Ronan a Erwan Bouroullecovi
Talentovaní francouzští bratři společně navrhují nábytek. mezinárodní uznání získali ultramoderními, na pohled jednoduchými kousky, které vždy mají nějak vtipný podtext. Vytvořili řadu kancelářského nábytku pro Vitru, pohovky pro nejznámější italskou nábytkářskou firmu CapPellini,interiér pařížského butiku návrháře Isseye Miyakeho…
Kde bydlíte?
Zrovna teď žijeme jako cikáni, jsme pořád na pochodu. Když jsme zrovna v Paříži, trávíme veškerý čas v našem ateliéru. Je to padesát let stará budova na severu Paříže, něco mezi rodinným domem a skladem.
Co jste udělali jako první, když jste se tam nastěhovali?
Tepelně jsme zaizolovali a natřeli všechny zdi na bílo.
Jak váš přístup k designu ovlivnil vzhled vašeho domova?
Rozhodli jsme se nerozdělit prostor novými zdmi, pouze správně rozmístěným nábytkem.
Kde hledáte inspiraci?
Máme oči pořád otevřené, takže ji občas najdeme třeba ve filmech nebo knížkách. Protože navrhujeme objekty každodenní potřeby, všímáme si úplně všeho.
Jak vypadá vaše spolupráce?
Jako zápas ve stolním tenise. Každý z nás sedí na jednom konci stolu s papírem a tužkou, nápady si přihráváme.
Který předmět by neměl chybět v žádném bytě?
Nejdřív nás napadla klika u dveří, ale pak jsme si uvědomili, že mnoho bytů, které jsme viděli, žádné kliky nemělo, a vypadají skvěle. Pak jsme si říkali, že asi stůl. Ale to taky není pravda, protože sedět u jídla na zemi taky jde. Možná vodovodní baterie. Ale ani to ne, protože stejně dobře poslouží kbelík s vodou. Tak asi to bude popelník.
Měl by dům být pouze místem, kde přespáváte?
V žádném případě. Domov musí být místo, které s vámi roste, vyvíjí se, musí se vám neustále přizpůsobovat. Představte si jej jako velký stůl, u kterého můžete dělat mnoho různých činností. Pracovat, jíst nebo se milovat.
Co je to vkus?
Vkus je něco, co pokládáte za své osobní rozhodnutí, bez toho, abyste o tom pochybovali.
Jak bude vypadat dům budoucnosti?
Těžko říct. My bychom si ale rádi pořídili ještě jeden sklad.
CV v kostce:
Vzdělání: Ronan vystudoval École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs v Paříži. Erwan absolvoval École Nationale Supérieure d’Arts v Cergy-Pontoise.
Kariéra: Bratři Bouroullecovi vytvořili kancelářský nábytek pro Vitru, sedací soupravy pro Cappellini a skládací sedačky pro Ligne Roset. Jsou také autory pařížského butiku návrháře Isseye Miyakeho.
Klienti: Vitra, Cappellini, Magis, Ligne Roset, Habitat
Maxim Velčovský
Jeden z našich nejúspěšnějších produktových designérů. Jeho umělecký záběr je ale širší a jeho design často konceptuální. První úspěch přišel ještě na škole, když vytvořil porcelánový odlitek plastového kelímku, který vzbudil pozornost na výstavě v Miláně.
Jak jste našel byt, ve kterém dneska bydlíte?
Pomohli mi jej najít známí, co vlastní realitní kancelář. Vypadal ale jako poloruina a vyžadoval si spoustu práce.
Jak dlouho zde bydlíte?
Bydlím v něm už asi přes rok, ale pořád není hotový, pořád se vyvíjí, roste a prorůstá mými trojrozměrnými instalacemi.
Jak váš přístup k designu ovlivnil vzhled vašeho domova?
Snažím se sbírat věci od kolegů, ale také tu umisťuji své objekty. V mládí jsem miloval bunkry a chatrče na stromech, takže jsem chtěl něco podobného doma, prostor, ve kterém bude zaklíněn další prostor. Baví mě jej neustále naplňovat a doplňovat. Díky mému vrozenému kutilskému talentu mnoho instalací a nábytku vytvářím sám.
Co je to design?
Podle klasických definic design pomáhá člověku v jeho každodenním životě, je jeho pomocníkem, oporou a dělá život jednodušším. Dnes ale musíme chápat design jako vizuální kulturu, která má mnoho podob. Předmětem designu je kartáček na zuby, dům, žehlička a automobil stejně jako billboard, videoklip nebo naše jména. Design nás obklopuje a je všudypřítomný, měli bychom o něm více přemýšlet.
