Oscar Wilde, anglo-irský dramatik a bonviván, byl známý svým bystrým vtipem a oslavovanými díly, mezi něž patří například Obraz Doriana Graye, Jak je důležité míti Filipa, Cantervillské strašidlo či kontroverzní Lady Fuckingham. Na počátku roku 1895 se tento manžel a otec dvou dětí ocital na svém absolutním vrcholu slávy a byl jednou z největších celebrit Londýna, ale jen do května toho roku, kdy se jeho život obrátil vzhůru nohama. Za “hrubou nemravnost” byl odsouzen ke dvěma letům nucené práce ve vězení a tři roky po svém propuštění zemřel zbídačený ve Francii... Co způsobilo tento zvrat? Na vině bylo jedno pečlivě střežené tajemství, krutá viktoriánská morálka a lord Alfred „Bosie“ Douglas.
Wilde se setkal s Douglasem v létě 1891 a brzy se z nich stali milenci. Markýz z Queensberry byl o šestnáct let mladší než slavný spisovatel, rozpustilý, extravagantní, dandy a toto duo se stalo prakticky neoddělitelným. Jejich osud zpečetil až Douglasův otec, který si byl jistý, že Wilde je homosexuál a požadoval, aby s ním jeho syn přerušil všechny kontakty. Viktoriánská éra byla známá svou kulturou sexuálních represí a jakákoliv “tělesná aktivita” mezi muži byla ve Spojeném království až do konce 60. let trestným činem.
Queensberry se snažil Wilda konfrontovat mnoha způsoby. Například mu poslal kytici shnilého ovoce na premiéru jeho hry či mu nechal zaslat domů vzkaz naznačující sodomii. A pak přišel soud. Paradoxně se k tomuto východisku obrátil Wilde, jelikož cítil urážku na cti. Během příprav se ho několikrát právníci ptali, zda je na pomluvách o jeho homosexualitě něco pravdy. On je však označil za naprosto falešné a neopodstatněné, a ještě před prvním sezením si vyjel s Douglasem do Francie. Zkrátka měl pocit, že jeho oblíbenou pozici v Anglii nemůže nic ohrozit a vše dokáže omluvit svou vrozenou výmluvností a vtipem. Na ten mimochodem sázel i při soudních stáních, nikoliv však úspěšně. Když se našly dopisy, které psal nejednomu mladému muži, tvrdil, že jde pouze o jeho básnické vyjádření. Verdikt byl na spadnutí, a aniž by mohl svědčit Douglas, pro Wilda to nevypadalo dobře. Proto ho právníci přesvědčili, aby obvinění proti Queenberrym a ten byl tedy uznán nevinným.
Ovšem netrvalo dlouho a Wilde se ocitl na druhé straně vah spravedlnosti. Čelil pětadvaceti obviněním z neslušnosti a spiknutí za účelem spáchání hrubých nemravností. Nyní však obžaloba povolala i svědky, kteří nešetřili sexuálními detaily v rámci svého vztahu s věhlasným dramatikem. Většina tvrdila, že se za své činy stydí. Wilde svou vinu stále popíral. Porota nedospěla k verdiktu a on byl propuštěn na kauci, ale jen do té doby, než stanul u třetího soudu, který ho však již obvinil a odsoudil k maximálnímu trestu – tedy dvěma letům nucených prací.
Ve své době šlo o skandál s velkým “S” a ohromnou hanbu i pro jeho rodinu. Jeho žena Constance si, ve snaze distancovat se od tolik diskutovaného skandálu své doby, změnila příjmení a přestěhovala se s dětmi do Švýcarska. Wilde vykonal svůj trest, a to ho fyzicky velice oslabilo, zkrachoval a přebýval ve Francii u přátel či v levném ubytování až v roce 1900 zemřel na meningitidu.
