Co jsi dělala předtím, než jsi začala odpovídat? Kouřila jsem cígo na terase.
Jaké největší štěstí může člověka potkat?Přiznat sobě i okolí, kdo jste a nebát se toho. Najít sílu v sobě, neopírat se o ostatní a žít přítomností.
Které emoji nejvíc používáš? Pokud tím myslíte smajlíky, pak je moc nepoužívám. Přijdou mi příliš pozitivní. Mám v sobě temnou stránku a pozitivní “věcičky a lidičky” mě děsí.
Kde bys nejraději žila? Tady, kde žiju. V Praze v Uhříněvsi, ale ono je v podstatě jedno, kde člověk žije. Domov si táhnete jako šnek všude s sebou – je to vaše duše.
Co posloucháš za hudbu? Jsem ta menšina obyvatelstva, která poslouchá spíše texty než hudbu, a proto jsem si v poslední době oblíbila Amandu Palmer (songy jako Runs in the Family nebo In My Mind), pak Lorde (písničky The Love Club nebo Tennis Court), jinak mi v autě často běží shuffle na mém telefonu, kde je skoro všechno od hip-hopu až po vážnou hudbu – podle nálady. Mojí hymnou zůstává Christina Aguilera a její Beautiful.
Kteří muži se ti líbí? Dominantní, ale s jistou elegancí.
Jaká je podle tebe největší ctnost? Životní rovnováha.
Základní rys tvého charakteru? He he… Do jednoho slova? To nedám! Nevím. Jiná? Černá ovce? Všechno, co si jen můžeš představit? Fakt nevím, je toho dost. Lidé jsou složeni z mozaiky. Z malých barevných i černobílých sklíček, a teprve když se ta sklíčka časem složí dohromady, vytvoří tvůj obraz, jako okna v kostele.
Tvoje největší chyba? Že jsem si dřív neuvědomovala, že chyby neexistují. Existují maximálně poučení, toť ta zajímavá cesta životem.
Na co jsi myslela dnes ráno? Na to, že pojedu sama autem do města, a já řízení miluju!
Čeho si nejvíc vážíš na svých přátelích? Upřímnosti. Nechci se s lidmi bavit o hovně – sorry. Nezajímá mě, že jsi zrovna vařila polívku a že se ti mimi už dvakrát pokadilo nebo že jedeš o víkendu na chatu. O takové přátele nestojím. U mých opravdových přátel mě zajímá: Co je budí ze spaní, co si představují, než usnou, kolik lidí mají ve svém srdci, co je momentálně nejvíc bolí, z čeho mají momentálně největší radost, jak by spáchali sebevraždu, kdyby k tomu došlo, kdo je jejich momentálním guru a zda jim pomáhá, v co veří, v co už nevěří a tak dále. Prostě inteligence a filozofie.
Tvůj sen o naprostém štěstí? Myslím, že se pomalu klube. Přijmout sama sebe takovou, jaká jsem. Čekala jsem to dříve od ostatních a to nebylo příliš moudré. Neboť to jinde nenajdeš. Jen v sobě a najednou vyrosteš jako strom – je to příjemné.
Co by pro tebe bylo největším neštěstím? Když tě zklame vlastní tělo – zdraví je sakra důležitá věc!
Nejoblíbenější filmoví hrdinové? Miluju filmy, a proto nemůžu vybrat jen pár z nich, ale teď mě momentálně napadla Leeloo z Pátého elementu. Zítra to ale může být někdo jiný.
Kolikrát denně se podíváš do zrcadla? Dvakrát: Namalovat, odlíčit.
Čím tě muž dokáže odpudit? Když je moc hodný, pozitivní a normální.
A čím tě odpudí žena? Stejným.
Nejoblíbenější postava v historii? Marie Antoinetta. Vím, že ji lidé neměli zrovna nejradši, ale proboha, vždyť tý holce bylo kolik? 15 let, když si brala Ludvíka XVI. – jak jste se v 16 chovali vy? Já teda v Tokiu pařila ve velkém! Lidská rasa – agresivní zvířata. Rádi hážou kamenem a přitom hřeší uplně stejně jako každý druhý. Pokrytectví, jo jo, to tu jede ve velkém – i dneska.
Kdo je tvou ženskou hrdinkou? Teď mě napadla Julia Roberts v Jíst, meditovat, milovat. Protože sebrala všechnu odvahu a vhodila se do neznáma. Co bude, to bude. V tomhle máme my, české holky, většinou stažený zadky. I já. Když jsem byla malá tak ne, ale děti si v otázce nebezpečí uvědomují mnohem míň než dospělí.
