co je to více času? Musíme jasně říct – chtěla bych, abychom spolu byli ve středu od tolika do tolika hodin a v jiný den od - do.