Jako malá jsi prý toužila být tanečnicí a choreografkou. Nakonec ale vyhrál zpěv. Je to tvoje srdeční záležitost?
Ano, tanec byl vždy mým posláním a myslím, že když mi to kondice dovolí, tak to bude rozhodně platit i nadále. Hned za ním je pak zpěv a herectví. Ve zpěvu se chci ale ještě hodně zdokonalovat, protože z dlouhodobého hlediska je to pro mě srdcová záležitost.
O čem nejraději zpíváš?
Mnoho umělců pojímá hudbu hodně zeširoka, já se ale snažím být spíš konkrétní. Ráda zpívám o lidské povaze, o odraze společnosti. Sociální a společenská témata mě hodně baví. Najde se v nich totiž každý.
Věnovala ses také modelingu, koketuješ i s herectvím. Kde tě v současnosti můžeme vidět?
Fotím příležitostně reklamy a různé kampaně, ale už v září tohoto roku by se měl na televizních obrazovkách objevit seriál, který jsem točila loni v létě na Slovensku pod záštitou a v režii Jana Hřebejka. Byla to pro mě úplně nová zkušenost a doufám, že ne poslední.
Jakou roli by sis chtěla zahrát?
Mým snem je vyzkoušet si nějakou historickou roli, třeba z meziválečného období, nebo z dvacátých let. A úplně nejlepší by bylo, kdyby byla spojená se zpěvem. To je moje velké přání.
V módě preferuješ jednoduchost. Přesto jsi za každé situace šik. Jak to děláš?
V první řadě děkuji za kompliment. Je pravda, že vyznávám spíš minimalismus, nemám moc ráda extravagantní výstřelky. Myslím, že ženu dělá šik celkový zjev – nejen oblečení, ale i doplňky, třeba make-up, vlasy, nehty i dobře zvolený parfém. To všechno je podle mě hodně důležité. A potom samozřejmě úsměv, bez toho to nejde.
Po čem většinou sáhneš, když se ráno nemůžeš rozhodnout, co na sebe?
Na podzim a v zimě jsou to kvalitní džíny s vysokým pasem, černý rolák, vysoké kozačky a nějaký oversized svetr. V teplejších dnech podle mě člověk nic nepokazí nějakým pěkně padnoucím topem, chino kalhotami a bílými teniskami.
Je nějaký kousek, na který nedáš dopustit?
Trenčkot, trenčkot, trenčkot.
Říkáš si this.is.zea. Jaká jsou tři slova, která te vystihují?
Přiznám se, že s tímto mi musel pomoci přítel a tak ho cituji: „Empatická krásná feministka, hloubavý Divoký anděl a tančící Alicia Keys" (smích). Tak aby bylo na výběr.
Kdo tě v životě inspiruje?
To se čas od času mění, ale v posledních letech jsou to jakékoliv silné a inteligentní ženy, které si jdou za svým snem.
Kdy se cítíš nejšťastnější?
Asi to bude znít trochu jako klišé, ale je to především tehdy, když jsem zdravá, a stejně tak i lidé kolem mě. Myslím, že v posledních letech hodně lidí přehodnotilo své priority, hlavně kvůli pandemii koronaviru. A je to jedině dobře. Když jsme totiž všichni zdraví, tak všechno funguje tak, jak má.
Jaký je tvůj recept proti špatné náladě?
Hudba a dobré jídlo. Pokaždé, když se necítím úplně ve své kůži, pustím si hudbu a začnu vařit. Anebo jdu uklízet, i to mi pomáhá (smích).
A co hudba, dokáže tě rozveselit? Nebo naopak?
Dokáže ve mně vyvolat emoce. Je pravda, že jsem někdy hodně melancholická, občas i cholerická, takže se klidně rozčílím na ulici nebo v metru. A občas mě rozpláče úplná maličkost, třeba i venku na procházce mi občas ukápne slza. S hudbou je to podobné. Dojímá mě, vyvolává ve mně vzpomínky. Miluju to.
Tvoje poslední album je velmi nadčasové. Ale co myslíš ty, jakou má podle tebe „náladu“?
Řekla bych, že má právě takovou náladu, jakou zrovna potřebujete. Když jste smutná, je tu pro vás, když jste v rozpoložení, že si chcete užít ničím nerušené líné ráno, rovněž je tu pro vás. Myslím, že album Burning Light si pokaždé najde cestu k lidské duši.
Vypadáš stále svěží. Jak svou pleť udržuješ v kondici?
Snažím se hlavně nejíst hlouposti. Mou velkou výhodou je, že mi nechutná sladké. A samozřejmě se o svou pleť starám. I když musím přiznat, že jsem si tohle rozmazlování zamilovala až teď po třicítce.
Které tři produkty ti nesmí chybět v kabelce?
Určitě parfém YSL, rozjasňovač Touch Eclat a kvalitní krém na ruce.
