Annet X: woman power je strávit den s babičkou i přiznat si slabost

Jaké to pro tebe je být hudebnicí na převážně mužské rapové scéně. Vnímáš převahu mužů v tom, co děláš?

Vnímám to. Ocitla jsem se v rapovém prostředí, někdy si říkám, že možná omylem. Ale dnes už ani nevnímám, že by to mělo být nějak náročné. Cítím se tam vlastně dost komfortně.

Co pro tebe jako ženu a hudebnici znamená „female power“?

Včera jsem třeba strávila skoro celý den s babičkou a to je pro mě úplná „woman power“. Myslím, že síla je i v tom přiznat si, že se cítím úplně na ho*no. To je stejně tak „powerful“. Nemusí to být vždy o tom, že stojíme na stagi a působíme dobře na ostatní.

Co se práce týká, pohybuješ se v mužském světě. Cítila jsi někdy předsudky vůči tomu, že jsi žena? Musela sis svou pozici nějakým způsobem vydobýt?

Určitě ano. Lidi si všímají, že na scéně je málo žen, a pravděpodobně to souvisí s různými situacemi, kdy se žena může cítit nekomfortně, což ji odradí od návratu do takového prostředí, třeba do backstage. Je pravda, že si tu pozici člověk musí trochu vydobýt nebo víc do ní projektovat tu „woman power“, aby si ostatní řekli „okay“. 

V líčení nejsi zastánce žhavých trendů. Jak to máš s trendy v rámci své denní rutiny?

Rutinu mám. Tím, jak je každý můj den jiný, potřebuji aspoň někde najít uzemnění a mít nějaká pravidla.

Liší se nějak líčení ve tvém běžném denním životě a na pódiu?

Vlastně ani moc ne. Líčím se docela málo a mám své stálice – produkty, které mám ráda i na stagi, protože vím, že mě nezklamou a nezačnou se roztékat. Například oční linky, řasenka, tvářenka. Na den si dávám co nejlehčí líčení, ale na koncerty používám více krycí věci.

Make-up v tvých klipech a tvorbě hraje vždycky roli. Je často extravagantní a výrazný. Je součástí tvé image. Kde bereš inspiraci? 

Klipy jsou pro mě místem a okamžikem, kde můžu zkoušet úplně cokoliv a konečně se ponořit do něčeho neznámého. Minulý týden jsme vydaly bláznivou písničku s Ewou Farnou, a tam jsem cítila inspiraci devadesátkami a začátkem milénia. Podle mě je to nejzábavnější svět, který jsme si mohly s Evou připomenout. Bylo to hrozně krásný. 

Jak odpočíváš? Tvůj diář je určitě pořádně plný.

Miluju spát, takže hrozně moc spím. Když mám energii, ráda si zacvičím, protože to ze mě dostává to nejlepší na planetě. A pak určitě hodně mazlení se psem. Upřímně nejradši nedělám nic a stojím si za tím, že dělat nic je potřeba. Často mám pocit, že všichni kolem mě pořád něco dělají a pracují, že se pořád musí něco dít. A já na to kašlu. Sednu si na gauč a pustím si Sex ve městě. 

Kdy se cítíš, jak jsi řekla v úvodu, úplně na ho*no?

Někdy se prostě vzbudím a zničehonic moje emoce a hormony nefungují tak, jak bych chtěla. Moje hlava jede neustále na sto procent, a když mám za sebou náročný projekt nebo jsem moc často mezi lidmi, může to být psychicky vyčerpávající. V takových chvílích přichází ten gaučík a Sex ve městě. 

Jsi typ, co si libuje v kosmetice a rád zkouší nové produkty, nebo jsi spíš pankáč, který se hlavně potřebuje dobře vyspat?

Kdybych mohla, tak bych si na pleť něco patlala každých pět minut, protože mě to strašně baví a miluju to. Ale už od 19 let řeším akné a musela jsem změnit  přístup – už s tím nebojuju, zjednodušila jsem svou rutinu. Když mi bylo 17 nebo 18, patlala jsem na sebe strašně moc věcí. Možná byla moje pleť ještě moc mladá a nepotřebovala to a na pár let se sesypala. Od té doby jsem zjistila, že musím zpomalit a používat toho nopak co nejméně. 

Akné je velký problém, který trápí spoustu mladých dívek i dospělých žen. Je to téma, o kterém se často stydí mluvit. Otvíráš ho i se svými sledujícími a fanynkami?

Když už mám pocit, že můj život na Instagramu vypadá moc dokonale, tak jim připomenu, že to tak není. Snažím se udržovat reálný face, aby holky neměly pocit, že jsem dokonalá a bezchybná. Právě tohle uvědomění mi hodně pomohlo. Když jsem si přiznala, že mám dny, kdy se cítím fakt špatně, najednou všechno šlo lehčeji. Akné je ale šílená věc, zpracovávala jsem ho s terapeutkou. Dokáže člověka změnit, vzít mu sebejistotu, ovlivnit osobnost. Pro mě bylo často těžké vyjít ven nebo na stage před tisíce fanoušků. Nakonec jsem si řekla, že tomu nesmím dávat takovou váhu.

Jsi žena na rapové scéně a hudba má velkou sílu. Jaké je poselství, které se snažíš sdělit lidem?

Aby si dělali to, co chtějí. Lidi mi často říkají, že bych se měla rozhodnout, jestli dělám rap nebo pop, a na jakých festivalech vlastně chci vystupovat, protože se to docela liší.

Máš pocit, že se hudební sféra vyvíjí správným směrem? Že i ženy jsou v hudbě vnímány jinak než dřív a mohou si dovolit víc?

Myslím, že ženy začínají chápat, že je jedno, co si o nich kdo myslí. Přístup žen k hudbě se hodně mění, nemají už takový strach. A toho si všímá i samotné hudební prostředí, které jim tím pádem nechává prostor, protože ví, že už jim do toho nemá moc co mluvit. Přijde mi fajn, že s každou novou generací se posouvají hranice. Je mi 25, ale už teď vidím, že šestnáctileté holky jsou dnes o deset levelů dál a sebevědomější. A to je hrozně krásný.