Fotka byla zveřejněna na Bugaboo jako součást promo kampaně na novou řadu kočárků pro matky – aktivní sportovkyně. A názorová vlna na sebe nenechala dlouho čekat. „Je to strašná reklama! Pro všechno na světě, copak takové běžkyně potkáváte v parku? Nikdo té modelce neupírá, že je fit, ale realita je úplně jiná. Takhle maminky po porodu obvykle nevypadají,“ můžete se třeba dočíst. Další žena fotku komentovala s nadsázkou: „Mám mimino a jsem často tak unavená, že kdybych s ním měla jít běhat, nejspíš se zapomenu obléknout a vyběhnu nahá.“ Kritika se nevyhnula ani samotnému Bugaboo: „Ráda bych si promluvila s někým, kdo rozhoduje o tom, jaké fotografie zveřejníte. Průměrná žena, která nosí ve svém těle devět měsíců své dítě, může mít přece na svém těle i měkké obliny a trochu tuku… Na tom přece není nic špatného!“ Na druhé straně, některé ženy se proti vyhroceným reakcím vymezovaly: „Někdy mám pocit, že jen s chutí zesměšňujeme to, čeho jiní dosáhli. Kritizujeme, že někdo cvičí, že je štíhlý a fit. A proč? Není za tím náhodou závist a žárlivost? Milé ženy a dívky, zahoďte tu zmrzlinu, co máte v ruce a jděte radši taky běhat...“ My, v ELLE, jsme z fotografií, které vyvolaly takové emoce, nadšení. Jednak také běháme a pak máme za to, že fotky nejsou provokativní, jak někteří naznačují, ale inspirativní. A kdyby měly k běhu a sportu motivovat třeba jen pár desítek maminek, stálo by to za to.
Ymre, která se ocitla uprostřed bouře sociálních médií, sama sebe popisuje jako vášnivou běžkyni, která nadšení pro běh zdědila po svém otci, známém maratónském běžci. Třiadvacetiletá modelka pracovala pro značky, jako je Prada, Dolce & Gabbana, Calvin Klein a Louis Vuittona nedávno se přestěhovala z rodného Holandska do newyorského Harlemu, kde žije s Wouter Komdeurem, který působí jako osobní trenér.
„Raději trénuji sama. Ale někdy jdeme do posilovny společně. Pak to s ním samozřejmě probírám, zajímá mě, jestli cvičím správně, případně co bych měla zlepšit,“ prozrazuje Ymre. „Když jsem doma, cvičím nebo běhám každý den, když jsem pracovně pryč, vždycky se zajímám o to, jestli hotel, v němž budu bydlet, má posilovnu nebo jestli se dá v okolí běhat. Samozřejmě, svět nekončí, když nejdu každý den běhat, ale cítím, že mi to pak chybí.“
