V den, kdy připravuji tento článek, potvrdila Bradova babička médiím Angelinino těhotenství. Když se Jennifer vzpamatovávala z následků zlomeného srdce a události ,Brad a Angelina‘, poskytla srdceryvně uplakaný rozhovor magazínu Vanity Fair. Moje americká kolegyně s Jennifer mluvila ve chvíli, kdy od onoho rozhovoru uplynuly měsíce: „Všechny ty kecy jsou zastaralé,“ smála se Aniston a mávnutím ruky se zbavila minulosti. „Minulost: ukončená. Současnost: teď. Budoucnost: nic, co by nás zajímalo.“ Nový postoj, nebo nová osobní mantra na radu psychiatra? Jak se k dnešní novince Jen postavila, raději nedomýšlím, ale přestože mě její model svedené-opuštěné-přestostatečné už unavoval, teď je mi jí docela líto. Jaká byla Jennifer v době, kdy Bradova babička ještě dokázala mlčet?
Lahev pinot grigio se chladí. Jen vstává, aby našla cigarety. Je tak hubená, že zaslouží vyhubovat. „Já vím, já vím,“ říká. „Hubnu pokaždé, když pracuji. Zase se spravím.“ Když si všimne, jak zápasím s vývrtkou, ujme se toho sama. „Já to otevřu.“ Pak zvedne triumfálně lahev. „Dáte si trochu vína?“
Je to její poslední víkend v Chicagu, kde s Vincem Vaughnem natáčela film Rozchod. Hrají zamilovaný pár, který si koupí byt. Vzápětí se ale rozejdou a jsou nuceni žít dohromady, dokud byt neprodají. „Ten film byl osudový,“ říká Jennifer Aniston. „Natáčet film nazvaný ,Rozchod‘ o člověku, který se zrovna s někým rozchází, v okamžiku, kdy jsem se sama s někým rozešla? Byla to fantastická zkušenost…“
A zkušenosti další? Například ve filmu Friends with Money hrála dívku kouřící marihuanu a řešící problém, že všichni její přátelé vkročili do manželství a cestují po světě. Jennifer neměla do této role zas tak daleko. „Mám spoustu přátel, kteří kouří marihuanu, jsou skvělí, ale nemotivují mě. Jsou schopni trávit dny přemýšlením nad tím, jak napsat přání k narozeninám! Ale věřte mi, rozhodně neodsuzuji občasné kouření marihuany. Mluvím o kuřácích marihuany, kteří se přestanou posouvat vpřed, protože náplní jejich života se stane THC.“
Kromě dotazů stran marihuany mě zajímalo, jak se jí svléká kůže Rachel z Přátel. Její výkon ve Hře s nevěrou však tyto otázky zahání. Když jí řeknu, že duch Rachel se ve filmu nezjevil ani jednou, pevně zavře oči, otevře je a řekne: „To je pro mě jeden z největších komplimentů. Trvalo dost dlouho, než jsem s rolí souhlasila, protože jsem z ní měla hrůzu,“ říká Jennifer, jejíž postava ve filmu prožije cizoložství, vydírání i únos. „Ne, ne hrůzu, to není to pravé slovo, které jsem chtěla použít. Ale necítila jsem tu roli, věděla jsem, že to bude velká výzva.“ Při čtení scénáře začala být Jen nervózní. „Pomyslela jsem si, můj bože! Proč bych měla chtít v někom vyvolávat úzkost?“ Usmívá se.
Film Hra s nevěrou potvrdil, že Aniston má talent zahrát velmi širokou škálu emocí. Zároveň pak ale člověk nerad vidí, když se plácá v mělké vodě; zaslouží si určitě víc než hrát ženy se zlomeným srdcem. Na druhou stranu ale Jennifer umí s mužskými zamávat. Po tom všem, čím si prošla, by bylo smutné, kdyby prodávala svůj charakter v laciných komediích.
