Nemusel jste bojovat s klišé, že jste dítě hereckých rodičů, kterému rodiče vyšlapali cestičku?
Dřív jsem to řešil, postupem doby jsem ale zjistil, že člověk buď něco umí, nebo neumí. A v tom případě vám jsou rodiče nanic.
Bylo odmalička jasné, že z vás bude komediant?
Když jsem byl malej, myslel jsem si, že když nebudu herec, babička s dědou Iljou budou smutní. Ve skutečnosti si nejspíš přáli, abych byl doktor nebo právník. A já mimochodem chtěl být zvěrolékařem anebo ošetřovatelem zvířat… Když nemáte práci, je herectví asi to nejhorší povolání na světě. Herectví s sebou nese oprávněný strach. I přes všechny rodinné vazby jsem si nedovedl představit, do čeho se ženu.
Zažil jste ve své branži nějaké deziluze?
Momentálně vzniká hodně středoproudého divadla, které moc nemusím. Hodně soukromých divadel produkuje představení, která nemají pro budoucnost divadla vůbec žádný význam. To je, jako kdyby malíř mohl celej život kreslit krásný abstraktní malby, který budou ještě za dvě stě let úžasný, ale on kreslí portréty a krajinky bez duše. Mám ale docela štěstí, že mám práci a nemusím být na divadle závislý, takže můžu v divadelních sklepích hrát jenom pro radost.
Co je třeba tou radostí ve sklepě, na kterou si vyděláváte v seriálech?
Aktuálně je to představení v A Studiu Rubín, kde hraju ve hře Zlatý prsten Jana Třísky. Je to představení o bulvárních novinářích. Do Rubínu se vejde tak padesát lidí, ale jak říká můj oblíbený pedagog Ondřej Pavelka: Není důležitý, pro kolik očí hraješ, ale co a jak to hraješ. Také mě hodně baví spolupráce s režisérskou dvojicí SKUTR. Pořád vymýšlejí něco nového.
Ještě pořád se dá něco vymyslet?
Všechno už bylo vymyšlené, ale když budeme dělat divadlo tak, jak se hrálo před padesáti lety, ničemu tím nepomůžeme, nikam nic neposuneme. Myslím, že za hranicemi naší republiky vzniká mnoho zajímavých věcí a je důležité nechat se inspirovat. Není smrtelně nutné být v učebnicích dějin divadla, ale vyvolat nějaký nový dojem. Nehrát jen proto, aby se hrálo.
Kam byste tedy někoho pozval do divadla?
Určitě na SKUTRY, které jsem obdivoval už na škole.
V Divadle ABC chystáte premiéru Tristana a Isoldy, hry o romantické lásce… Není to právě to užitkové divadlo, které tu už bylo?
Uvidíme, až bude premiéra, ale doufám, že ne.
