Dospělé dítě

Text: Barbora Šťastná
Foto: Mark Seliger

”POŘÁD JSEM TA MALÁ PRSATÁ HOLKA S CELULITIDOU“

Když se Drew Barrymore jako sedmiletá skamarádila s E. T. – Mimozemšťanem, mnohým lidem ze Spielbergova filmového štábu připadala jako ,malá dospělá‘. Dnes, když překročila třicítku a stala se úspěšnou producentkou, říkají lidé z jejího okolí pravý opak. Z úst jejích kolegů zaznívají slova jako ,naivní‘, ,sympatická‘ a ,dojemná‘. „Pořád mě překvapuje směsicí nevinnosti a zralosti,“ říká režisér Curtis Hanson, s nímž nedávno natáčela. Z kabelky Drew totiž stále vykukuje tmavofialový plyšový medvídek. „Nedám bez něj ani ránu,“ přiznává. „Jako malá jsem měla mazlicí deku, od níž jsem se nedokázala odloučit. Když ji máma prala, posadila jsem se před pračku, dívala se na ni, jak se tam otáčí, a brečela jsem.“

Kuriózní je, že možná už v době, kdy se v postýlce tulila k mazlicí dece, byla závislá na alkoholu. Její dětství je totiž jednou z nejsmutnějších hollywoodských legend o holčičce ze slavné herecké dynastie, ve které se kromě uměleckých genů dědí i náklonnost k alkoholu a drogám. „Mé jméno mi v hereckých začátcích neotevřelo jediné dveře,“ vzpomíná. „Naše rodina měla v Hollywoodu tu nejhorší pověst.“ Přesto debutovala před kamerou už v jedenácti měsících – v konkurzu do reklamy na psí žrádlo uspěla hlavně proto, že se nerozplakala, když ji její psí herecký kolega kousl. Brzy nato se z ní stala živitelka rodiny a už jako předškolačka žila ve stálých obavách z toho, co bude, kdyby ji najednou přestali obsazovat. Není divu, že v devíti začala kouřit a pít, v deseti přidala marihuanu, ve dvanácti šňupání kokainu. A krátce před patnáctými narozeninami se pokusila o sebevraždu.

Možná že právě tenhle incident jí pomohl postavit se na vlastní nohy. V patnácti se nechala zplnoletnit, takže se už nemusela ohlížet na mínění svých rodičů a odevzdávat jim své výdělky. („Moji rodiče nebyli zlí lidé. Jen nikdy nechtěli mít děti,“ konstatuje dnes.) Nadále ovšem vězela ve škatulce tetované lolity, a protože jí nedělalo problém svlékat se před kamerou, obsazovali ji coby mladičkou svůdnici do filmů jako Jedovatý břečťan. Nahá se objevila i na obálce Playboye. Její kmotr Steven Spielberg, který ji kdysi uvedl do světel reflektorů, na to zareagoval tím, že ke 20. narozeninám jí daroval přikrývku a přáníčko s textem ,Zakryj se‘.

Sen o Popelce

Jako teenagerka byla Drew Barrymore na nejlepší cestě za osudem mnoha dětských hvězd, které po rychlém vzestupu k předčasné slávě sklouznou po toboganu večírků a drog zpátky do zapomnění. Jestliže tak nakonec neskončila, bylo to díky tomu, že v pravou chvíli prokázala neobyčejnou pracovitost a silnou vůli. „Drew má disciplínu běžce na dlouhou trať, která jejímu slavnému dědečkovi i otci chyběla,“ říká o ní režisér Curtis Hanson. Šla si za svým cílem vytrvale jako Popelka, kterou si zahrála v pohádce Věčný příběh: ta také nečekala na spásný zásah prince a vzala osud do svých rukou. Drew pro změnu založila produkční společnost Flower Films, která za jedenáct let své existence má za sebou komerční hity jako Charlieho andílci, sérii romantických komedií i kultovní film Donnie Darko. „Oslava mých třicátých narozenin pro mě byla hodně spojená s desátým výročím Flower Films,“ říká. „Moje partnerka Nan a já jsme se ohlížely za filmy, na nichž jsme dělaly, a uvědomily si, že každý z nich nám přinesl nádhernou zkušenost. Pravda je, že naše malá firma mi vlastně nahrazuje rodinu, kterou jsem nikdy neměla. Je tak pro mě zdrojem stability.“

