Filmová recenze: Club Zero aneb nesnesitelná lehkost manipulace

Příběhy o charismatických lídrech nejrůznějších sekt a kultů nejsou ničím nové. Hausner zvolila nesnadné a bytostně aktuální téma, které se dotýká velké většiny z nás, žen především: diety. Přiznejme si – chtě nechtě neustále sledujeme nejnovější potravinové a dietní trendy a nechat se zmanipulovat novým doplňkem stravy, který nám na Instagramu slibuje zázraky, není vůbec těžké. Funguje to i v jiných oblastech, dříve jsme skákali na lep nejrůznějším multilevelovkám, které nám prodávaly vše od předražených hrnců po čističe aut dnes se předháníme v tom, jak rychle si osedláme nejnovější beauty-rutiny a nakoupíme nejnovější gumídky pro růst vlasů nebo potlačení vrásek.

To, že jakýkoli byznys tohoto typu funguje v oblasti MLM marketingu velmi často na principech, kterým operují sekty, také není ničím novým. Film ovšem velmi jasně ukazuje, jak takové manipulace fungují i na vyšší úrovni: od nové diety to může být jen pár kroků ke změně světonázoru. A daří se mu to s lehkostí a překvapivou jasností, kterou filmu dovoluje také vizuální i formální stylizace.

Hlavně vědomě

Určitě je dobré říct, že film se dotýká poruch příjmu potravy. Pečujte o sebe a jestli se vás téma osobně týká zvažte, zda na něj jít. Pokud hledáte, kdo by vám mohl v této oblasti poradit, mrkněte na stránky organizace 3pe, která nabízí přehlednou a lidskou osvětu právě v oblasti poruch příjmu potravy a laskavému přístupu ke svému tělu.

Prestižní střední škola pro děti z bohatých rodin přijímá novu vyučující. Ta má nadané děti rozvíjet v poněkud netradiční oblasti – stravování. Přichází s předmětem, který se jmenuje „vědomé stravování“ do kterého se zapíše skupinka archetypálních teenagerů. Je tu nadaný mladík, který je na rozdíl od ostatních stipendista žijící jen s chudou matkou samoživitelkou a předmět se mu pragmaticky pro zvýšení počtu kreditu na stipendium, prototyp ambiciózní krasavice, která se potýká s bulimií stejně, jako její matka, mladík, jehož rodiče odjeli pomáhat kamsi do Afriky a v jejich žebříčku priorit jejich syn první místo rozhodně nezujímá, nebo trochu urputná „emařka“, která svoje ambice upíná k výkonům na trampolíně.

Všechno je tu stylizované – barvy evokují začátek osmdesátek, tóny hořčicové kontrastují s fialovou, hnědá s červenou. A kostýmy se pohybují na hraně snesitelné současnosti, ze které vystupují vybrané prvky, výrazné barevné kombinace a proporce. Film nám tedy i vizuálně říká, že mluví vlastním jazykem nadsázky a stejně tak je to cítit ze stylizovaného herectví a tempa, které se přesně odděluje ve zvuku a střihu a tvoří precizní rytmus vyprávění.

Společenská satira

Wasikowská jako uhrančivá a „Miss Novak“ s pichlavýma očima děti v kurzu postupně přeorientuje na „vědomé stravování“, ze kterého se, jak už to tak bývá, vyklube něco jako sekta vyvolených. Metody manipulace křehkých a poddajných teenagerů jsou právě ve stylizované formě filmu o to více vidět stejně, jako to, jak ochotní jsou je přehlížet dospělí rodiče a další učitelé. Odkrývají se zde celospolečenské narativy, se kterými se setkáváme dnes a denně a nejde jen o oblast byznysu s dietami. Společenská satira, která si bere citlivé, ale naprosto výstižné téma, které výborně funguje na mnoha úrovních vás bude bavit. A nebojte se zasmát, jde totiž o film v dialozích sice úsporný, ale velmi vtipný. Možná, že vás podobně jako mě bude frustrovat, kam děj filmu pomalu, ale jistě směřuje, možná, že budete chtít především postavy rodičů a vyučujících seřvat a zatřást s nimi, ať se proberou. Nic jiného, než se občas trošku probrat, by potřebovala celá naše společnost na všech úrovních.

P.S. Nevěřte žádnému hypeu kolem nových diet, přípravků na hubnutí a přístupům ke stravování. Buďte na sebe hlavně hodní. Tělo máme jen jedno, mějme radost, že funguje!