Fenomén muže, na jehož oltáři slávy byly fanynky ochotné obětovat své panenství se zrodil již s příchodem Beatles. Pokračoval rockovou vlnou osmdesátých let, svého vrcholu dosáhl v devadesátkách, kdy boybandy jako Backstreet Boys a 'N Sync dobyly hitparády po celém světě a byl znovu vzkříšen v okamžiku, v němž Simon Cowell poskládal dohromady One Direction a Severní Korea kvůli ultrapopularitě BTS zakázala skinny jeans a růžové vlasy... Jenže pak se na scéně objevil Post Malone se svými dětsky naducanými tvářemi a nemytými vlasy.
“Být krásný není cool, musíte být ošklivý, abyste měli swag, to ví každý,” tweetnul jednou rapper. “Ale ty jsi krásný,” odvětil fanoušek...
Post Malone, rapper, kytarista, hudební producent a herec, vás možná neupoutá na první pohled, ale věřte, že splňuje vše, po čem nastupující mladá generace prahne. Spolu se stále větší popularitou “ugly estetiky” je možná dobře, že lidé nejdou po očividném, ale snaží se nahlédnout pod povrch. A jako u každého talentovaného hudebníka je jasné, že i tomuto stoupají preference u žen i mužů. Takto očividný fakt ani nemusíme dokládat výzkumy - ačkoliv existují.
Post Malonův úspěch můžeme vystopovat do roku 2015, kdy se přestěhoval do Los Angeles a na svůj SoundCloud nahrál skladbu "White Iverson", díky které se o něj začala zajímat nahrávací studia a brzy na to natočil k písni videoklip jež získal na Youtube 755 milionů shlédnutí. Rok na to vydal svou debutovou desku. Dnes je již tento šestadvacetiletý objev celebritou se vším všudy a jedním z nejznámějších hudebníků naší doby... Avšak je na něm stále něco alternativního. A ono něco (a není to fakt, že vypadá, jako by osobní hygiena byla jen doporučením a ne nezbytností,) nás k němu přitahuje magnetickou silou.
Post Malone zkrátka nezapadá do žádné škatulky a vytváří svůj vlastní precedens. Uznejte, znáte nějakého jiného rappera, který byl měl potetovaný obličej a byl tak dokonale bezradný zároveň? Jeho neschopnost být okázale sexy, jeho tělo a vtipy, jež by mohly konkurovat vašemu tátovi a fakt, že na nás působí jako štěňátko, které víme, že umí (možná) i kousat, je tím “něčím” co nás na něm tak fascinuje. Přidejte k tomu ještě nominace na Grammy, jeho kapitalistické ukolébavky, sbírku diamantů a už také začínáte screenshottovat jeho selfíčka.
