Srí Lanka, dříve Cejlon, je proslulá černým čajem, bohatou faunou a dechberoucí krajinou. Právě příroda ostrova v Indickém oceánu – panenské pláže a skaliska přecházející do mohutného pralesa – byly pro autory luxusního letoviska Wild Coast Tented Lodge nejsilnější inspirací. Za velmi citlivě vytvořeným hotelovým komplexem, který se rozkládá na pěti kilometrech čtverečních národního parku Yala, stojí mezinárodní tým architektů Nomadic Resorts a nizozemští interiéroví designéři z Bo Reudler Studia.
Už od prvních skic projektu v roce 2014 bylo zřejmé, že hotel nebude žádnou zlatou klíckou nebo nedobytnou pevností. Autorům se podařilo navrhnout luxusní resort, kterým volně prostupuje divočina. Hosté se tak mohou po setmění posadit k velkému oknu za mahagonovým stolem a z bezpečí nerušeně pozorovat zvířata, která přitahují důmyslně vytvořená jezírka. Pokud by opravdu přála štěstěna, může se přiblížit slon, nebo dokonce velmi plachý leopard.
Obytnou část Wild Coast Tented Lodge utváří 36 útulných modulárních stanů. Na 42 metrech čtverečních v nich má každý host k dispozici prostornou ložnici a koupelnu se solitérní měděnou vanou a krásným výhledem. Společné prostory – restaurace, bar, knihovna nebo bazén – jsou před sluncem ukryty ve vzdušných pavilonech odkazujících svým tvarem na typická pobřežní skaliska a všudypřítomná termití hnízda. Při bližším zkoumání je pak patrná až deset metrů vysoká bambusová klenba, která pevně drží střechu pobitou recyklovanými týkovými šindeli, které postupem času získávají patinu a zapadají ještě víc do prostředí národního parku.
Také z toho je patrné, jak důležitým tématem byla pro autory projektu ohleduplnost k přírodě. Nechtěli postavit jen obyčejný hotel, jimiž jsou exotické země přeplněné, ale něco skutečně výjimečného. Udržitelnost se projevuje použitými materiály i technologiemi. Téměř 40 procent veškeré energie vyrábějí promyšleně umístěné solární panely, odpadní vodou se zavlažuje zeleň a přebytkové teplo z klimatizace ohřívá vodu na koupání. Většina strojů a zařízení je navržena takovým způsobem, aby je zaměstnanci dokázali alespoň dočasně opravit svépomocí.
V interiérech hrají prim materiály, které v čase zrají a chytají patinu, jako dřevo, kámen, měď, mosaz a kůže. Vše je dotaženo do nejmenšího detailu. Nad pultem hotelové recepce, jenž je postavený z nepálených cihel, jako by se vznášel bambusový lustr. V baru jménem Ten Tuskers jsou kousek od lahví s vybranými giny zavěšeny portréty cejlonských slonů, dominantou restaurace je pod klenbou zavěšený poměděný sedmimetrový strom, kterému po zničení orkánem designéři vdechli nový život. V knihovně se vyjímají staré glóby, sbírky minerálů nebo sušených bylin. Není tu nic přebytečného, světlo se proplétá se stínem, čas tady bez nadsázky běží tak nějak pomaleji. Není potřeba velké fantazie, aby na člověka dýchla magická koloniální atmosféra.
