Ty motýlí oční linky, výčes do úlu a odhalená tetování se v hledáčcích bulvárních fotografů posledních pět let objevovaly téměř neustále. Shlukům paparazziů, které měsíce blokovaly práh jejího domu v londýnském Camdenu, nosívala čaj a sušenky, někdy se jim v dobré náladě pochlubila tím, jak nebojácně šňupala i během nejtvrdších odvykaček, a když měla novinářské vlezlosti tak akorát dost, řekla si o soudní zákaz přibližování. Sedmadvacetiletou Amy Winehouse sice zmítali vnitřní démoni, v osobním životě i ve svých písních však nikdy nešla daleko pro sarkastickou vsuvku a zlehčující ironii.
Hudebně prosazovala Amy eklektický přístup: mísila jazz čtyřicátých let se soulem let šedesátých, k tomu se v jejím líčení a odívání odrážel retro šmrnc let padesátých a ve svých textech se vyznávala z bolístek ryze současných. Stejně zeširoka si však držitelka pěti cen Grammy vybírala z nabídky drog, jimiž zajídala deprese, smutek, frustraci a nešťastnou lásku. Božský hlas a talent dovolovaly Amy Winehouse zařadit se po bok Elly Fitzgerald, Billie Holiday nebo Sarah Vaughan. Místo toho se však rozhodla následovat stopy Kurta Cobaina, Janis Joplin a Jima Morrisona.
Tak šel čas s Amy Winehouse
2002: Zpěvaččin tehdejší přítel Tyler James zaslal demo nahrávku nahrávacímu studiu producenta Simona Fullera. Debutové, jazzem ovlivněné album Frank pak vzalo hudební scénu útokem, posbíralo několik platinových desek a nominací na Brit Awards.
2006: Rádiový éter zčernal průlomovým albem Back to Black, kterého se jen na britských ostrovech prodalo přes sedmdesát tisíc. Z předávání cen Grammy si Amy odnesla pět sošek včetně ceny za Desku roku a Objev roku. Slávu zpěvačce přinesly zejména singly You Know I’m No Good a Rehab. Málokdo tehdy tušil, že zvesela zazpívaný text o odmítání nastoupit na protidrogovou léčbu má tak reálný základ.
2007: Přes ohromný úspěch desky Back to Black ruší Amy řadu koncertů, jako důvod uvádí vyčerpání. Zpěvačku přivádí zpět do černoty především smrt milované babičky a vztahové turbulence s novomanželem Blakem Fielderem-Civilem.
2008: Hudební úspěchy se však stále snášejí a Amy boduje písní Love is a Losing Game.
2009−2011: Koncertní šňůry jsou čím dál chudší na vystoupení, Amy se odcizila fanouškům a její poslední koncert v Bělehradě znamenal katastrofální neúspěch. Nekonečný mejdan postupně přivedl mladou výtržnici ke smutnému konci. Na dvou geniálních albech nám nechala svůj nesmrtelný hlas. A příběh rebelky, která si vždycky vedla svou, všemu a všem navzdory.
