Ze spojení renomované firmy a respektovaného grafického designéra i jeho studia Laboratoř vzešla dlouhodobá spolupráce, která novým vizuálním stylem stvrzuje svou sílu. Mmcité se v novém ohlíží zpět ke svým prvopočátkům a vzdává hold své úspěšné historii, aniž by se však zapomínalo dívat dopředu. Povídali jsme si se spoluzakladatelem mmcité Davidem Karáskem a Petrem Babákem, zakladatelem studia Laboratoř a vedoucím Ateliéru grafického designu a nových médií na pražské UMPRUM, který je s touto firmou neoddělitelně spjat přes pětadvacet let. Co stálo za novým vizuálem a jak vznikal legendární katalog dokreslený Sluncem?
Historie bílovické firmy mmcité sahá do roku 1992, kdy se její zakladatelé, David Karásek a Radek Hegmon, ve Zlíně zúčastnili soutěže na městský mobiliář. Od té doby zakázek začalo přibývat a firma se rozdělila na dvě na sobě nezávislé části – mmcité+, která se věnuje drobným dopravním stavbám a původní mmcité, na jejíž lavičky, zastávky, přístřešky nebo odpadkové koše narazíte po celém světě, kde se svými produkty stále dokazuje, že ryze praktická věc může být i krásná.
Vaše spolupráce trvá přes pětadvacet let. Pro začátek bych se právě proto chtěla dotknout několika vašich nezapomenutelných „kousků“. Jak vznikla dortová bitva k výročí 20 let existence mmcité?
PETR: Upeklo se asi 800 dortů, věděli to nanejvýš čtyři lidé, ostatní hosté přišli krásně oblečení. Všichni byli připraveni na „dietní“ povídání o designu, ale najednou se strhlo něco naprosto neočekávaného a bylo úžasné pozorovat, jak jsou lidé schopni řešit dlouholeté problémy pomocí dortů a nejen dortů. Měli jsme tam například jeden dort, který byl s marcipánem ve tvaru ikonické sedačky Lucie Koldové, ten vydržel asi tak minutu. Není přeci špatné hodit po Karáskovi dort (směje se). Z toho byl samozřejmě vizuální záznam, natáčely to i kamery. Katalog je záznamem této bitvy, těch dvaceti let, a mě na tom hlavně baví fakt, že David prezentuje katalog výrobků s něčím navíc. Ano, jedná se sice o firmu, která má obrovský roční obrat, působí po celém světe, ale dokáže si ze sebe udělat srandu.
Další součástí vizuálu těch posledních 15 let byly například katalogy, které vytvářelo samo Slunce. Mmcité s nimi jezdilo po celém světě. Obálka byla potištěna oranžovou reflexní barvou, která se na Slunci strašně rychle vyšisovala. Kluci si všimli, že když to vozí v autě za okny a mají na nich položené svetry, svačiny a další předměty, zanechává to na katalogu stopy a vzniká jakýsi fotogram. Jednalo se o ofsetovou výrobu, ale například po dlouhé cestě do Španělska už přivezli originály. Tím vlastně vznikl design, který demonstroval, že je lidský a nějakým způsobem s okolím komunikoval. Jsem rád, že mmcité vždy dovedlo přistoupit na tuto hru.
Mmcité vám tedy nechává velkou volnost?
DAVID:Já bych to uvedl na pravou míru (směje se).
PETR: Teď to dostaneme na zem.
DAVID: Dáme tomu trošku jiný tón (směje se). Když hoši navrhovali ten nový vizuální styl, přišli i s novou barevností, s reflexní barvou, která byla spojena spíše s dočasnými akcemi a krátkodobými eventy, ne rozhodně s něčím, co má někde vydržet dvacet let. Řekli jsme si ale, proč ne? Mimořádně se to osvědčilo a ta barva se nám stala takovým poznávacím znamením. Když třeba dodáváme naše katalogy do různých architektonických studií, ať už je to v New Yorku, Barceloně a dalších městech, tak jsou tam pak mezi ostatními vždy hezky vidět. Opravdu to funguje.
