Dům si obvykle pořizujeme jednou za život, a proto by měl být dokonale promyšlený, šitý na míru tomu, kdo ho bude obývat. Tak to alespoň vidí Jan Kurz, který s manželkou Zuzanou vede oceňované architektonické studio nesoucí jejich příjmení. Svůj přístup zakládají na absolutní otevřenosti a důvěře, klienta se ze všeho nejdříve snaží poznat. „Jde o nejvíce podceňovanou část počáteční přípravy, my z ní ale neslevujeme a věnujeme se jí dostatečně na to, aby se jakákoliv nepravda časem nevrátila zpět.“
Chce to změnu
Když vilu v Klánovicích navštívili poprvé, okamžitě je překvapilo, jak prázdná byla. Nepříliš zabydlený prostor nekrášlil jediný obraz, knihovnička hostila jen pár knih – zbylé se do ní zkrátka nevešly – a sedací souprava nesváděla žádným polštářem ani dekou. Prostor působil chladně, což bylo v ostrém rozporu s jeho obyvateli, pohodovou rodinou s vášní k cestování. „Když jsme se zeptali, kdy se do domu nastěhovali, a odpověď zněla, že před dvanácti lety, oba jsme vytřeštili oči,“ vzpomíná Zuzana. Začali se proto ihned bavit o hřejivějším interiéru a postupně se pustili do jeho navrhování.
Rekonstrukce zahájena
Jako první přišel na řadu obývací pokoj, zbytečně prostorná místnost s krbem, v němž se téměř netopilo, a kuchyně, zase příliš malá na to, že v ní rodina trávila většinu společného času. Kurzovi se pochopitelně zajímali i o zájmy: Zatímco pán domu závodí s formulí a je vášnivý sběratel závodních helem, miniatur modelů F1 i plechovek z celého světa, paní domu má slabost pro květiny a ráda vaří. Bylo evidentní, že si potrpí na řád, každá věc v kuchyni měla své místo, vidět bylo jen to nejnutnější.
V prvním návrhu v té době pouze přízemního patra proto nechyběl třeba ani skleník s tropickými rostlinami, byť z něj později sešlo. Varianta, která se nakonec realizovala, proměnila dispozice k nepoznání, zrušila nepoužívané schodiště, zvětšila kuchyň, hostinský byt zmenšila na pokoj a tím dala vzniknout pracovně.
Paralelně se v truhlářské dílně Romana Schustera pracovalo na unikátním tubusu, jednoznačně nejvýraznějším prvku přízemí. Ten lemuje středovou, původní nosnou konstrukci, ukrývá v sobě sociální zázemí se spíží a našli byste v něm jak spoustu úložného prostoru, tak i kinostěnu, vitrínovou stranu pro miniatury formulí a knihovnu, co nyní pojme zhruba desetkrát víc knih. Aby k něčemu sloužil z každé strany, bylo pro architekty zásadní stejně jako osovost a symetričnost jeho stěn. Dalším výrazným, třebaže elegantně jednoduchým prvkem je žulová kuchyňská deska s matným, tryskaným povrchem.
Transformací prostoru k intimitě
Následně vzniklo také nové, pohodlnější dřevěné schodiště vedoucí do druhého podlaží. Jeho transformace však přišla na řadu zhruba po roční pauze. Bylo to logické rozhodnutí, míní Zuzana. „Když už, tak pořádně,“ směje se. „A ne ať se mi dobře žije jen v jedné části domu.“ Koupelna se saunou, co se do té doby používala na sušení prádla, žadonila o změnu. Stejně tak vznikly dva prostorné dětské pokoje. „Třebaže zněl na začátku požadavek celkem jednoduše, dopadlo to celkovou rekonstrukcí, kdy v domě zůstaly jen obvodové nosné zdi.“ Přízemí se otevřelo a vybízí ke společnému trávení času, druhé patro zůstalo i po úpravách rozdělené na místnosti dopřávající soukromí.
Útulno a teplo domova
Protože bylo původním požadavkem vdechnout vile teplo domova, zvolili architekti přírodní materiály. Těmi nosnými jsou olejovaný dub s mosaznými prvky, doplněný o černou žulu a šedou cementovou stěrku. Aspekt útulnosti podtrhuje také několik vlněných pákistánských koberců, ručně tkaných a vázaných na míru ve spolupráci s Terezou Inkovou a její značkou Maimana. Materiály zároveň posloužily jako nevyčerpatelný zdroj nápadů. Jan se Zuzanou nejraději pracují s udržitelnými, které charismaticky ustojí stárnutí a až nadejde jejich čas, nepromění se v toxický odpad. „Neinspirujeme se trendem, nýbrž řemeslem,“ vysvětluje architektka. „To se snažíme ohýbat do moderních principů stavění. Hledáme neotřelá řešení, ale respektujeme přitom tradici, kterou milujeme.“
Chcete se nechat inspirovat dalšími interiéry a zajímavými domy? Příběhy jako je tento vycházejí v tištěném vydání ELLE Decoration. Neváhejte si proto pořídit předplatné čtvrtletníku, které vám dorazí pohodlně až domů do schránky. Více se dozvíte ZDE.
Zdroj: autorský článek
