Jako kdyby nestačilo, že má Paříž skvosty jako Louvre, Musée d'Orsay, Centre Pompidou či teprve před pár lety otevřenou Fondation Louis Vuitton. K plejádě chrámů umění přibyl další, který se směle zařadí po jejich bok. Kolekce vášnivého a mocného sběratele současného umění Henriho Pinaulta má již více jak 10 000 artefaktů od hvězd jako Jeff Koons, Damien Hirst, Barbara Kruger, Lucio Fontana, Cindy Sherman či Agnes Martin. Pinault pro sbírku vytvořil domov v centru Paříže, v budově známé jako Bourse de Commerce. Za návštěvu stojí, i kdyby interiér zel prázdnotou. Rekonstrukce budovy z 18. století se totiž chopil držitel Pritzkerovy ceny za architekturu Tadao Ando a interiér je dílem designérských hvězd, bratří Bouroulleců.
2. GEORGIA O’KEEFFE V CENTRE POMPIDOU
V Paříži ještě zůstaneme. Putovní výstava jedné z nejvýznamnějších umělkyň 20. století se právě přesouvá z Madridu do Paříže a do začátku prosince ji stihnete v Centre Pompidou. Uvidíte abstraktní plátna i ikonické malby zachycující květiny z takové blízkosti, až se začaly šířit zvěsti, že vlastně o květiny nejde. Kontroverze trvá dodnes, přestože jakýkoliv sexuální podtext jejich autorka vyloučila. Georgia O’Keefe se dožila téměř 100 let a retrospektivní výstava představuje průřez její tvorbou – od raných prací po ty, které stvořila na sklonku života v poušti v Novém Mexiku.
3. DAMIEN HIRST V GALLERIA BORGHESE
Žralok naložený ve formaldehydu se stal ikonou současného umění podobně jako Zrození Venuše symbolem renesance. Ať chcete nebo ne, nekorunovaný král kontroverze Damien Hirst patří mezi nejvlivnější současné umělce. Právě kontrast mezi současným a historickým či mezi autentickým a uměle vytvořeným je tahákem výstavy Archeology Now. Zajít na ni můžete do římské Galleria Borghese, kde vedle sebe bojují o pozornost Hirstovy sochy a obrazy spolu s díly od Berniniho či Canovy.
Milovníci umění i architektury se konečně dočkali – po šesti letech otevírá své brány zrekonstruovaná Neue Nationalgalerie v Berlíně. Jejím autorem není nikdo menší než Mies van der Rohe a tato ikonická stavba modernistické architektury je poslední poválečnou budovou v Evropě, kterou navrhl po emigraci do Spojených států. Slavnostní otevření je naplánováno na 22. srpna a doprovodí ho rovnou tři nové výstavy, jedna z nich vzdává hold umělci Alexanderu Calderovi, jehož monumentální socha Têtes et Queue byla v exteriéru galerie už při jejím otevření v 60. letech.
5. JAKOB KUDSK STEENSEN V LIGHT ART SPACE
Klub Berghain netřeba představovat. Tentokrát ale není tak náročné se do něj dostat. Než se do něj vrátí techno party, prostor zaplnili současní tvůrci, mezi které patří i dánský umělec Jakob Kudsk Steensen. Jeho výstava Berl-Berl odkazuje jak k názvu hlavního města, tak ke starému slovanskému výrazu pro bažinu. Do dvou pater umístil několik LED obrazovek a stvořil zážitek evokující počátky Berlína, respektive jak mohlo toto místo vypadat před asi tak 10 tisíci lety. Pokud vám nejsou cizí slova jako imerzivní instalace, multisensorické dílo či light design, tato výstava je přesně pro vás.
6. DAVID HOCKNEY V THE ROYAL ACADEMY
Výstava, která dokazuje, že moderní technologie nejsou jen pro mladé. David Hockney se řadí mezi nejvýznamnější britské umělce 20. století, v červenci oslavil 84. narozeniny a jeho aktuální výstava v londýnské The Royal Academy vznikla během loňského roku v Normandii. Pokud si ale představíte pána sedícího u malířského stojanu, zkuste to znovu. Veškerá vystavená díla – 116 obrazů pod souhrnným názvem The Arrival of Spring – vznikla na tabletu. Jasná barevnost, kterou známe z Hockneyho ikonických maleb kalifornských bazénů zůstala i zde. Jestli se na nová „plátna“ dostal i některý z jeho milovaných jezevčíků, už musíte zjistit sami.
7. SOFIE TAUBER-ARP V TATE MODERN
Tragicky předčasně zemřelá a pak na více jak půl století zapomenutá, přesto vám může její jméno připadat povědomé. Sophie Tauber-Arp byla ženou mnohem slavnějšího Jeana Arpa, jednoho z hlavních představitelů dadaismu. A přestože její kariéra byla krátká, těžko se popisuje jedním směrem či technikou – Sophie Tauber-Arp pracovala snad s každým možným uměleckým médiem: byla malířkou, tanečnicí i designérkou, psala texty, tvořila loutky, pracovala s textilem, podílela se na návrzích interiérů i grafických podob knih či časopisů. Esencí její tvorby bylo spojení krásného a praktického. Retrospektivní výstava právě putuje z Basileje do Londýna, kde je k vidění v Tate Modern, než se v říjnu přesune do New Yorku.
8. LUCIE JINDRÁK SKŘIVÁNKOVÁ V KARPUCHINA GALLERY
Poslední tip je pro ty, kteří mají dovolenou už za sebou anebo naopak v nedohlednu před sebou. A navíc tento článek nemá implikovat, že za kvalitními výstavami se musí vyrážet za naše hranice. Ještě než se rozjede podzimní sezona plná výstav a akcí, zamiřte na výstavu Blackout. Umělkyně Lucie Jindrák Skřivánková začala své typické abstrakce hýřící veselými barvami zcela nekompromisně přetírat černou. Zůstalo jen několik barevných fragmentů, díky nimž temnota zbytku plátna ještě více vynikne. Na výstavu zamiřte do Karpuchina Gallery, stihnete ji do poloviny září.