A co její srdeční nehody? Říká se, že jediným lékem na lásku je více lásky. „S tím souhlasím,“ říká Jennifer Aniston. „Ale teď jsem absolutně v pohodě. Mám tolik lásky. Dostávám lásku. Mé přítelkyně – všechny jsou mé matky, sestry, kamarádky, mé všechno. Je těžké najít muže, který je všechny snese.“
V jejím životě se nedávno objevil Vincent Vaughn. On by to mohl snést. Tento muž by si mohl jednou rukou přehodit Brada přes záda a v druhé při tom držet pivo. Aniston vztyčí ukazováček. „Vince je můj kamarád,“ říká a snaží se tvářit nepřístupně. „Zbožňuju ho. Je sladký, ale nechci být zbytečně zklamaná. Má-li se něco stát, rozhodně se to stane.“
Jason Bateman, který ve filmu hraje Vaughnova kamaráda, tvrdí: „Vince je jeden z nejlegračnějších lidí, které znám. Pro čas, než se Jen vypořádá se svým trápením, si nemohla vybrat lepšího člověka. Vince je pro ni jako stvořený.“
Vaughn zas přiznává: „Není nic těžkého mít Jennifer opravdu hodně rád. Je tak upřímná, přátelská a rozzářená. Chápu, proč ji lidé milují. Malé děti nevědí, že je slavná, ale hned se k ní hrnou a věší se na ni.“
Náhle zazní z pokoje slabé cinkání. „Slyšíte?“ ptá se Aniston s rukou u ucha. „Pojď sem, Normane. Pojď se přivítat.“ Velký kříženec velšteriéra vběhne do místnosti a zvědavě se rozhlíží očima stejné barvy, jako má panička. Jennifer ho bere na klín a objímá ho. Bere si pár kuliček hroznového vína, několik jich spadne na zem. „Užívám si nezávislosti a faktu, že toho moc nepotřebuji,“ říká. „Nevím, co mě čeká.“ Sehne se k psovi, aby ho podrbala. „Možná bych se ráda vrátila zpět a udělala spoustu věcí jinak. Ale smířila jsem se s tím, že nikoho nepředěláte. Snažíte se žít podle nějakého vzorce a doufáte, že se vám bude dařit. Ale plánování je vyčerpávající. Neříkám, že nemám ráda trochu improvizace,“ dodává, „ale určitě jde improvizovat i na naplánované cestě.“ Jen se zahledí z okna. Slyšíte, jak to v její mysli horečně zvoní. „A taky moc přemýšlím,“ říká. „A pak přemýšlím o tom, že moc přemýšlím. Jsem upřemýšlená. Přeháním to s přemýšlením.“ Poklepe si na hlavu. „Moje malé shromáždění. Občas bych jim měla říct‚ tak, chlapci, relaxujte trochu.“
„Je to zátěž, mít její extrémně vysokou emocionální inteligenci,“ říká Vaughn. „Ale ona si vybrala laskavost, aby se lidé cítili dobře.“ Což je, vzhledem k její situaci, výkon. Ale už kdysi se chtěla stát terapeutkou. „Miluji lidskou mysl, lidské emoce, lidské jsoucno,“ říká Anison. „Jsme fascinující bytosti. Mám ráda zkoumání člověčích temných a světlých stránek. A teprve nedávno jsem se naučila lidi chápat – bez toho, abych omlouvala jejich chování. Mého přítele a mě jednoho dne napadlo: ‚Co kdybychom se začali nazývat F... kits! Chápete: ,‚F... k it! Just live.‘“
Lahev pinot grigio se chladí. Jen vstává, aby našla cigarety. Je tak hubená, že zaslouží vyhubovat. „Já vím, já vím,“ říká. „Hubnu pokaždé, když pracuji. Zase se spravím.“ Když si všimne, jak zápasím s vývrtkou, ujme se toho sama. „Já to otevřu.“ Pak zvedne triumfálně lahev. „Dáte si trochu vína?“
Je to její poslední víkend v Chicagu, kde s Vincem Vaughnem natáčela film Rozchod. Hrají zamilovaný pár, který si koupí byt. Vzápětí se ale rozejdou a jsou nuceni žít dohromady, dokud byt neprodají. „Ten film byl osudový,“ říká Jennifer Aniston. „Natáčet film nazvaný ,Rozchod‘ o člověku, který se zrovna s někým rozchází, v okamžiku, kdy jsem se sama s někým rozešla? Byla to fantastická zkušenost…“
A zkušenosti další? Například ve filmu Friends with Money hrála dívku kouřící marihuanu a řešící problém, že všichni její přátelé vkročili do manželství a cestují po světě. Jennifer neměla do této role zas tak daleko. „Mám spoustu přátel, kteří kouří marihuanu, jsou skvělí, ale nemotivují mě. Jsou schopni trávit dny přemýšlením nad tím, jak napsat přání k narozeninám! Ale věřte mi, rozhodně neodsuzuji občasné kouření marihuany. Mluvím o kuřácích marihuany, kteří se přestanou posouvat vpřed, protože náplní jejich života se stane THC.“
Kromě dotazů stran marihuany mě zajímalo, jak se jí svléká kůže Rachel z Přátel. Její výkon ve Hře s nevěrou však tyto otázky zahání. Když jí řeknu, že duch Rachel se ve filmu nezjevil ani jednou, pevně zavře oči, otevře je a řekne: „To je pro mě jeden z největších komplimentů. Trvalo dost dlouho, než jsem s rolí souhlasila, protože jsem z ní měla hrůzu,“ říká Jennifer, jejíž postava ve filmu prožije cizoložství, vydírání i únos. „Ne, ne hrůzu, to není to pravé slovo, které jsem chtěla použít. Ale necítila jsem tu roli, věděla jsem, že to bude velká výzva.“ Při čtení scénáře začala být Jen nervózní. „Pomyslela jsem si, můj bože! Proč bych měla chtít v někom vyvolávat úzkost?“ Usmívá se.
