Ačkoli označení ,kafkoložka‘ zní poněkud zvláštně, devětadvacetiletá Judita Matyášová se za ni může považovat. Posledních sedm let strávila pátráním po místech, která navštívil spisovatel Franz Kafka, a všechna je dokonce osobně navštívila.
Parťákem jí byl fotograf Jan Jindra, který je vyfotil. Tak vznikla unikátní knížka Na cestách s Franzem Kafkou, která právě dorazila do našich knihkupectví.
O čem vlastně knížka je?
Jedná se o chronologicky řazená místa, která za svůj život Franz Kafka navštívil, kde pobýval. Není to pouze Praha a Česko, ale i zahraničí – Itálie, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Německo. Celkem je to 65 míst, kde jsem se byla podívat. Zabralo nám to dohromady dlouhých sedm let našeho života.
Od cest Franze Kafky uběhl už nějaký ten pátek. Jak ta místa vypadají dnes, po necelých sto letech?
Člověk bojuje s časem. Domy se přestavují, některé bourají. Názorným příkladem je bývalá pojišťovna v Praze na Václavském náměstí, kde Kafka pracoval. Vystopovali jsme ji doslova za minutu dvanáct, za pár týdnů už tam vybudovali kanceláře, tzv. open space. Dalo by se říci, že jakmile jsem dostala nějaký tip, okamžitě jsme rezervovali letenky a jeli se na dané místo podívat, než ho třeba zbourají, zrekonstruují…
Které z navštívených míst na vás udělalo největší dojem?
Určitě to byl hotel Rebstock v Luzernu. Pochází už z nějakého 15. století a současní majitelé ho mají od šedesátých let. Intenzivně se zajímají o jeho historii. Z jednoho ze stařičkých jídelních lístků jsem zjistila, že si do něj Kafka poznamenal, vzhledem k tomu, že byl vegetarián, že nemají v nabídce žádné ovoce. A od té doby je u vchodu přichystán pokaždé košík s ovocem, aby se to už nikdy nestalo.
Nejednalo se určitě pouze o hotely a restaurace, jaká netradiční místa Kafka navštívil?
Často jezdil do sanatorií. Byla to tehdy taková alternativa, lidé objevovali nová místa, chtěli žít zdravě. Bylo to vlastně něco jako dneska wellness centra či ekofarmy. Kafka tam rád pobýval, strávil zde třeba šest týdnů relaxováním a odpočinkem. Jedním z takových míst je třeba sanatorium v Drážďanech. A dalším zajímavým místem, kam Kafka rád zavítal, jsou nevěstince. Své eskapády s lehkými slečnami ostatně popisoval už ve svých dopisech. Jednalo se o ,vykřičené domy‘ v Miláně nebo Paříži. Už při vstupu do bývalého nevěstince v Paříži na vás dýchne atmosféra tehdejší doby, úzké schodiště, malé bytečky prostitutek, skoro jako byste se přenesli časem.
Objevila jste ve svém pátrání nějaké zajímavosti, pikantnosti z Kafkova života?
Musím říct, že duchovním otcem celého projektu byl fotograf Jan Jindra. Šla jsem do toho s tím, že jsem o Kafkovi věděla jen strohé základní informace – že pracoval v pojišťovně, občas si zajel do Berlína. Postupem jsem však začala zjišťovat i další věci. Kafka žil zdravým životním stylem, rád sportoval, vesloval, dokonce pracoval v zahradnictví. Vlastně hledal jakýsi protipól ke své nudné práci v pojišťovně. Jedním z míst, kde trávil volný čas, bylo třeba vyhlášené zahradnictví v Turnově, odkud máme rovněž pěkné fotky.
Jaký byl podle vás vlastně Franz Kafka jako člověk?Jak jste ho během těch sedmi let poznala ze svých cest?
Byl to člověk rozličných zájmů. Zajímala ho třeba letadla, moderní výchova, moderní tanec, divadlo, kino. Byl to člověk, který rád pomáhal druhým. Někdy to až hraničilo s manipulací toho druhého. Často lidem téměř vnucoval své názory a postoje, nutil je dělat věci, o kterých si myslel, že jsou správné. Pro ženy byl hodně přitažlivý. Byl vysoký, opálený, vypadal trochu jako indián. Byla to bezesporu zajímavá a výjimečná osoba.
O autorech:
Judita Matyášová
(*1979)
Od roku 2000 pracuje jako nezávislá kulturní manažerka, především v oblasti fotografie. Pracovala jako produkční v Magazínu Lidových novin a v tiskovém oddělení Ústředí Českých center. V roce 2004 začala spolupracovat na projektu „Cesty Franze K.“ V rámci projektu organizuje putovní výstavy, tématické přednášky a literární čtení v Čechách a zahraničí. Přednáší o vyhledávání „kafkovských“ místech. Je autorkou stránek o projektu Franzkafka.info a blogu Franzkafka.webgarden.cz.
Jan Jindra
(*1962)
Absolvent FAMU. Pracuje v ucelených tematických cyklech: Noční rychlík 1981, Silvestr v Hotelu Jalta 1985-86, Odsun sovětských vojsk 1991, New York 1993-95, Praha Franze Kafky 2001. V roce 2001 získal v Praze první cenu v soutěži Czech Press Photo v kategorii „Věda a technika“. Od roku 2002 působí v Ateliéru reklamní fotografie a užité grafiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Od roku 2002 pracuje na projektu „Cesty Franze K.“ Fotografie jsou prezentovány formou putovních výstav v Čechách i v zahraničí. Přednáší o vyhledávání „kafkovských“ míst.