Bez čeho byste se ve svém bytě neobešel?
Mám v bytě dědičný objekt, který opatruji, protože ho dostal od své tetičky můj otec, když skončil AVU. Jde o keramické sousoší jelena štvaného psy. Je to pro mne takový talisman, symbol začátku konceptuálního designu – příběh zmrazený v objekt. Ale to, bez čeho bych se zcela vážně neobešel, je výhled z okna ven na okolí Břevnova.
V jakém prostředí nejraději pracujete?
Nejraději pracuji doma a v ateliéru, kde převládá kontrolovaný chaos. Rád se obklopuji objekty, které nakopávají mou fantazii, pouštím si při tom různou hudbu, zapisuji si nápady a kreslím si. Ty nejlepší kousky přicházejí většinou kolem půlnoci.
Jak se to prostředí liší od místa, kde bydlíte?
Liší se tím, že ateliér mám přizpůsobený ke špinavé práci, zkouším si v něm různé modely a pracuji s materiály, které bych si do svého bytu nepřitáhl.
Co je to vkus?
Vkus je velmi proměnlivá věc, záleží na čase, náladě, věku, situaci a mnoha dalších podnětech. Vkus je to, když jdete na výstavu se svými přáteli, a každému z nich se líbí něco jiného. Vkus je naprosto individuální ,vlastnost‘, a to je dobře. Někteří lidé rozdělují vkus na špatný a dobrý, což bývá zapříčiněno nedostatkem určitých informací.
CV v kostce:
Vzdělání: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, ateliér keramiky a porcelánu, Glasgow School of Art.
Kariéra: V roce 2002 po absolvování VŠUP začal spolupracovat se studiem Qubus. Věnuje se různým aktivitám spojeným s designem. Objekty z jeho dílny se prodávají ve Velké Británii, USA, Japonsku i na Tchaj-wanu.
Klienti: Vitra, Ekotez, Loci
Dieter Rams
Německý designér, který během čtyřiceti let práce pro německou značku Braun změnil náš pohled na technologie. Navrhl bezpočet objektů – od holicího strojku přes kalkulačky až po digitální hodiny. Kromě designu produktů pracuje jako architekt a interiérový designér. Svůj dům, stejně jako veškeré jeho zařízení včetně klik u dveří, si navrhl sám.
Jak jste našel dům, ve kterém bydlíte?
Dlouho jsem nemohl najít ideální dům, tak jsem si ho navrhl, postavil a zařídil sám. Bydlím v něm už pětatřicet let.
Jak váš přístup k designu ovlivnil vzhled vašeho domova?
Na základě zkušeností z praxe jsem shrnul svou filozofii designu do deseti bodů. Bylo téměř nemožné se jim při zařizování mého domova vyhnout.
Které to jsou?
Dobrý design je průkopnický.
Výsledkem dobrého designu je vždycky užitečný objekt.
Dobrý design je estetický.
Dobrý design vytváří lehce srozumitelné objekty.
Dobrý design je nevtíravý.
Dobrý design překoná čas.
Dobrý design je promyšlený do posledního detailu.
Dobrý design je co nejméně avantgardní.
Dobrý design je šetrný k životnímu prostředí.
Bez čeho byste se ve svém domě neobešel?
Zkušenosti z 2. světové války mě naučily, že člověku vždycky stačí to, co zrovna má.
V jakém prostředí nejraději pracujete?
V mém vlastním.
Jak se to prostředí liší od místa, kde bydlíte?
Vůbec se neliší, pracuju totiž doma.
Co je to vkus?
Něco, co vás nikdo nenaučí, musíte se s tím už narodit.
Jak bude vypadat dům budoucnosti?
Pohled do budoucnosti je stejně znepokojující, komplikovaný a matoucí jako v dobách delfské věštírny. Budoucnost se zkrátka předvídat nedá.
CV v kostce:
Vzdělání: Dieter Rams studoval architekturu a interiérový design na Vysoké škole uměleckého průmyslu ve Wiesbadenu v Německu.
Kariéra: Od r. 1955 u firmy Braun jako architekt a interiérový designér, od r. 1968 ředitelem Braun Design Department, od r. 1997 profesor na Akademii výtvarných umění v Hamburku.
