Rovnost v posteli? Nikdy! Díl 2.

Skvěle si rozumíte, na všem se umíte domluvit… Ale váš sexuální život za moc nestojí. Jak to? Možná proto, že toho porozumění a rovnoprávnosti je příliš.

Její názor potvrzuje i český sexuolog Ondřej Trojan, podle nějž přílišná uvědomělost může ohrozit touhu, erotickou vášeň a spontaneitu: „Jestli totiž sex něco spolehlivě hubí jako herbicid pampelišky, pak je to stereotyp a nuda,“ tvrdí.

Já Tarzan, ty Jane
Je ale možné oddělit život v posteli od toho ostatního? Být si s partnerem rovni při plánování dovolené, vedení účtu, ale ne při sexu? Právě tuhle otázku si nedávno musela položit osmadvacetiletá Alena. „Ze začátku jsme si milování s Tomášem docela užívali. Asi po měsíci naše vášeň začala skomírat,“ vyprávěla mi. Za pár týdnů z jejího přítele vypadlo, že by na ni byl při sexu rád poněkud ostřejší. „S tím, že bychom s sebou občas do postele vzali třeba i bičík, jsem byla úplně v pohodě. Tomáš měl ale problém přijít s něčím, co by mohlo být v rozporu s naším normálním životem – totiž tím, že se k sobě chováme hezky a moc si rozumíme. Ačkoli to byl on, kdo po dominanci toužil, nedokázal v sobě tuhle bariéru překonat.“

Podobné situaci přitom čelí celá řada párů: podle psychologů je totiž často všeobecně zaměňováno ‚společenské‘ rozdělení rolí, které musí být asexuální, aby byla zajištěna všem stejná práva (dělám stejnou práci, a tak tedy budu – ideálně – dostávat stejný plat), a to ‚intimní‘, kde už role muže a ženy musejí být sexualizované. Tarzan zůstává Tarzanem, Jane zůstává Jane (co na tom, že v práci jeho ochranu nepotřebuje jako v pralese).

Dvaatřicetileté Kamile, ředitelce české pobočky jedné nadnárodní firmy, se ale podobné oddělení světů podařilo bez problémů. Když proti ní sedíte, ani na okamžik nepochybujete, že zvládá dvacítku podřízených i nečekané stresové situace: sebevědomá, rázná, dokonalá profesionálka každým slovem i pohybem. Chuť rozhodovat prý ale nepouští do ložnice. Do svého přítele Pavla je zamilovaná už druhým rokem – poznali se na jedné konferenci, následovalo pár rande a po nich i společné bydlení. Jako člověk, který šéfuje, uděluje práci, rozdává úkoly i výplaty, má ale občas už své dominance dost. „Výborně si rozumíme, doma máme rozdělené úkoly, o všechny povinnosti se spolu dělíme rovným dílem. Ale v posteli se Pavlovi dobrovolně absolutně podřizuji. Mám ráda, když má nade mnou moc,“ dodává.

Její případ tak trochu připomíná často uváděný fakt, že celá řada vrcholových manažerů touží po tom, aby žena měla při sexu navrch, aby někdo (alespoň) na chvíli vládnul jim. V tomhle případě je to trochu naopak, tady je manažerkou Kamila, i ona si ale ráda užije roli ‚podřízené‘.