Takže nešlo o záměr?
DAVID: Kresba sluncem rozhodně záměrem nebyla, ale hezky příběh to je a kdyby nám to náš každodenní provoz umožňoval, jdeme do toho. Ta poetika se nám líbí. Krátve jsme měli z nestability barvy obavu, ale nakonec to tak hrozné není. Od té doby vzniklo odhadem nějaký milion výtisků s oranžádou, najdete je u architektů po celé zeměkouli.
PETR: Každá firma se většinou rozhodne dát na obálku katalogu nějakou ikonickou fotku. Ale my jsme je tam nutili dát jen jejich logo a nepřehédnutelnou reflexní oranžovou. Je taky důležité říct, že studio Laboratoř nejsem jen já, ale za dobu 25 let práce na vizuálnímu stylu pro mmcité pracovali další moji spolupracovníci jako například Lukáš Kijonka, Jan Matoušek, Jakub Hojgr, Martin Ponec.
DAVID: Ten vizuální styl, který se udělal tenkrát před těmi 12–13 lety opravdu stále funguje, celé roky jej rozvíjí naše grafická deisgnérka Andrea Hrušková a rozmanitost aplikace je neuvěřitelná. Po takové době se grafické věci často okoukají, toto ale není ten případ. I přes to jsme ale dospěli k závěru, že je potřeba ten styl trochu oživit.
V čem hlavně nový vizuální styl spočívá?
DAVID: Zrušili jsme označování poboček číslem přímo v logu. Ukázalo se, že je to vlastně matoucí a oslabuje to celkovou komunikaci značky. Například lidé v Maďarsku nevnímají fakt, že mmcité má dalších x poboček, a ta značka s číslem proto ztrácí smysl, jelikož nemá souvislost s těmi ostatními. Tak jsme si řekli, že je musíme změnit, a tím pádem navrhnout i nové logo.
Pro každou zemi bude tedy nyní vizuální styl totožný?
DAVID:Přesně tak, v každé zemi se bude teď komunikovat pouze jedno logo. Samozřejmě s možností nějaké národní přípony. Ale záměr je ten, že mmcité bez přívlastku potřebuje, aby bylo čitelné na mezinárodních trzích.
Souvisí tedy nová vizuální identita i s tím, abyste se skutečně dobře odlišili od mmcité+ a jeho dalších projektů?
DAVID: To bychom byli rádi, ale to souvisí i se způsobem komunikace, který teď není úplně ideální. My se ale hlavně zaměřujeme na to, abychom dobře komunikovali s naší cílovou skupinou, která je dnes velmi mezinárodní.
PETR: Když se ještě krátce vrátím k té verzi před dvanácti lety. Ona byla naprosto geniální. V Laboratoři neděláme moc věcí, ale když už nějakou uděláme, tak je úžasná (směje se). Díky různému dělení uvnitř firmy bylo důležité zdůraznit právě onu „matku“ – toho zakladatele, tedy mmcité bez přívlastku. A bylo tedy klíčové ty lehce poznatelné dvě tečky neměnit. Není výjimkou, že když se dělá redesign vizuálního stylu firmy, tak se ten původní úplně změní. Často ho ale stačí jen oprášit.
Tuto cestu jste tedy zvolili i vy.
PETR: Ano, my jsme šli cestou evoluce. Zachovali jsme původní prvky a udělali vše přehlednější. Je navržena i změna v doplňkovém písmu, dost výrazné „muchlání“ a jemné vychytávky, spíš tedy jen pro typofajšmekry jsou provedeny v samotném logu (například tvar tečky, zvětšení a posunutí akcentu a další jemnosti). Dost podstatná změna byla také na webu. Za dvanáct let se online prostředí proměnilo naprosto zásadně. Tam se mimo jiné měnily kompletně piktogramy výrobků, které jsou nyní krásně sjednocené a dobře na webu fungují.