Klienti: Braun, Gillette a Vitsoe
Talentovaní francouzští bratři společně navrhují nábytek. mezinárodní uznání získali ultramoderními, na pohled jednoduchými kousky, které vždy mají nějak vtipný podtext. Vytvořili řadu kancelářského nábytku pro Vitru, pohovky pro nejznámější italskou nábytkářskou firmu CapPellini,interiér pařížského butiku návrháře Isseye Miyakeho…
Kde bydlíte?
Zrovna teď žijeme jako cikáni, jsme pořád na pochodu. Když jsme zrovna v Paříži, trávíme veškerý čas v našem ateliéru. Je to padesát let stará budova na severu Paříže, něco mezi rodinným domem a skladem.
Co jste udělali jako první, když jste se tam nastěhovali?
Tepelně jsme zaizolovali a natřeli všechny zdi na bílo.
Jak váš přístup k designu ovlivnil vzhled vašeho domova?
Rozhodli jsme se nerozdělit prostor novými zdmi, pouze správně rozmístěným nábytkem.
Kde hledáte inspiraci?
Máme oči pořád otevřené, takže ji občas najdeme třeba ve filmech nebo knížkách. Protože navrhujeme objekty každodenní potřeby, všímáme si úplně všeho.
Jak vypadá vaše spolupráce?
Jako zápas ve stolním tenise. Každý z nás sedí na jednom konci stolu s papírem a tužkou, nápady si přihráváme.
Který předmět by neměl chybět v žádném bytě?
Nejdřív nás napadla klika u dveří, ale pak jsme si uvědomili, že mnoho bytů, které jsme viděli, žádné kliky nemělo, a vypadají skvěle. Pak jsme si říkali, že asi stůl. Ale to taky není pravda, protože sedět u jídla na zemi taky jde. Možná vodovodní baterie. Ale ani to ne, protože stejně dobře poslouží kbelík s vodou. Tak asi to bude popelník.
Měl by dům být pouze místem, kde přespáváte?
V žádném případě. Domov musí být místo, které s vámi roste, vyvíjí se, musí se vám neustále přizpůsobovat. Představte si jej jako velký stůl, u kterého můžete dělat mnoho různých činností. Pracovat, jíst nebo se milovat.
Co je to vkus?
Vkus je něco, co pokládáte za své osobní rozhodnutí, bez toho, abyste o tom pochybovali.
Jak bude vypadat dům budoucnosti?
Těžko říct. My bychom si ale rádi pořídili ještě jeden sklad.
CV v kostce:
Vzdělání: Ronan vystudoval École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs v Paříži. Erwan absolvoval École Nationale Supérieure d’Arts v Cergy-Pontoise.
Kariéra: Bratři Bouroullecovi vytvořili kancelářský nábytek pro Vitru, sedací soupravy pro Cappellini a skládací sedačky pro Ligne Roset. Jsou také autory pařížského butiku návrháře Isseye Miyakeho.
Klienti: Vitra, Cappellini, Magis, Ligne Roset, Habitat
Maxim Velčovský
Jeden z našich nejúspěšnějších produktových designérů. Jeho umělecký záběr je ale širší a jeho design často konceptuální. První úspěch přišel ještě na škole, když vytvořil porcelánový odlitek plastového kelímku, který vzbudil pozornost na výstavě v Miláně.
Jak jste našel byt, ve kterém dneska bydlíte?
Pomohli mi jej najít známí, co vlastní realitní kancelář. Vypadal ale jako poloruina a vyžadoval si spoustu práce.
Jak dlouho zde bydlíte?
Bydlím v něm už asi přes rok, ale pořád není hotový, pořád se vyvíjí, roste a prorůstá mými trojrozměrnými instalacemi.
Jak váš přístup k designu ovlivnil vzhled vašeho domova?
Snažím se sbírat věci od kolegů, ale také tu umisťuji své objekty. V mládí jsem miloval bunkry a chatrče na stromech, takže jsem chtěl něco podobného doma, prostor, ve kterém bude zaklíněn další prostor. Baví mě jej neustále naplňovat a doplňovat. Díky mému vrozenému kutilskému talentu mnoho instalací a nábytku vytvářím sám.
Co je to design?
Podle klasických definic design pomáhá člověku v jeho každodenním životě, je jeho pomocníkem, oporou a dělá život jednodušším. Dnes ale musíme chápat design jako vizuální kulturu, která má mnoho podob. Předmětem designu je kartáček na zuby, dům, žehlička a automobil stejně jako billboard, videoklip nebo naše jména. Design nás obklopuje a je všudypřítomný, měli bychom o něm více přemýšlet.
