První paprsky světové slávy zachytil osmatřicetiletý krasavec na PlážiDannyho Boylea. Čekalo se, že se na hollywoodském výsluní bude hřát vedle svých krajanů Jeana Rena a Gérarda Dépardieua, monsieur Canet se však rozhodl dál chladit ve francouzském stínu. Nabídky z Los Angeles jednu po druahé odpaloval a sám se pustil na dráhu filmaře. „Skoro vždycky jsem měl hrát nějakého cizince a cizinci jsou v amerických filmech obvykle buď hrozně pitomí, nebo jsou to stereotypní záporáci. Chtěl jsem radši točit dobré francouzské filmy než Prci, prci, prcičky,“ říká herec, který své první krátké filmy začal vymýšlet poté, co jej nehoda při akrobatické krasojízdě na koni na dlouhé měsíce zamkla do sádrového krunýře.
Tak do své režijní filmografie zařadil komedii Jak řeknete, šéfe a mysteriózní thriller Nikomu to neříkej, za nějž získal prestižního Césara. Vedle toho hrál ve dvou až třech snímcích za rok. Jeho pracovní nasazení zakrátko dosáhlo takových obrátek, že se Guillaume fyzicky zhroutil, a stálo ho to i manželství s Diane Kruger. V rekordně krátkém čase však stihl nejen vyskočit zpátky na nohy, ale navíc se vyšplhat o poctivý kus výš. Po svém boku si monsieur Canet teď vodí femme fatale Marion Cotillard, se kterou prý tvoří nejkrásnější francouzský pár.
Chcete se o Guillaumu Canetovi dočíst ještě více? Nalistujte stranu 86 v červnové ELLE, která je právě v prodeji!
