Hudba, barvy a neviděné záběry
Hudební dokument „Moonage Daydream“ může v první chvíli vyvolávat stejně chaotické pocity, jaké Bowie během své kariéry vzbuzoval u veřejnosti. Ale dokáže zaujmout jak Davidovy skalní fanoušky, tak ty, kteří Bowieho kariéru podrobně nesledovali a znají sotva pár jeho písní. „Moonage Daydream“ je spíše audiovizuálním portrétem a filmem, který nepřináší zásadní sdělení, ale divákům dopřeje intenzivní zážitek – je plný barev, emocí a skvělé hudby.
Tvůrce dokumentu Brett Morgen se dva roky probíral soukromým archivem Davida Bowieho, ve kterém našel doteď neviděné záběry z jeho soukromí, nepublikované záznamy z koncertů, jeho poezii, vlastnoručně namalované obrazy i nahrávky ve kterých rozjímá sám nad sebou a svěřuje se svými názory. Zpracoval je způsobem, který dokonale odráží Bowieho barvitou osobnost a představuje různé složky jeho osobnosti i průřez jeho kariérou. Pro fanoušky, kteří neměli možnost zažít živé Davidovo vystoupení, se jedná o první umělecký počin, který jim hudebníka přiblíží tak věrně a specificky.
Talent od Boha
O hudbu a umění se David začal zajímat už v dětství. Začal zpívat ve školním sboru a hrát na flétnu, ukulele i piáno. Rodinné zázemí ho v jeho hudebním vývoji příliš nepodporovalo a na dětství David vždy vzpomínal nerad. Jeho talent si ale našel cestu, jak se dostat na povrch a dopomoct mu k seberealizaci a uznání. Od chlapecké kapely, ve které předělávali písně Chucka Berryho a Elvise Presleyho a hráli na svatbách, rychle dokráčel k debutovému albu Space Oddity, které vydal v pouhých 22 letech. Titulní píseň se v Británii stala symbolem úspěchu vesmírné mise Apolla 11 a umístila se na 5. místě hitparády.
Jen dva roky poté vydal David další album, The Man Who Sold the World a dostal šanci spolupracovat s Johnem Lennonem. Během své kariéry David několikrát změnil své alter ego i hudební ladění své hudby – od rockové, přes hudbu inspirovanou diskem v 80. letech a v 90. letech do své tvorby dokonce zapracoval hip-hop a elektronickou hudbu. Svůj poslední koncert David odehrál na německém festivalu Hurricane v roce 2004, po kterém prodělal řadu infarktů a k živému koncertování se už nikdy nevrátil.
Uhrančivý pohled
Neodmyslitelnou součástí Bowieho image byl jeho zvláštní pohled. Jeho oči působily tak, jako by každé z nich mělo jinou barvu – jedno bylo průzračně modré a druhé hnědé. Ve skutečnosti to způsobilo zranění oka, po kterém mu jedna zornice zůstala navždy rozšířená. Když mu bylo 15, popral se se sokem v lásce Georgem Underwoodem a výsledkem bylo vážné zranění, se kterým byl dlouhé měsíce v nemocnici. I když o oko nakonec nepřišel, už navždy zůstalo poškozené. I tento hendikep ale dokázal proměnit ve svůj prospěch – zajímavý pohled jen umocnil jeho vždy výstřední image. A dobře dopadl i vztah s Georgem Underwoodem. Později se spolu usmířili a Underwood se stal v pro Bowieho kariéru zásadních 70. letech jeho spolupracovníkem a vytvořil několik obalů pro jeho alba.
Osobnost mnoha tváří
David proslul i svými alteregy, které podnítily debaty o jeho sexualitě, skutečném pohlaví či potencionálním statusu bytosti z vesmíru. Na hudební scéně se představil jako frontman kapely Arnold Corns, na drogách závislý astronaut Major Tom, rozdvojená osobnost Aladdin Sane a bílý elegán White Duke. Největší úspěch sklidil jako mimozemská rocková hvězda Ziggy Stardust. Stvoření s tence vytrhaným obočím, zářivě rudými vlasy, oblečené do kombinézy inspirované sci-fi a japonským divadlem. Jako Ziggy Stardust ovlivnil i módní průmysl, když se stal inspirací mnoha návrhářů pro jejich pozdější kolekce. Nestal se ale jen módní, ale i rockovou ikonou. Jeho album The Rise. a Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars (1972), pro které bylo toto alterego stvořeno, se stalo jedním z nejuznávanějších hudebních alb všech dob.
Osudová láska
Všechna svá alterega ale odložil v manželství s modelkou somálského původu Iman, s níž tvořil pár celých 26 let. „Oba jsme pochopili rozdíl mezi osobou a osobností. Když jsme doma, jsme jen Iman a David. Nejsme někdo jiný.“ David vedle ní a jejich dcery Alexandry dokázal zkrotit své šílené pracovní tempo a omezit neřesti, které se po celý život podepisovaly na jeho zdraví. Jejich společný přítel Teddy Antolin prozradil, že když David potkal Iman, podařilo se mu konečně vystřízlivět. Od té doby se David skutečně už nikdy nenapil.
Pro Davida byla Iman životní láskou, i když už jedno manželství za sebou měl. Jejich seznámení bylo klišé jako z amerického romantického filmu. Teddy Antolin vyprávěl, že když se ti dva poprvé uviděli, bylo to, jako když se zastaví svět. Večer strávili povídáním, jako by se znali věky a od té doby pro ně neexistoval nikdo jiný. Během pár měsíců David Iman dvakrát požádal o ruku a daroval jí dva drahocenné zásnubní prsteny. Následovaly dvě svatby – jedna skromná ve Švýcarsku a druhá velkolepá v Toskánsku. Když David v roce 2016 zemřel, Iman se zhroutil svět. Prohlásila, že se už nikdy v životě znovu nevdá.
Zdroj: ČSFD, Pisnecesky.cz, Smoothradio.com, Wikipedia, DavidBowie.com