Bez čeho byste se ve svém bytě neobešel?
Mám v bytě dědičný objekt, který opatruji, protože ho dostal od své tetičky můj otec, když skončil AVU. Jde o keramické sousoší jelena štvaného psy. Je to pro mne takový talisman, symbol začátku konceptuálního designu – příběh zmrazený v objekt. Ale to, bez čeho bych se zcela vážně neobešel, je výhled z okna ven na okolí Břevnova.
V jakém prostředí nejraději pracujete?
Nejraději pracuji doma a v ateliéru, kde převládá kontrolovaný chaos. Rád se obklopuji objekty, které nakopávají mou fantazii, pouštím si při tom různou hudbu, zapisuji si nápady a kreslím si. Ty nejlepší kousky přicházejí většinou kolem půlnoci.
Jak se to prostředí liší od místa, kde bydlíte?
Liší se tím, že ateliér mám přizpůsobený ke špinavé práci, zkouším si v něm různé modely a pracuji s materiály, které bych si do svého bytu nepřitáhl.
Co je to vkus?
Vkus je velmi proměnlivá věc, záleží na čase, náladě, věku, situaci a mnoha dalších podnětech. Vkus je to, když jdete na výstavu se svými přáteli, a každému z nich se líbí něco jiného. Vkus je naprosto individuální ,vlastnost‘, a to je dobře. Někteří lidé rozdělují vkus na špatný a dobrý, což bývá zapříčiněno nedostatkem určitých informací.
CV v kostce:
Vzdělání: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, ateliér keramiky a porcelánu, Glasgow School of Art.
Kariéra: V roce 2002 po absolvování VŠUP začal spolupracovat se studiem Qubus. Věnuje se různým aktivitám spojeným s designem. Objekty z jeho dílny se prodávají ve Velké Británii, USA, Japonsku i na Tchaj-wanu.
Klienti: Vitra, Ekotez, Loci
Dieter Rams
Německý designér, který během čtyřiceti let práce pro německou značku Braun změnil náš pohled na technologie. Navrhl bezpočet objektů – od holicího strojku přes kalkulačky až po digitální hodiny. Kromě designu produktů pracuje jako architekt a interiérový designér. Svůj dům, stejně jako veškeré jeho zařízení včetně klik u dveří, si navrhl sám.
Jak jste našel dům, ve kterém bydlíte?
Dlouho jsem nemohl najít ideální dům, tak jsem si ho navrhl, postavil a zařídil sám. Bydlím v něm už pětatřicet let.
Jak váš přístup k designu ovlivnil vzhled vašeho domova?
Na základě zkušeností z praxe jsem shrnul svou filozofii designu do deseti bodů. Bylo téměř nemožné se jim při zařizování mého domova vyhnout.
Které to jsou?
Dobrý design je průkopnický.
Výsledkem dobrého designu je vždycky užitečný objekt.
Dobrý design je estetický.
Dobrý design vytváří lehce srozumitelné objekty.
Dobrý design je nevtíravý.
Dobrý design překoná čas.
Dobrý design je promyšlený do posledního detailu.
Dobrý design je co nejméně avantgardní.
Dobrý design je šetrný k životnímu prostředí.
Bez čeho byste se ve svém domě neobešel?
Zkušenosti z 2. světové války mě naučily, že člověku vždycky stačí to, co zrovna má.
V jakém prostředí nejraději pracujete?
V mém vlastním.
Jak se to prostředí liší od místa, kde bydlíte?
Vůbec se neliší, pracuju totiž doma.
Co je to vkus?
Něco, co vás nikdo nenaučí, musíte se s tím už narodit.
Jak bude vypadat dům budoucnosti?
Pohled do budoucnosti je stejně znepokojující, komplikovaný a matoucí jako v dobách delfské věštírny. Budoucnost se zkrátka předvídat nedá.
CV v kostce:
Vzdělání: Dieter Rams studoval architekturu a interiérový design na Vysoké škole uměleckého průmyslu ve Wiesbadenu v Německu.
Kariéra: Od r. 1955 u firmy Braun jako architekt a interiérový designér, od r. 1968 ředitelem Braun Design Department, od r. 1997 profesor na Akademii výtvarných umění v Hamburku.
Klienti: Braun, Gillette a Vitsoe
