Génius loci uprostřed venkova
Uprostřed jedné jihočeské užitkové zahrady můžete najít architektonický skvost, který vznikl pod taktovkou architekta Jana Žaloudka. Vše je tak, jak znáte z dob našich babiček a přece jinak. Procházíte malebnou venkovskou krajinou lemovanou kamennou zdí. Cítíte vůni shrabaného sena, zapadajícího slunce a před vámi se rozprostírá dům, před kterým se vám tají dech, ale zároveň se vás dotýká jistou známostí, lehkostí a malebností, která do této zahrady neodmyslitelně patří. Moderní dům Oskar dostal své jméno po kosmopolitním skladateli Oskaru Nedbalovi, který pocházel z vedlejší vesnice, odkazuje na jeho dílo, dokonale zapadá do jihočeské krajiny a přináší ještě mnohem víc.
Kontemplace, inspirace, kreativita
Dům Oskar postavil architekt Jan Žaloudek pro sebe a svou rodinu. Otisky jeho a jeho manželky, kunsthistoričky a spisovatelky Jolanty Trojak, jsou vidět a cítit z každého detailu, na který v domě narazíte. Vytvořili tak místo, které dává dostatek prostoru regeneraci, oddání se hlubokým myšlenkám a načerpání nové inspirace. Společně tak vytvořili místo, kde se i ten nejobyčejnější denní úkon přetaví v malý rituál a zážitek. Už při pohledu na něj se otevírá brána kreativitě. Ocitnete se v malém samostatném vesmíru, kde se dobře spí, jí, odpočívá, ale i tvoří. V každém okamžiku zde můžete objevovat niterný pocit uvědomění, co je to vlastně život.
Architektonický skvost pro chvilky plné sdílení
Inspirací pro finální vzhled domu se architektovi stala kaple, sakrální stavba, která ve vesnici chybí. Dům je přirozeně zasazen do krajiny, respektuje tradiční podélnou sedlovou střechu a svou formou se podobá tradičním hospodářským objektům. Použité materiály zapadají do krajiny jako samotný ráz budovy. Keramické pálené tašky, dřevěné smrkové panely a bílá štuková omítka odkazují na tradiční stavby. V jednu chvíli se dům otevírá do krajiny a propojuje se zelení všude kolem. Stejně tak se může ale zcela uzavřít a promění se tak v meditativní místo. Autor odkazuje na to, že uzavření se do sebe, tvorby a do umění je stejně důležité jako sdílení, propojení s komunitou a s přírodou.
Bytí v bezprostředním spojením s přírodou
Bytí v domě je napojeno na pohyb denního světla. Z ložnice a z hlavního obytného prostoru určeného pro setkávání se otevírá výhled do ovocného sadu a přímo vybízí k zastavení se při pozorování dechberoucích východů a západů slunce. To, co dům dělá nepřehlédnutelným, je jižní fasáda s perforovaným štítem a impresivním kruhovým oknem, díky kterému se do domu dostává denní světlo z druhé strany a propojuje prostor se dvorem. Propojení s přírodou a zelení je jedním z hlavních témat celé stavby, proto zde nechybí velkorysé otevřené průchody, přes které lze plynule přejít na venkovní dřevěné terasy, do zahrady nebo ovocného sadu. Celý dům propojuje prvek klenutých nik, které připomínají barokní stavbu, která odráží ráz celé krajiny.
Umění prostupující každým zákoutím
Při pohledu do každého jediného zákoutí domu se vás dotýká niterné uvědomění toho, co je umění, život i bytí samotné. V každičkém detailu se promítá jednoduchost, která nechává dostatek prostoru k procítění estetiky a krásna. Všudypřítomné umění hraje v domě elementární roli. Vlastně je dvojité, procházíte uměleckým dílem a nasáváte další a další umělecká díla uvnitř. Ložnici zdobí japonské panneau z 19. století s velkoformátovým obrazem Antonie Stanové. Při dalším objevováním domu narazíte na sochařské objekty Michala Janigy, autorská keramika Martina Hanuše, kamenné sochy Vandy Hvízdalové i sochařské lampy Akari designéra Isama Noguchi. Nedílnou součástí domu je například i africká stolička vyřezaná z jednoho kusu dřeva nebo rozsáhlá sbírka knih o umění.
- Zdroj článku:
Linka News tisková zpráva
