Thomas (Franz Rogowski), hlavní hrdina filmu, je režisér. Bohémský třicátník, který má veškeré atributy toho, jak bychom si nejspíš dnes představili zástupce kreativní bohémské třídy. Obléká se lehce excentricky, se svým okolím komunikuje ve vleku vlastních nálad a afektu, působí jako trochu přehnaná karikatura citlivého intelektuála. Už v první scéně, kde se s ním setkáváme, na place, kde režíruje, vidíme jeho první iracionální výbuch afektu.
Vhled do života pařížských intelektuálů
Žije s manželem, ale jejich vztah je evidentně na mrtvém bodě a Thomasova touha po pozornosti a jakýmkoli novým a vzrušujícím podnětům ho dovede do náručí učitelky Agathy (Adèle Exarchopoulos). I ta má evidentně potíže s citovým prožíváním, hned na začátku ji zastihneme se celkem chladně a nevybíravě rozcházet se svým přítelem. Začnou si překvapivě vášnivý románek, který nečekaně pokračuje Thomasovým odchodem od manžela právě k Agathě. Rozehrává se zvláštní milostný trojúhelník, v jehož středu je Thomasova vášeň, hodně sexu, ale především naprosto afektované a vrtošivé puzení.
Tahle parta pařížských bohémských intelektuálů je navíc dohromady nesnesitelná. Paradoxně to nevede k tomu, že byste hrdiny začali nesnášet, spíš se jim prostě musíte trochu smát. Možná, že se v nějakých momentech poznáte, ale většinu času se budete spíš chytat za hlavu a říkat si, jak můžou být všichni, tak emočně neschopní a proč ještě nechodí na terapii. Pokud má film fungovat jako karikatura současných třicátníků z umělecké třídy, pak funguje dokonale. Včetně skvělých kostýmů a výpravy, která vás přenese na večírky, kde se jedním dechem kritizuje kapitalismus, a i tak tam sobeckost vítězí nad soucitem a pochopením pro druhé.
Kostýmy a výprava jako hlasití vypravěči
Už dlouho jsem neviděla současný film, který by navíc tak dobře pracoval s výpravou a kostýmy. Ty se stávají vypravěči příběhu a všechny postavy naprosto výmluvně vystihují. Pařížská hip bohéma žije ve zdánlivě rozlehlých bytech s ošoupanými parketami, starými koberci, nábytkem z bazarů i designových showroomů. Vše působí tak akorát omšele, cool a nenuceně. Bohémský režisér nosí výstřední svetříky a crop topy, učitelka, z maloměšťácké rodiny nosí upnuté body-con šaty a nepříliš lichotové kožené bundičky a Thomasův přítel Martin, ilustrátor, nosí nenápadné tlumené svetry nebo specifickou vintage bundičku, která jako by vylezla z katalogu nějakého japonského brandu. Každý kousek dává smysl a prozrazuje nám o postavách úplně všechno. Jejich zázemí a původ (když se objeví Aghatina matka nelze si nevšimnou šikovně v záběru odložené výrazně červené kabelky Hermés) i touhy a aspirace. Thomasova citová nevyzpytatelnost a hledání jako by bylo všité do jeho na volno štrikovaných svetrů, které by mohly být stejně tak z druhé ruky, jako od excentrického mladého pařížského designéra. Nejde o generační výpověď, která by diváctvem pohnula, ale spíš o portrét specifické společenské vrstvy, který má momenty trefné satiry. A všichni jsou tam na zabití.
Kdy a kde na MFF Karlovy Vary zhlédnout:
středa 5.7., 22:30 Velký sál
pátek 7.7. 19:30 Divadlo Husovka
Pakočka hodnotí:
