Je léto. A je obzvláště horké, vlastně docela extrémně. K Zemi se totiž blíží sluneční úlomek, který planetu prudce ohřívá. A také dostáváme hned na začátku podstatnou informaci- tenhle úlomek Zemi za 30 let mine, a nebo taky ne… Ať se stane cokoli, jedno je jisté – planeta se neúměrně ohřívá a my už s tím nemůžeme nic moc udělat. Hospodářského motiv kosmického tělesa, jakési prozřetelnosti, na kterou je lidské snažení krátké, je funkční metaforou, za kterou si není těžké dosadit aktuální klimatickou krizi. To, že ať se stane cokoli, musíme se s důsledky situace naučit žít je linkou, která se vine celým filmem, který má tempo tak pomalé, jak si to jen jeho atmosféra, opravdu rozpálená, dusná a plná potu, zaslouží. Nebojte se líného rytmu, nejen, že je určující pro celkovou stylizaci, ale nudit se nebudete, protože Hospodářský má cit pro psaní situacích všedně nevšedních, včetně dialogů, kterým nechybí vtip. V hlavní roli je Hospodářského mladší bratr, kterému byla úloha napsaná na míru, a některé ze situací jsou inspirované jejich skutečnými společnými zážitky.
Sledujeme cestu ani ne dvacetiletého mladíka, který se v brutálním vedru vydává na chatu za partou kamarádů. Z obyčejné cesty se ovšem stává putování, při kterém Vincek nejen pozoruje nejrůznější situace, ale často se také stává jejich součástí. Jde o postavu spíše pasivní, která postupně nachází svoje body zlomu. Jako metafora pro dospívání v dnešním světě film funguje, stejně jako soubor zajímavých momentek.
Tváří v tvář nevyhnutelnosti
Úlomek žhavé hmoty na noční obloze žhne jako rudý měsíc a postavy, které se protínají s Vinckovým putováním nekontrolovatelně ovlivňuje. Stačí se do zářivého objektu dlouze podívat a nechat se zhypnotizovat. Filmem se nese linka televizního a rozhlasového vysílání, které nás průběžně informuje o nejnovějším dění a poznatcích vědeckých týmů, které objekt a jeho možný vliv na život na planetě zkoumají. A nechybí ani humor v podobě bizarních reportáží inspirovaných tím nejhorším, co nám kdy naservírovaly komerční televize (jistě si vzpomenete na slavnou reportáž při které nám reportér názorně předváděl, že v mrazu voda mrzne).
Dozvídáme se tak, že se začíná měnit vzorec chování u zvířat, která se začínají projevovat veskrze lidsky a empaticky. To výrazně kontrastuje s lidmi, se kterými se spolu s Vinckem potkáváme. Jde o veskrze švihlé postavy, které operují v jakémsi skrytém šílenství – ať už jde o ženu, která chce bez okolků od Vincenta sex na autobusové zastávce, partu agresivních rowdies, kteří Vincenta dokopou k nepoznání nebo holku z večírku, která domláceného spícího Vincka znásilní. Síla Hospodářského scénáře je v rovnováze, kterou umí držet mezi snovou nadsázkou zobrazovaných situací a jejich uvěřitelností. Vždyť kdo by se někdy v životě nesetkal s potrhlou paní na zastávce nebo blábolivými opilci. Právě dobrá práce s odpozorovaností archetypů, které spolu s hrdinou potkáváme, je spolu s jeho naprosto civilním hereckým výkonem na filmu to nejsilnější a díky kterým mu odpustíte i drobné chyby (jako třeba správná kontinuita u masek). Právě Vincent, jako postava na cestě, doslova i metaforicky, je sám plný rozporů – některé jeho motivace nebo reakce se můžou jevit podivně nelogické a pasivní, což je ovšem pro dospívání naprosto příznačný stav. Jako debut je Brutální vedro sebevědomý film a dobrý příslib dalších Hospodářského počinů.
Pakočka hodnotí:
Zdroj: Autorský článek
