Kde jsou ty doby, kdy telefony sloužily jen k vyřizování hovorů a psaní zpráv. Dnes už si těžko představíme pohyb po městě bez přístupu k mailu a webu, Facebooku, Twitteru a Foursquare, nedej bože bez možnosti pustit si hudbu a fotit. Finská Nokia nechala vědce z Cornell University zkoumat to, jakým způsobem využíváme aplikace na chytrých telefonech, a výsledky jsou víc než zajímavé.
Podle profesora Pinche, který výzkum vedl, o nás aplikace, které máme v telefonu nainstalované, prozrazují mnohé a v mnohém se liší nejen podle povahy, ale i podle národnosti. K tradičnímu „řekni mi, co čteš, a já ti povím, co jsi zač“ bychom tedy snadno mohli připojit i „řekni mi, jakou aplikaci používáš“. V Brazílii jsou tak nejstahovanější aplikace s hudbou, precizní Němci jsou vysazení na budíky a podnikaví Indové se soustředí na byznys.
„Co je ale na těchto datech skutečně zajímavé, je to, že můžeme pozorovat různé návyky při využívání mobilních aplikací ve zcela novém kontextu,“ říká k výzkumu Pinch. „Dvě pětiny (43 %) respondentů aplikace ve svém mobilním telefonu využijí několikrát za den, pokaždé však v jiném kontextu. Půvab mobilních zařízení přitom spočívá právě v jejich všestrannosti. Například byznysmen přijde domů z práce a půjčí svůj telefon dětem na hraní.“
A co na nás tedy výzkum prozradil? Nejužívanější typy aplikací tvoří sociální sítě (31 %), hry (29 %) a nástroje (25 %). Obyvatelé Jihoafrické republiky patří mezi ty vůbec nejzávislejší na sociálních sítích v mobilních telefonech. Pravidelně je využívá 45 % z nich, přičemž Brazilci a Indové se s 5% ztrátou dělí o druhé místo. Obyvatelé Singapuru se drží v čele tabulky mobilních hráčů. Celých 49 % z nich hraje nebo si stahuje do svého mobilního telefonu hry. A téměř třetina (28 %) prakticky založených Italů by si s sebou na dovolenou do zahraničí vzala raději než tištěného turistického průvodce obdobnou mobilní aplikaci.