Tu Drew nutně potřebuje, protože v osobním životě ji zatím spíš postrádá. Obě její dosavadní manželství se rozpadla po několika měsících a současný přítel Fabrizio Moretti, bubeník kapely The Strokes, je časově přinejmenším stejně vytížený jako ona. Přes všechny úspěchy ji tak čas od času přepadají záchvaty úzkosti: „Všichni doktoři mi říkají, že je to jenom moje představa,“ stěžuje si. „Ale když se mi svírá krk, točí se mi hlava, nemůžu popadnout dech, je mi vedro a na omdlení, chtěla bych se stáhnout z kůže a mám pocit, že umřu, tak to si všechno jenom namlouvám?“

A ještě něco trochu kazí její image úspěšné filmové magnátky (a současně ji to polidšťuje do podoby obyčejné holky): svůj styl v oblékání hledala dlouho a s častými přehmaty. Celá léta se raději uchylovala ke konzervativním oblečkům a její módní kreace byly často zdrojem posměchu. Na předávání Oscarů ji jednou kritizovali za sedmikrásky ve vlasech, na loňském předávání Zlatých glóbů se pro změnu stala terčem internetových vtipálků kvůli zeleným šatům bez podprsenky, které nevhodně zvýraznily její nemalé přednosti. Nedávno ale zhubla o deset kilo a získala odvahu vnést do svého šatníku trochu invence. „Cvičení mi změnilo život,“ přiznává. „Chtěla jsem se zbavit pocitu tíhy a únavy a opravdu jsem tomu propadla. Ale pořád jsem ta malá prsatá holka s celulitidou. Představa, že se nechám učesat a budu nosit šaty od slavných návrhářů… to je pořád tak trochu sen o Popelce.“

Strojek na smích

Před kamerou se Drew v posledních letech objevovala hlavně v romantických komediích jako Nepolíbená, Píseň pro nevěstu či 50x a stále poprvé, v nichž jí obvykle připadla role hodného ošklivého káčátka, schopného (na rozdíl od sebevědomých mrch) opravdové a upřímné lásky. „Stačí mi, když pro diváky budu takový strojek na smích,“ tvrdí. Ve svém nejnovějším filmu Music and Lyrics si zahrála dokonce po boku zasloužilého veterána romantického žánru Hugha Granta. Grant zde s ironií sobě vlastní ztělesnil vypelichaného a životem znaveného exidola pop-music osmdesátých let, který se spojí s mladou textařkou, aby společně napsali budoucí hitovku.

Drew tak po letech znovu dostala příležitost nahlédnout i do světa hudby a poprvé v životě se odhodlala před kamerou zpívat (v muzikálu Woodyho Allena Všichni říkají: Miluji tě byla jediná, jejíž zpěv nechali předabovat). Hodiny zpěvu absolvuje i kvůli novému filmu Lucky You z prostředí pokerového turnaje v Las Vegas. Přirovnává je sice k tréninku na maratonský běh, ale námahy nelituje. „Nejlepší, co teď můžu dělat, je nemluvit o práci a prostě pracovat. Jestli to bude ke koukání, to už je jiná věc.“

”ŽENE MĚ STRACH, ŽE PŮJDU K ZEMI JAKO SESTŘELENÉ LETADLO, ŽE VŠECHNO ÚPLNĚ POHNOJÍM, ŽE BUDU ABSOLUTNÍ KAZISVĚT“

Časopis ELLE

Prosincové vydání ELLE 12/24