Kterou historickou postavou nejvíc opovrhuješ? Jako takhle; Jsem “open minded” člověk. Dokážu, myslím pochopit každého. Jenže Mengele mi občas, přiznávám se, nedá spát. Sorry, nemůžu před jeho jméno napsat titul, protože bych zase neusnula. Vždycky si řikám, že na světě existuje rovnováha a že když mi něco, nebo někdo ublíží, nemusím mu to vracet, protože se mu to vrátí samo a naopak - pokud já někomu něco udělám, jsem si toho plně vědoma a hned to mám zpátky – někdy i do druhého dne. Ale tenhle řezník?? Ten si umřel v klídku ve stáří někde na ostrůvku? Pohoda, sluníčko, pláž…? Bože, ty jsi usnul? Nebo jsi byl v tu chvíli dlouhodobě na dovolené? Nechápu!
Jaká jsi byla studentka? Průměrná. Nemůžu dělat to, co mě nebaví. Nebavilo mě se učit, takže jsem dostávala známky jen za to, co jsem odposlouchala ve škole, a doma jsem dělala jiné kraviny.
Jaký nejkomplikovanější lékařský zákrok jsi dosud podstoupila? Žádný! Ťuk,ťuk,tuk.
Tvůj životní vzor?Momentálně asi Eckhart Tolle? Ale hlavně “já sama”. Co furt máte se “vzorem”? Vzor znamená; uděláme formičku na pár lidí a pak se budeme snažit chovat jako oni? Prostě ne! Vy sami buďte svým vzorem! Každý jsme jedinečný, a tím pádem užasný! Važme si toho, sakra už!
Tvůj nejoblíbenější sportovec? Nesnáším sport. Miluju jógu, ale nevím, zda se dá považovat za sport.
Kdo je největší Čech? Tak velikostí asi pán, kterému volám, když potřebuju něco opravit. Takový ten hodinový manžel, víte? Ten je teda dost velký. A pak taky můj bývalý šéf, pro kterého jsem dva roky dělala jeden fajn pořad na Prima Cool, ten byl taky obrovský.
Co považuješ za největší světovou katastrofu? Neeeeniiii katastrofa; vše je, jak má být. Nepřemýšlej nad každou bolístkou každýho živého i neživého člověka, to se pak těžce spí – stejně už jim nepomůžeš.
Z čeho máš největší strach? Z toho, že budu mít strach.
Tvoje nejoblíbenější barva? Fialová.
Kterou část svého těla máš nejraději? Oči.
Kterou část svého těla máš ráda nějméně? Dřív to byly uši a kolena, ale teď to už neřeším.
Které nadání bys nejraději měla? Hru na hudební nástroje. Jako abych nemusela cvičit, abych to prostě hned uměla.
Jak bys nejraději zemřela? Rychle, bez čekání. Nesnášim fronty!
Kdo by tě hrál ve filmu? Já bych se zahrála sama.
Tvoje momentální rozpoložení? Už jsem zase ve stresu, nestíhám a přitom si každý ráno řikám že budu v klidu :-/ No, moc mi to nevychází.
Co bys byla schopná udělat pro peníze? Teď momentálně? Teď momentálně nemám nouzi. Zeptejte se, až ji budu mít.
Tvoje motto? Vše je, jak má být.
Tvůj životní cíl? Ten už mám za sebou. Nejen svůj, ale asi cíl každé kapely, zpěváka a zpěvačky v tomhle státě. Takže teď nevím… Asi dál dělat to, co mě baví a nikdy s tím nepřestat. Kreativita mi poslední dobou zase zachránila krk. Miluju ji!
Kdybys mohla, co bys ve své minulosti změnila? Vůbec nic.
Co jsi viděla naposledy v kině? Myslim, že Lucy se Scarlett Johansson. Bylo to dost dobrý.
Co tě čeká? Toť otázka. Možná za hodinu umřu. Poslední dobou žiju přítomným okamžikem. S Václavem Polanským z mé kapely jsme dali dohromady song, plánujeme na něj klip. Dopsala jsem knížku, na kterou jsem vnitřně (pro sebe) děsně pyšná, co s ní bude a zda to vydám, zatím nevím. Budu opět hrát s kluky, s mojí kapelkou, udělali jsme si úplně nové aranže všech našich songů a moc mě to takhle baví. Chci dělat víc rozhovorů, protože jsem poslední tři roky mlčela, ale nechci být v každý kravině, to už si neudělám – snad! A nebo tam půjdu a zase si nabiju hubu, nebo zjistím, že export kreativity fakt není pro mě a nechám si všechno jen doma v šuplíku a budu dělat úplně něco jiného. Jako vážně, copak můžu říct, co bude? Zítra do nás narazí meteorit třeba… Všechno je totál jedno!
