Ať už přicházíte do tohoto východočeského města s lilií ve znaku odkudkoli, pokaždé vám půvab místní zástavby vezme dech. Z jihu minete autobusové nádraží se supermarketem, který má však se zaměnitelnými strukturami obchodních řetězců jen pramálo co do činění, ze severu vás přivítá sám zámecký areál zapsaný na seznamu památek UNESCO nebo to z východu vezmete rovnou přes revitalizovaný komplex klášterních zahrad a na jedno orosené se zastavíte v rekonstruovaném zámeckém pivovaru.
Nezávisle na tom, jaký směr zvolíte, nezapomeňte si do itineráře zařadit procházku po oživeném litomyšlském nábřeží kolem řeky Loučná nebo se vydat po stopách některé z místních osobností. Následovat tu lze skutečné crème de la crème historie naší společnosti v osudech Bedřicha Smetany, Aloise Jiráska, Boženy Němcové, Josefa Váchala nebo Olbrama Zoubka.
Ani současná scéna tu za tou minulou ale nepokulhává. Právě tady v 90. letech začínal galerista Zdeněk Sklenář, když v Mariánské ulici otevřel stejnojmenný výstavní prostor, který se nepřestává rozpínat za hranice galerijních zdí. Nejdříve to bylo na pozemek přes ulici, když tu loni Sklenář s Josefem Pleskotem iniciovali uměleckou instalaci veřejné zenové zahrady 1art, letos z ní už vede vzdušná stezka 2art a místní jí neřeknou jinak než „lešení“.
Umění zasazené do prostoru najdeme i v nedalekém barokním chrámu Nalezení svatého Kříže, sofistikované sochařské realizace najdete po celém městě a tyto snahy inspirují také okolí. V nedalekém Osíku sídlí dnes již legendární White Gallery a v Lubné nedávno otevřelo kulturní centrum Archa experimentální budovu od Jiřího Příhody. Podtrženo a sečteno – Litomyšl se titulem moderní historické město pyšní zaslouženě.
Nové, zajímavé a cílevědomé projekty dokázaly za necelých třicet let transformovat obyčejné městečko v unikátní český precendens. Málokde v republice si historie s modernou rozumí v takové souhře a harmonii jako právě tady. Velký podíl na tom mají vize a otevřené mysli hned čtyř po sobě jdoucích starostů Miroslava Brýdla, Jana Janečka, Michala Kortyše a aktuálního Radomila Kašpara, kteří za své snahy byli odměněni také Českou cenou za architekturu.
Stranou pak nesmí zůstat ani úsilí městské architektky Zdeňky Vydrové, pod jejímž dohledem tu za poslední roky uskutečnili řadu projektů, jež dokazují, že v Litomyšli myslí kromě architektonického dědictví také na potřeby studentů a rodin s dětmi. Když tu pro ně vybudují bazén, supermarket nebo koleje, vypadá to stejně dobře, jako když se rekonstruuje památka. A právě díky přístupu k současné architektuře je Litomyšl považována za jedno z nejprogresivnějších měst v republice a práce zde je pro architekty otázkou stále větší prestiže.
