„Vždy jsem chtěla být někým, být slavná…víte, dostat se z Brooklynu,“ řekla v dokumentárním snímku The Films of Barbra Streisand.
Její začátky nebyly lehké. Vyrůstala jen se svou matkou v chudé čtvrti v Brooklynu, jelikož jí zemřel otec chvíli potom, co oslavili její první narozeniny. Platit účty z ženského výdělku účetní nebylo ve 40. letech nic snadného. Barbřina matka ovšem dělala i tak vše, aby svou rodinu uživila, což ovšem vedlo k tomu, že na svou dceru neměla moc času.
Streisand ji popsala jako extrémně kritickou k jejímu zpěvu a talentu, což podle ní mělo co dělat s tím, že v mládí působila jako sopranistka, která však svou kariéru musela ukončit dříve, než-li pořádně začala. Nicméně Barbru poněkud nevlídný přístup její matky k její kariéře neodradil, ale naopak motivoval. V šestnácti letech odešla z domu a osamostatnila se, v té době brala jakékoliv podřadné práce, aby měla nějaký příjem. Čas od času navštívila svou matku, když měla chuť na domácí jídlo, a ta ji prosila, aby svůj vstup do showbyznysu vzdala, pro Barbru to bylo ale o důvod víc, proč by se měla dál snažit – chtěla jí dokázat, že na to má.
V roce 1960 se zúčastnila soutěže talentů v nočním gay clubu Lion na manhattanské Greenwich Village, kde zazpívala dvě písně a dostalo se jí obrovského potlesku. V této době ze svého jména Barbara vypustila druhé „a“ a začala vystupovat pod svým uměleckým pseudonymem. Zanedlouho po tomto vystoupení získala práci v prominentním nočním klubu Bon Soir a dostávala se do čím dál tím lepších, až jí byla nabídnuta role v divadle. Poté začala vystupovat také v televizi a nahrávat svá první alba.
Pravdou ale bylo, že chtěla vždy více hrát než zpívat, čehož prvně dosáhla v roce 1968 ve snímku Funny Girl. A hned za tuto roli získala Oscara za nejlepší herečku. Dále se jí role jen hrnuly – ty hlavní obsadila například ve filmu Hello, Dolly!, What’s Up, Doc? či The Way We Were.
První žena oceněná v oblasti filmu
Stále však chtěla víc a toho docílila roku 1976, kdy složila skladbu „Evergreen“ pro filmZrodila se hvězda, v němž zároveň obsadila hlavní roli. Za tento počin získala svého druhého Oscara a stala se tak první ženskou skladatelkou, která jím byla oceněna. Byla průkopnicí ale ve více oblastech a s vydáním filmu Yentl se stala i první ženou, která zároveň psala, produkovala, režírovala a hrála. Nejen že film získal dva Oscary, ona osobně obdržela Zlatý Globe za nejlepšího režiséra. Dlouhou dobu byla jedinou ženou, která jej získala.V tomto roce se k ní zařadila i Chloe Zhao za "Nomadland".
Jak je vidět, Streisand prolomila ve filmové oblasti pro ženy mnoho ledů. Byla ambiciózní, ctižádostivá a nenechala se zastavit žádnou překážkou. Zkrátka se dostala do oblasti, jíž dominovali muži, aby jim ukázala, že i žena na to má. Klíčem přitom bylo, že věřila sama sobě: „Musíš objevit sama sebe, co děláš a věřit tomu,“ říkávala.
Žena ženám
Nerovnosti mezi muži a ženami přitom byly v době, kdy se snažila prosadit, daleko větší než dnes. Barbra si to uvědomovala, ale nenechala, aby jí to zastavilo.
A když se prosadila v oblasti tvorby filmu, pokusila se napravit nerovnosti i tam. Roku 1991 získala na sympóziu Women, Men and Media cenu za průlom v točení filmů, které vykreslují ženy komplexně.
Vedle toho se účastnila řady akcí, které podporovaly ženy všeobecně. V letech 1961-1962 byla součástí skupiny Women Strike for Peace, která protestovala proti jaderným zbraním. Od roku 1986 má svou vlastní charitu (The Barbara Streisand foundation), která již věnovala více jak 18 milionu dolarů organizacím, které podporují ekologii, zabývají se otázkou rasových nerovností, problémů žen, dětí či výzkumu AIDS. V roce 2009 věnovala 5 milionu dolarů na podporu ženského kardiovaskulárního výzkumného a vzdělávacího programu v ženském srdečním centru Cedars-Sinai Medical Center. Potom, co v roce 2012 věnovala na podporu kardiovaskulárního centra pro ženy další peníze (12 milionů z její organizace, 10 z její kapsy), bylo přejmenováno na Srdeční centrum žen Barbry Streisand. Roku 2017 se také zúčastnila pochodu žen v LA, který byl zaměřen na protest proti volbě prezidenta Donalda Trumpa, jenž byl již v té době známý svými prohlášeními ponižujícími a urážejícími ženy. A v roce 2018 vydala celé album, jež se zaměřilo na protest proti Trumpově vedení státu.
Na závěr můžeme říct pouze to, že Barbra Streisand je ženou, která pro nás udělala mnoho a to nejenom tím, co dokázala v oblasti filmu, ale i tím, že nám ukázala, že je možné prosadit se v mužském světě. Dnes slaví 79. narozeniny a nám je potěšením, že je můžeme oslavit s ní!