Film Hra s nevěrou potvrdil, že Aniston má talent zahrát velmi širokou škálu emocí. Zároveň pak ale člověk nerad vidí, když se plácá v mělké vodě; zaslouží si určitě víc než hrát ženy se zlomeným srdcem. Na druhou stranu ale Jennifer umí s mužskými zamávat. Po tom všem, čím si prošla, by bylo smutné, kdyby prodávala svůj charakter v laciných komediích.
A co její srdeční nehody? Říká se, že jediným lékem na lásku je více lásky. „S tím souhlasím,“ říká Jennifer Aniston. „Ale teď jsem absolutně v pohodě. Mám tolik lásky. Dostávám lásku. Mé přítelkyně – všechny jsou mé matky, sestry, kamarádky, mé všechno. Je těžké najít muže, který je všechny snese.“
V jejím životě se nedávno objevil Vincent Vaughn. On by to mohl snést. Tento muž by si mohl jednou rukou přehodit Brada přes záda a v druhé při tom držet pivo. Aniston vztyčí ukazováček. „Vince je můj kamarád,“ říká a snaží se tvářit nepřístupně. „Zbožňuju ho. Je sladký, ale nechci být zbytečně zklamaná. Má-li se něco stát, rozhodně se to stane.“
Jason Bateman, který ve filmu hraje Vaughnova kamaráda, tvrdí: „Vince je jeden z nejlegračnějších lidí, které znám. Pro čas, než se Jen vypořádá se svým trápením, si nemohla vybrat lepšího člověka. Vince je pro ni jako stvořený.“
Vaughn zas přiznává: „Není nic těžkého mít Jennifer opravdu hodně rád. Je tak upřímná, přátelská a rozzářená. Chápu, proč ji lidé milují. Malé děti nevědí, že je slavná, ale hned se k ní hrnou a věší se na ni.“
Náhle zazní z pokoje slabé cinkání. „Slyšíte?“ ptá se Aniston s rukou u ucha. „Pojď sem, Normane. Pojď se přivítat.“ Velký kříženec velšteriéra vběhne do místnosti a zvědavě se rozhlíží očima stejné barvy, jako má panička. Jennifer ho bere na klín a objímá ho. Bere si pár kuliček hroznového vína, několik jich spadne na zem. „Užívám si nezávislosti a faktu, že toho moc nepotřebuji,“ říká. „Nevím, co mě čeká.“ Sehne se k psovi, aby ho podrbala. „Možná bych se ráda vrátila zpět a udělala spoustu věcí jinak. Ale smířila jsem se s tím, že nikoho nepředěláte. Snažíte se žít podle nějakého vzorce a doufáte, že se vám bude dařit. Ale plánování je vyčerpávající. Neříkám, že nemám ráda trochu improvizace,“ dodává, „ale určitě jde improvizovat i na naplánované cestě.“ Jen se zahledí z okna. Slyšíte, jak to v její mysli horečně zvoní. „A taky moc přemýšlím,“ říká. „A pak přemýšlím o tom, že moc přemýšlím. Jsem upřemýšlená. Přeháním to s přemýšlením.“ Poklepe si na hlavu. „Moje malé shromáždění. Občas bych jim měla říct‚ tak, chlapci, relaxujte trochu.“
„Je to zátěž, mít její extrémně vysokou emocionální inteligenci,“ říká Vaughn. „Ale ona si vybrala laskavost, aby se lidé cítili dobře.“ Což je, vzhledem k její situaci, výkon. Ale už kdysi se chtěla stát terapeutkou. „Miluji lidskou mysl, lidské emoce, lidské jsoucno,“ říká Anison. „Jsme fascinující bytosti. Mám ráda zkoumání člověčích temných a světlých stránek. A teprve nedávno jsem se naučila lidi chápat – bez toho, abych omlouvala jejich chování. Mého přítele a mě jednoho dne napadlo: ‚Co kdybychom se začali nazývat F... kits! Chápete: ,‚F... k it! Just live.‘“
