Vysoké napětí
Určitá míra stresu je dobrá, ale za danou mezí začne ničit vaše tělesné i duševní zdraví. Kde je hranice?
Stresující faktory, které ničily naše předky, byly divoká zvěř, nedostatek stravy a přístřeší. Byly o něco vážnější než ty, kterým čelíme dnes, ale reakce na stres byla a je stále stejná: pocit paniky spustí v nadledvinkách tvorbu adrenalinu, hormon ,bojuj nebo uteč‘ a vypouštění mastných kyselin do krve. Zrychlí se vám dech, srdce bije rychleji, i kyslík proudí do svalů vyšší rychlostí. Napínají se svaly a imunitní systém produkuje vyšší hladinu buněk zabíjejících bakterie než za normálních okolností.
Jakmile v prehistorických časech ulovili tygra, stresová reakce pominula. Dnes však naši tygři – ať už to jsou šéfové, dluhy nebo termíny – pořád obcházejí kolem. Naše tělo tak zůstává ve stavu bojovné nebo únikové reakce déle. To je chvíle, kdy se stres stává škodlivým: napjaté svaly vysávají energii a spouštějí bolest, imunitní systém se unavuje, čímž umožňuje nástup bakterií a zvyšuje naši citlivost vůči infekci. Rychlejší srdeční činnost vede k vysokému krevnímu tlaku. Vítejte ve 21. století.
Větu ,Jsem ve stresu‘ omíláme dnes tak často, že se její skutečný význam vytrácí. „Pravá definice stresu není jen to, že máte rušný den; je to pocit, že jste vším úplně zavaleni. Pozitivní pocit, který máte, když jste pod tlakem, mizí. Místo toho máte pocit, jako by toho bylo příliš moc,“ říká pracovnice ze společnosti zabývající se řešením životních situací a dodává: „Budete-li to ignorovat, brzy se objeví fyzické příznaky jako nespavost, bušení srdce nebo potíže s trávením. Také hrozí podráždění, plačtivost nebo ústup. Tyto příznaky mohou být i známkou úzkosti nebo deprese.“
Lidé na stres reagují různými způsoby. Většina lidí si stres zhoršuje tím, že situaci zbytečně zveličují. Jestliže budete přemýšlet o tom, co se právě děje, a ne nad tím, co by se mohlo stát, většinu věcí zvládnete lépe.