Co je tedy tou největší rozpoznatelnou změnou?
PETR: Určitě vystoupení názvu firmy z dvou teček.
DAVID: Také celkově větší čitelnost a odstranění čísla. Daleko větší přímočarost, čitelnost a odstranění kudrlinek.
PETR: Když se ještě vrátím k tomu logu, před několika lety jsme měli podvědomou touhu, aby název zmizel úplně. Mysleli jsme, že se budou používat jen dvě tečky, něco třeba jako když má Nike fajfku. V dnešní době je ale různých teček a podtečkování mračno, takže jsme se shodli na tom, že něco, co funguje a dá se „vyzobnout“, je skvělý doprovodný materiál pro další používání v rámci komplexního vizuálního stylu.
DAVID: Šli jsme cestou lehkého oživení, ale ve všech detailech kompletního přepracování. Doufáme, že nám tento vizuální styl vydrží dlouhou dobu.
PETR: Napadá mě v této souvislosti jednoduchý příměr.. Pamatuji si na první zastávky mmcité ve Zlíně, byly to takové první výrobky. Některé za tu dobu třeba i zrezivěly. Podobně to bylo s tímto designem. My jsme začínali trochu neotesaně a teď jen kultivujeme. Díky tomu, že mmcité vyrábí opravdu precizní a dokonalé výrobky napříč sortimentem, se evoluce musela logicky dotknout i tohoto vizuálu.
Myslíte si, že vaše práce na vzniku původního vizuálu byla pro vás nyní spíše výhoda, jelikož jste mohl navázat, nebo naopak nevýhoda, protože jste již neměl dostatečný odstup?
PETR: U prvních diskuzí nad případným redesignem, jsme si s Davidem říkali, že ho možná změníme úplně. Všichni byli zvědaví na to, co jim Laboratoř vlastně představí. Byla to ale cesta evoluce. Spousta firem si svůj grafický design dělá sama na základě nějakého základního manuálu, což je docela neštěstí, které je pak v dlouhodobé spolupráci vidět.
DAVID: My jsme nikdy neurčovali, co tam musí zůstat, co musí zmizet. Záměrně bylo zadání velmi volné, aby byl prostor pro kreativní práci. Měli jsme jenom dvě podmínky, aby bylo logo bez čísel a bylo čitelné. Zbytek byl na studiu. Zkoušely se i velké zásahy. Nakonec je právě kontinuita to první, co vás napadne a také určitý návrat ke kořenům. Mmcité je od počátku městský mobiliář a nováý vizuál to krásně reflektuje. V současné situaci skupiny mmcité je dobré, že je postupnost dobře vyjádřena. Mmcité je městský mobiliář, teprve potom se přidali další věci. Je dobré, že to nový vizuál krásně reflektuje.
Přijetí celého vizuálního stylu hodnotíte tedy veskrze pozitivně?
PETR: Byl přijat docela jednohlasně, to se většinou nestává.
Přenést pak grafický manuál do reality vyžaduje určitě i schopného grafika. Kdo se o něj bude starat u vás?
DAVID: Máme interní grafičku Andreu Hruškovou, která pro nás pracuje již přes deset let. Velmi citilivě rozvinula ten původní styl a nyní se seznamuje s tím novým. Myslím si, že jsme ale za těch více jak deset let vytvořili s Laboratoří a Andreou takový skvělý mix, který výborně funguje.
mmcité na Designbloku 2020
Bílovickou firmu mmcité můžete navštívit také na letošním Designbloku, který začíná ve středu 7. 10. 2020. Exhibice #čerstvěnatřeno představí čerstvé novinky, jako je lavička Emau či stojan na kola Elk, i novou vizuální identitu v praxi. Na interaktivní výstavě si můžete denně od 14 do 18 hodin originálně potisknout tričko, nebo si přinést vlastní textilní kousek. V kreativitě a způsobu bench pressování se meze nekladou.
