Do okamžiku své náhlé smrti 30. září 1955 natočil čtyřiadvacetiletý James Dean pouze tři velké filmy, proč ho tedy obdivujeme ještě dnes? Velké fashion brandy někdy tisknou jeho tvář na trička až příliš často, a pokud zavítáme na jakoukoliv vysokoškolskou kolej, je velmi pravděpodobné, že zde narazíme na jeho dokonalé rysy na plakátech. Ano, je popkulturním titánem, ale proč? Co nás k němu stále tak táhne?
Žij rychle a zemři mladý
Je snadné určit jeden ze zdrojů jeho šarmu: byl opravdu hot. Jenže to by k jeho nesmrtelnosti rozhodně nestačilo. James Dean byl považován za jeden z nejjasnějších hereckých talentů své doby a měl spoustu nadání, které tuto tezi podpořilo. A samozřejmě je tu také krédo: “Žij rychle, zemři mladý a zanech za sebou dobře vypadající tělo,” které splňuje do posledního písmenka. Jeho předčasná smrt kolem jeho osoby nejenže rozprostřela auru tajemství a nebezpečí, ale také zajistila, že jsme ho viděli pouze stoupat na vrchol, ale nikdy ne padnout. Zamrzl v čase mladý, krásný a plný příslibů. Jeho osobu už nikdy nepošpiní chybná rozhodnutí či životní skandály.
Mužnost 2.0
Ovšem tento Američan se stal ikonou i z jiného důvodu - definoval nový typ mužnosti, který ani tak nebyl o maskulinitě jako o zranitelnosti. Před Jamesem Deanem musely mít mužské herecké celebrity jistý typ swagu. Cary Grant, Clark Gable, Humphrey Bogart a dokonce i Jimmy Stewart nikdy neztráceli svou sebejistotu. Ač prožívali cokoliv a pevná půda se jim propadala pod nohama, museli předstírat, že je vše v pořádku a mají vše pod kontrolou. Své vnitřní pohnutky nikdy nemohli dát světu na odiv. Jde vlastně o klasický oldschoolový archetyp muže jako alfa samce.
James však nikdy takový nebyl. Pod jeho drsnou slupkou se skrývala křehká duše. Vždy vypadal, jako by byl na pokraji zhroucení, které často předváděl i na stříbrném plátně. Svými rolemi žil i v okamžicích, kdy na něho nemířila kamera. Tento aspekt naprosto dokonale ztělesňuje i jeho scéna z filmu “Na východ od ráje”, kde měl uprchnout před svým zklamaným otcem, avšak on ho navzdory scénáři obejme a pláče. Režisér Elia Kazan byl tímto okamžikem natolik zaujatý, že ho ponechal v závěrečném střihu.
Zranitelnost jako symbol přitažlivosti
Asi nejznámějším Deanovým filmem byl “Rebel bez příčiny”. Na rozdíl od snímků “Na východ od ráje” nebo “Gigant” mu sice nezajistil nominaci na Oscara, ale jeho role Jima Starka mu pojistila status kulturního fenoménu. Díky ní si ho navěky spojujeme s opojným pocitem mládí a touhou po lásce a svobodě.
Jestliže tyto tři snímky něco spojuje, je to Jamesovo profesionální ztvárnění citlivého samotáře, který touží po otcovském uznání. To nezní jako bašta mužnosti, že? Ovšem právě tyto role reflektovaly psychologickou náladu, která svírala tehdejší generaci a dala vzniknout beatnickému hnutí. Jde o celkem přesný popis atmosféry šedesátých let a vznikla zde i moderní interpretace pojetí mužné “síly” jak ji vnímáme dnes.
James Dean udělal zranitelnost sexy. Otevřel se světu s elektrizujícím nadšením pro život, který skončil tak záhy. Jeho zranitelnost prokázala nový druh odvahy, do které jsme zamilování dodnes.
