Motiv koule a polokoule se v interiéru paláce opakuje hned několikrát. Na vrcholu
schodiště je to třeba v mohutném nástropním světelném objektu od Vladimíra Procházky.
Jemná abstraktní dekorace skleněné stěny pochází od Stanislava Kostky.
Pod působivě rozměrným světelným objektem od Františka Víznera se ve větším jednacím salonku najednou mohla sejít až dvacítka zúčastněných, která se uvelebila do měkkých kožených křesel kolem velkorysé pracovní plochy z dřevěného masivu.
Detail nástěnné tapiserie od absolventky UMPRUM Věry Drnkové-Zářecké, která je vyvedená v jemných valérech oranžové a červené
Monumentální plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové dominuje foyeru s výhledem na nedaleký Nuselský most a okolní městskou zástavbu. Velkorysý krytý veřejný prostor sahá přes celá tři patra.
Dřevěné obklady jednotlivých stěn a místností mají monumentální organické formy.
Hlavní sál kongresového centra má ostře zalamované linie a jeho architektura se v mnohém podobá pozdním projektům Alvara Aalta.
Časopis ELLE
