Nikdy se nestala ‚miláčkem Ameriky‘ jako Julia Roberts ani univerzálně sympatickým ‚děvčetem odvedle‘ jako Jennifer Aniston. Objevila se v celé spoustě špatných filmů a nevydělává ani zdaleka tolik co některé její kolegyně a kolegové. Kritici jí mnohdy dávají co proto a mezi lidmi z filmové branže je mnoho takových, kteří ji nemohou ani vystát. Přes to všechno je Sharon Stone jednou z největších filmových hvězd naší doby. Je hvězda v tom klasickém smyslu slova, tak jako bývala Ava Gardner, Lana Turner nebo Marilyn Monroe za časů, kdy Hollywood ještě byl opravdovou továrnou na sny. Mrazivá Marilyn Monroe
„Já jsem nová Marilyn Monroe,“ prohlásila čtyřletá Sharon Stone na pískovišti ke svým nechápajícím vrstevníkům s kyblíčky a lopatičkami. O třicet let později se jí tenhle sen splnil. Díky filmu Základní instinkt se i ona, tak jako kdysi Marilyn Monroe, stala sexsymbolem své doby. V očích publika splynula se svou hrdinkou, hyperinteligentní a zákeřnou Catherine Tramell, která svůj vražedný sex-appeal používá jako zbraň. A dost možná, že některé rysy s ní opravdu měla společné. Vedle pronikavého intelektu (v testech jí prý naměřili IQ 154) a chladnokrevnosti, s níž dokázala čelit nejrůznějším životním karambolům, především nezkrotnou ctižádost a cílevědomost, která se nedá ničím zastavit ani zastrašit.
Měla ji zapotřebí celý život, neboť z davu vyčnívala už jako batole. „Nikdy jsem nebyla dítě,“ říká. „Když jsem se narodila, bylo mi asi tak čtyřicet. V deseti měsících jsem chodila a mluvila, jako cvičená opice. Ve škole jsem pak všechny rozčilovala, protože jsem se chovala jako dospělá. Kladla jsem dospělé otázky a požadovala dospělé odpovědi.“ Už v té době namísto disneyovek hltala černobílé filmy ze 40. a 50. let a později byla ochotna podstoupit cokoli, aby se svým idolům stříbrného plátna vyrovnala. Zahodit kariéru relativně úspěšné modelky, jako řadová komparsistka se ucházet o roličku ve filmu Woodyho Allena, protloukat se bezvýznamnými televizními seriály, nahá pózovat pro Playboy a nakonec – pár let po třicítce, kdy většina hereček již účtuje s první etapou své profesní dráhy, – stát ve frontě na onu průlomovou roli v Základním instinktu. Úspěch v životě Sharon Stone přišel později, a tak není divu, že se nenechala opít rohlíkem a nesnažila se zavděčit každému: „Od nás, panenek Barbie, se neočekává, že se budeme chovat tak, jak se chovám já,“ poznamenává. „Ale aby člověk dosáhl velikosti, musí umět říkat ano bez ohledu na to, kdo říká ne.“ Tento přístup jí v Hollywoodu pochopitelně zajistil početné oddíly nepřátel, kteří média zásobují historkami o jejích manýrech náročné a náladové divy. Při natáčení komiksové adaptace Catwoman prý například vyžadovala nejkrásnější kostýmy a nejluxusnější apartmá z celého štábu. Co k tomu dodat? K hvězdám trocha hvězdných manýrů prostě patří.
Ch jako charisma
Posledních deset let se mohlo zdát, že Sharon Stone stíhá jedno neštěstí za druhým. Natočila sérii filmových propadáků, ve kterých do omrzení opakovala svou škatulku ‚hyperinteligentní sexy mrchy‘, prodělala několik potratů, její manželství s novinářem Philem Bronsteinem skončilo rozvodem a málem zemřela na mozkové krvácení. Přesto dokázala každou katastrofu nakonec obrátit ve svůj prospěch. „Když mi vybuchl mozek, bylo to to nejlepší, co mě v životě mohlo potkat,“ tvrdí o operaci mozkové výduti, kterou podstoupila v roce 2001, a která jí pomohla vyškrtnout ze svého života všechno škodlivé – od cigaret až po některé vztahy. „Od té doby mám o tolik lepší život,“ říká. „Vím, co je opravdu důležité, a pokud nechcete moje broskve, pak nechte na pokoji můj strom.“
I díky prodělaným karambolům je nyní Sharon Stone ukázkovým příkladem tvrzení, že život začíná po čtyřicítce‘. „Dřív jsem pořád řešila záležitosti svého dětství,“ říká. „Ale když se přehoupnete přes čtyřicítku, přestane vás to bavit. Máte to vyřešené. Konečně začnete žít svůj život. Nikdy jsem nedělala nic tak, jak se to očekává, a myslím, že až moje kariéra u filmu skončí, budu mít nějakou další.“
Do té doby ji nicméně čeká ještě nejméně jeden mezník její herecké dráhy: v dubnu se vrátí do kin jako Catherine Tramell ve filmu Základní instinkt 2. Při rozhodování, zda znovu vstoupit do téže řeky, si Sharon kladla jedinou, spíše řečnickou otázku: „Bude ještě někdo ochoten zaplatit 12 dolarů za to, aby mě viděl nahou?“ Projekt vznikal dlouhá léta a vystřídala se na něm celá řada kandidátů na hereckého partnera Sharon Stone: od Roberta Downeyho Jr. přes Kurta Russella, Pierce Brosnana, Bruce Greenwooda či Benjamina Bratta po Catherine Deneuve (kterou poněkud kuriózně navrhovala sama Sharon), až nakonec uspěl britský nováček v Hollywoodu, David Morrissey. Hledání mužského protějšku však nebylo jedinou komplikací, Sharon Stone se také soudila s producenty. „Chtěla jsem, aby mi zaplatili totéž, co dostal Michael Douglas za původní Základní instinkt, což, jak se zdá, každého šokuje,“ poznamenává ironicky. (Michael Douglas tehdy obdržel honorář 15 milionů dolarů; Sharon coby jeho partnerka dvacetinu této částky.) Nakonec ale zřejmě dosáhla svého; tak jako téměř pokaždé. „Jaká je Sharon? V souvislosti s ní mě napadá to slovo od ch. Ch jako charisma, aby bylo jasno,“ říká o ní režisér Základního instinktu 2 Michael Caton-Jones.
Zdá se, že Sharon Stone nyní otevírá novou životní kapitolu – možná, že doposud nejšťastnější. Loni adoptovala druhého syna, nedá dopustit na současnou generaci mladých mužů („Mohla bych být tvoje máma,“ říkám jim, a oni odpovídají: „Jenomže nejsi.“) a nedávno se umístila v čele žebříčku nejpřitažlivějších celebrit přes čtyřicet. „Náš styl je odrazem toho, co si o sobě myslíme. Nevěřím, že ženu může udělat krásnou jenom make-up a správný sestřih,“ tvrdí. „Nejzářivější žena v místnosti je vždy ta, která je plná života a zkušeností.“
